Chřástal polní
 Chřástal polní | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | krátkokřídlí (Gruiformes) |
| Čeleď | chřástalovití (Rallidae) |
| Rod | chřástal (Crex) |
| Binomické jméno | |
| Crex crex Linnaeus, 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chřástal polní (Crex crex) je středně velký monotypický[2] druh chřástala z řádu krátkokřídlých.
Popis
Menší než koroptev (délka těla 22–25 cm), štíhlý. Celkové zbarvení je šedavě žlutohnědé, svrchu černě skvrnité, s kaštanově hnědými křídly a boky, které jsou navíc světle příčně proužkované, modrošedým očním proužkem a šedou stranou hrudi (u samice méně nápadnou). Zobák je hnědý s tmavou špičkou, nohy světle masové.[2][3]
Hlasem je zvláště za soumraku a v noci slyšitelné, vytrvale opakované chřást chřást nebo krex krex.[2]
Rozšíření
Hnízdí v rozmezí od západní Evropy po střední Asii. Tažný, evropští ptáci zimují hlavně v subsaharské Africe. Přílet na naše území probíhá hlavně v květnu, odlet od září do října.[2]
V České republice hnízdí roztroušeně na celém území, hlavně ve vyšších polohách. Po dočasném ústupu a úbytku počtů se opět rozšiřuje, jeho početnost se odhaduje na 1500–1700 párů (ve srovnání s 200–400 páry v roce 1989).[4] Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[5]
Hnízdí na vlhkých loukách, ale také na loukách s vysokým porostem a pastvinách.[3]
Potrava
V potravě převládá živočišná složka, tvořená hlavně hmyzem, ale i červy, měkkýši a pavoukovci. Rostlinnou složku, zastoupenou zvláště na podzim, tvoří semena a zelené části rostlin.[2]
Hnízdění
Sukcesivně polygamní druh, hnízdící 1× až 2× ročně. Samci zůstávají se samicemi pouze krátce (obvykle 7–10 dnů), poté je opouští a začínají hledat další samice, někdy i značně daleko od místa prvního hnízdění (jsou známy přesuny i na stovky kilometrů, např. ze Šumavy do západního Švýcarska). Veškerou hnízdní péči obstarává samice. Hnízdo je na zemi, snůška čítá 9–11 (7–13) zelenavých, nažloutle zelených až světle hnědožlutých, tmavě skvrnitých vajec o velikosti 36,7 × 26,4 mm. Inkubační doba trvá 16–19 dnů. Mláďata opouští hnízdo krátce po vylíhnutí a již po 3–4 dnech se krmí sama. V případě prvního hnízdění samici opouští už ve věku 12 dnů, vzletná jsou však po 5 týdnech a plné vyspělosti dosahují až ve stáří 7–8 týdnů.[2][6]
Ohrožení
Chřástal polní patří v celé Evropě k silně ubývajícím druhům. Je ohrožován zejména vyžínáním lučních porostů. Vzhledem k tomu, že se od 90. let 20. století využívá tráva spíše pro výrobu siláže než sena, louky se kosí již v červnu, kdy chřástalové hnízdí. Zvláště nebezpečné je, pokud žací stroj objíždí louku od krajů do středu po spirále. Chřástalové neodletí, ale hledají úkryt v husté trávě uprostřed louky, kde je nakonec usmrtí nebo poraní žací lišty. Pokud se odhodlají vyběhnout na pokosenou louku, stávají se snadnou kořistí dravců a vran. Při kosení jsou často zničena také hnízda chřástalů s vejci.[7] Nejlepším řešením je posunout dobu senoseče na červenec či počátek srpna, kdy už mají chřástalové vyvedená mláďata a nejsou tolik ohrožení. Prospěšné je i využívání alternativních technik, zejména ručního kosení.
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e f HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel a kol. Fauna ČR Ptáci 2/I. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-0382-7.
- ↑ a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
- ↑ Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2011-12-18]. Dostupné online.
- ↑ DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.
- ↑ ELPHICK, Jonathan a kol.: Cesty stěhovavých ptáků: atlas migrace ptáků celého světa. Praha: Slovart, 2008, 175 s. ISBN 978-80-7391-130-0
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu chřástal polní na Wikimedia Commons - Galerie chřástal polní na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo chřástal polní ve Wikislovníku
Taxon Crex crex ve Wikidruzích- Taxon Crex crex na BioLib.cz
