Celná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Celná (německy Zollhaus) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se deset kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 740 metrů. Byla založena snad již ve druhé polovině šestnáctého století. Od zrušení poddanství je částí obce Křimov. V roce 2011 zde trvale žili tři obyvatelé.[1]

Název

Název vesnice Zollhaus je německý a český tvar Celna byl vytvořen uměle. Tiskovou chybou nebo podle podobnosti s jinými názvy se změnil na Celná. V historických listinách se jméno objevuje například ve tvarech Zollhaus (1787) a Celná (1854).[2]

Historie

První písemná zmínka o Celné je z roku 1563 a nachází se v dopise, kterým hejtman informuje arcivévodu Ferdinanda o nálezu medvědích stop. Vesnice tedy patřila k chomutovskému panství, ale není jasné, jestli zde stála pouze celnice nebo i osada. Během třicetileté války místo pravděpodobně zaniklo, protože další zpráva pochází až z roku 1717.[3] Tehdy vrchnost povolila čtyřem rodinám, aby si v Celné na vlastní náklady postavily usedlosti. Všichni dostali pozemky a jeden z usedlíků získal povolení ke stavbě hospody, ve které směl prodávat vrchnostenské pivo. Naopak k jejich povinnostem patřilo kosení luk a sušení sena na panských loukách. Povolení udělila vrchnost ze zámku v Polákách, ale identický zápis existuje také v pozemkové knize martinického panství Ahníkov–Prunéřov.[4]

Celná byla vždy jen malou osadou. Nikdy nebyla samostatnou obcí. Po zrušení poddanství se od roku 1850 stala jednou z místních částí Křimova.[4] Během druhé světové války byl v domě čp. 2 zajatecký tábor pro zajatce z Francie a později také pro Angličany a Rusy. Zajatci pracovali v lesích a na nádraží v Křimově. Koncem války jich v táboře žilo čtyřicet až padesát.[5] Po skončení války dramaticky poklesl počet obyvatel, a na začátku devadesátých let dvacátého století se osada načas zcela vylidnila. Vzniklo zde však několik desítek rekreačních chat a chalup.[4]

Přírodní poměry

Vesnice stojí asi dva kilometry jihozápadně od Křimova a deset kilometrů severozápadně od Chomutova při západní hranici katastrálního území Křimov o rozloze 5,91 km².[6][7]

Geologické podloží v okolí Celné tvoří prekambrické dvojslídné a biotitické ruly.[8] Celá oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Přísečnická hornatina, pro který jsou charakteristické zbytky zarovnaných povrchů na vyzdvižené kře.[9] Osada se nachází na okraji plošiny, jejíž svah na jihozápadě prudce spadá do údolí Prunéřovského potoka, v nadmořské výšce okolo 740 metrů. Pod vlastní vesnicí a jižně od ní převažují kambizemě, ale směrem na sever a severovýchod se vyskytují podzoly a na svazích Prunéřovského údolí okrajově také gleje.[8] Přímo vesnicí vede hranice přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 51 obyvatel (z toho 29 mužů), kteří byli členy římskokatolické církve a kromě dvou cizinců byli německé národnosti.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 63 obyvatel: čtyři Čechoslováky a 59 Němců. S výjimkou dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][1]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 54 37 43 32 48 51 63 2 - 2 2 - 8 3
Domy 6 6 7 7 8 8 9 8 - 2 2 7 1 8

Hospodářství

K osadě patřila pila postavená u Prunéřovského potoka. V roce 1961[4] byl v tzv. Myší Díře na potoce vybudován pevný betonový jez a čerpací stanice určená k čerpání vody z potoka do vodní nádrže Křimov. Před rokem 2010 se však čerpací stanice přestala používat a byla zakonzervována.[13]

Doprava

Celná se nachází na křižovatce silnice II/223 z Křimova do Výsluní postavené v roce 1842 a silnice III/22321[14] z Málkova. Jižně od vesnice se na ni napojuje silnice III/22322,[14] která byla dokončena roku 1898. Vede ze zaniklého Ahníkova přes Místo.[4] Nejbližší železniční zastávka Křimov na trati Chomutova–Vejprty je vzdálená necelý jeden kilometr,[6] ale v jízdním řádu 2015/2016 ji obsluhovaly pouze dva páry vlaků o víkendech v období od května do září.[15] Na východním okraji vesnice stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Po hlavní silnici je vedena cyklotrasa č. 3003 z Hory Svatého Šebestiána do Vejprt.[6]

Pamětihodnosti

V osadě se nedochovaly žádné památky. U křižovatky silnic stával kamenný kříž z roku 1797, ale byl zničen v osmdesátých letech dvacátého století při svážení dřeva.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  2. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 240. 
  3. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 96 s. ISBN 80-238-5996-X. Kapitola Celná, s. 32. Dále jen Binterová 2000. 
  4. ↑ a b c d e Binterová 2000, s. 33
  5. ↑ a b Binterová 2000, s. 34
  6. ↑ a b c d Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Křimov [online]. [cit. 2016-11-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přísečnická hornatina, s. 366–377. 
  10. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  11. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 99. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  13. ↑ Povodí Ohře Chomutov. Přehrady Povodí Ohře [online]. Chomutov: Povodí Ohře Chomutov, 2010. Kapitola Křimov, s. 22. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2016-11-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ České dráhy. Traťový jízdní řád [online]. České dráhy [cit. 2016-10-22]. Dostupné online. 

Chybná citace: Na <ref> se jménem „Domy“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 96 s. ISBN 80-238-5996-X. Kapitola Celná, s. 32–34. 
  • BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Celná, s. 129–130. 

Související články

Externí odkazy

Části obce Křimov
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Celná&oldid=15327691“