Prunéřovský potok
| Prunéřovský potok | |
|---|---|
 Mezi Úbočím a Celnou | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 24,3 km |
| Plocha povodí | 53,8 km² |
| Průměrný průtok | 0,52 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-13-02-111 |
| Pramen | |
| k. ú. Výsluní, Česko 50°29′18,04″ s. š., 13°11′26,77″ v. d. 893 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Ohře u Kadaně, Česko 50°22′51,98″ s. š., 13°14′53,7″ v. d. 280 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Ústecký kraj – okres Chomutov) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prunéřovský potok je potok v Krušných horách v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Je dlouhý 24,3 km a rozloha povodí činí 53,8 km².[1] Pramení v katastrálním území Výsluní na jihovýchodním úbočí Komářího vrchu v nadmořské výšce 893 metrů na okraji přírodní rezervace Prameniště Chomutovky. Potok směřuje nejprve k jihovýchodu k Výsluní a vtéká do přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka. Potom dlouhým obloukem obtéká výběžek Lysé hory (875 m).
Severozápadně od Výsluní se na říčním kilometru 22,223 nachází Starý rybník s rozlohou 1,11 hektaru a objemem 11 130 m³.[2] Pod Celnou je potoční koryto přehrazeno jezem, z jehož nádrže se v minulosti přečerpávala voda pro zásobování vodní nádrže Křimov. Přečerpávací stanice není v provozu, ale zůstává zakonzervovaná.[3] Byla vybavena čtyřmi čerpadly, z nichž mohla pracovat až tři současně a jedno bylo záložní. Výkon jednotlivého čerpadla byl 60 l/s, při souběžném provozu dvou nebo tří čerpadel stoupl na 130 nebo 200 l/s.[4] Jez stojí na říčním kilometru 17,31 na břidlicovém a fylitovém podloží a jeho těleso je z betonu prokládaného místním lomovým kamenem. Koruna jezu vysokého 4,37 m se nachází v nadmořské výšce 692 m a užitkový objem nádrže je 4 898 m³. Objem stálého nadržení je 250 m³.[4]
Pod Celnou se potok obrací na jihozápad a úzkým skalnatým údolím s četnými peřejemi stéká k úpatí Krušných hor. V Nové Vísce opouští hranice přírodního parku a voda z potoka napájí tamní koupaliště. Pod vesnicí potok vtéká do umělého koryta,[5] kterým pokračuje podél severní strany prunéřovských elektráren. Za nimi se stáčí na jih a po několika kilometrech se na západním okraji Kadaně v nadmořské výšce 280 metrů. vlévá zleva do vodní nádrže Kadaň na řece Ohři.
Zejména v horní části toku Prunéřovský potok přijímá řadu drobných přítoků. Nad jezem u Celné se do něj zleva vlévá Šebestiánka, od Výsluní u Sobětic přitéká zprava Výslunský potok, u Úbočí Zvonící potok, pod Úbočím Třebíšský potok a u bývalého Prunéřova přitéká umělým korytem Trnitý potok. Pod Kýšovicemi do potoka zprava ústí krátký bezejmenný přítok, na kterém se nachází Kýšovický vodopád.
Hydrologický režim[editovat | editovat zdroj]
Plocha povodí nad jezem v Celné činí 18,931 km² a průměrné roční množství srážek v něm dosahuje 80 mm. Charakter průtoku odvozený podle údajů z let 1631–1960 shrnují tabulky.[4]
| M [dní] | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q270 | Q355 | Q364 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Q [l/s] | 661 | 406 | 283 | 232 | 196 | 160 | 77 | 32 | 9 |
| N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q25 | Q50 | Q100 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Q [m³/s] | 6,0 | 9,6 | 11,1 | 15,1 | 19,7 | 27,9 |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 226.
- ↑ Dosavadní malé vodní nádrže Povodí Ohře (mimo ZVHS) [online]. Povodí Ohře [cit. 2018-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-10.
- ↑ Povodí Ohře Chomutov. Přehrady Povodí Ohře [online]. Chomutov: Povodí Ohře Chomutov, 2010 [cit. 2015-02-08]. Kapitola Křimov, s. 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ a b c d e Významná vodohospodářská díla povodí Ohře. Praha: Povodí Ohře ve Státním zemědělském nakladatelství, 1986. 144 s. Kapitola Celná – přečerpávací stanice a přivaděč do údolní nádrže Křímov, s. 62.
- ↑ ŠTEFÁNEK, Stanislav. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. Praha: Baset, 2008. 744 s. ISBN 978-80-7340-105-4. Kapitola Prunéřovský potok, s. 497–498.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prunéřovský potok na Wikimedia Commons
