Buzači
| Buzači | |
|---|---|
 Buzači na ruské mapě | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Kazachstán Ruské impérium Sovětský svaz |
 | |
| Souřadnice | 45°7′26″ s. š., 51°39′47″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Buzači (kazašsky Бозащы, rusky Бузачи) je poloostrov v severovýchodní části Kaspického moře, v Mangystauské oblasti Kazachstánu. Převažující výška reliéfu je od −5 do −25 m, nejvyšší výška je 61 m.[1]
Převládá zde poušť. Na jihu je kopcovitý povrch, místy pokrytý dunami a kopcovitými písky. Na severu jsou rozsáhlé oblasti slaných bažin. Na jihu k poloostrovu přiléhají hory poloostrova Mangyšlak. Průměrná teplota v lednu je −7 °C, v červenci 26 °C. Napadne zde ročně jen 200–250 mm srážek. Asi 40 dnů v roce zde fouká silný vítr (rychlost větší než 15 m/s).
V souvislosti se snižováním hladiny Kaspického moře v letech 1980–1990 se plocha poloostrova výrazně zvýšila, poté se opět začala snižovat.
Nerostné zdroje poloostrova jsou ropa a zemní plyn. Byly zde vybudovány silnice, ropovody a plynovody. Existuje zde letiště, které zajišťuje nákladní i osobní leteckou přepravu na tato těžební pole.[2]
V severní části Buzači leží osada Burynšik.[1] Na poloostrově žijí tisíce džejranů.
Poloostrov Buzači byl pro západní kartografii poprvé zmapován ruským cestovatelem Fjodorem Ivanovičem Sojmonovem v letech 1719 až 1727.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бузачи na ruské Wikipedii.
- ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 144.
- ↑ NURNANOV, A. M.; GRIBKOV, V. V. Buzachi Peninsula - New Oil Region of West Kazakhstan. archives.datapages.com. 1976, roč. 13, čís. 5, s. 203–204. Dostupné online [cit. 2022-03-23]. (anglicky)
- ↑ ZONN, Igor S.; KOSAREV, Aleksey N. The Caspian Sea Encyclopedia. [s.l.]: Springer, 2010. 536 s. Dostupné online. S. 156.
