Džejran

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox džejran

Džejran - samec
Džejran - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď: turovití (Bovidae)
Rod: gazela (Gazella)
Binomické jméno
Gazella subgutturosa
Güldenstädt, 1780

Džejran, též gazela džejran či gazela perská je druh gazely žijící v Asii.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ze všech druhů rodu Gazella proniká nejdále na sever. Obývá stepi a polopouště od Zakavkazska, Palestiny a Arábie přes Írán a Turkestán až k poušti Gobi a severní Číně.

Existují důkazy, že již od mladší doby kamenné byli džejrani intenzivně loveni. Ještě na začátku 20. století byl počet džejranů ve Střední Asii (Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán) odhadován na více než milión kusů. Intenzivní lov s použitím střelných zbraní však zdejší populace silně zredukoval až na dnešních zhruba 50 000 jedinců. Většina těchto populací jsou malé, izolované skupiny. Oproti tomu v Mongolsku žije ještě zhruba 100 000 džejranů. Stáda vyskytující se na některých ostrovech v Kaspickém moři a Perském zálivu jsou pravděpodobně potomky dovezených jedinců. Podle odhadů IUCN činila celková populace džejranů v roce 2001 zhruba 120 000 až 140 000 jedinců, avšak počty rychle klesaly. Proto je druh klasifikován jako zranitelný.

Džejrani

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Arabský poddruh je téměř bílý. Ostatní poddruhy jsou světle hnědé až béžové. Srst na spodku těla je vždy světlejší. Obličejová maska je zřetelná pouze u mladých zvířat. Džejrani jsou robustnější než ostatní gazely, doashují výšky 50-65 cm v kohoutku a váhy 30-40 kg. Samci mají lyrovité rohy prohnuté dozadu. Samice jsou obvykle bez rohů. Džejrani patří k nejrychlejším suchozemským savcům, dokážou běžet rychlostí až 70 km/h.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Jelikož džejran žije severněji než ostatní gazely, je více závislý na ročních obdobích a má proto pevné období říje. V září kolem sebe silnější samci shromáždí několik samic, které brání proti případným soupeřům. O několik týdnů později se samice odcházejí sdružit do větších stád a samci se vracejí k samotářskému životu. V severněji položených oblastech areálu výskytu opuštějí džejrani na počátku zimy zasněžené oblasti a stahují se do teplejších údolí s nižším úhrnem srážek. Během zimy se především samice sdružují do velkých stád. Syrská populace se každoročně na podzim vydává na cestu na jih do Saúdské Arábie, odkud se na jaře vrací údolím Eufratu zpět do Sýrie, aby zde samice porodily svá mláďata. Oproti většině odtatních druhů gazel není porod dvojčat žádnou vzácností. Džejrani se živí především trávou, bylinami, listy a výhonky.

Džejran z Arabského polostrova (Gazella subgutturosa marica)

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Bylo popsáno několik poddruhů. Groves & Leslie (2011) rozlišují čtyři formy, které považují za monotypické druhy.[1] Wacher et al. také naznačuje, že G. s. marica, by měla být považována za samostatný druh, Gazella marica.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Goitered gazelle na anglické Wikipedii a Kropfgazelle na německé Wikipedii.

  1. C. P. Groves, D. M. Leslie Jr. (2011). Family Bovidae (Hollwo-horned Ruminants). (585-588). In: Wilson, D. E., Mittermeier, R. A., (Hrsg.). Handbook of the Mammals of the World. Volume 2: Hooved Mammals. Lynx Edicions, 2009. ISBN 978-84-96553-77-4
  2. Wacher T, Wronski T, Hammond RL, Winney B, Blacket MJ, Hundertmark KJ, Mohammed OB, Omer SA, Macasero W, Lerp H, Plath M, Bleidor C (2011) Phylogenetic analysis of mitochondrial DNA sequences reveals polyphyly in the goitered gazelle (Gazella subgutturosa). Conserv Genet 12:827–831

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu