Bubovický potok
| Bubovický potok | |
|---|---|
 Zamrzlý stupeň Bubovických vodopádů | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 5,797 km |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| 49°58′11,94″ s. š., 14°10′30,59″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Berounky 49°56′15,15″ s. š., 14°7′57,34″ v. d. okolo 215 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Středočeský kraj – Bubovice, Srbsko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bubovický potok (nazývaný též Břesnice, Březnice nebo Srbský potok[1]) je vodní tok v Českém krasu, který je ve většině délky v sušších obdobích roku vyschlý.
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Začíná spojením tří zdrojnic ve vesnici Bubovice.[1] Prochází mezi Doutnáčem a Mokrým vrchem, přes Bubovické vodopády, kolem Kubrychtovy boudy a do Srbska, v němž se vlévá zleva do Berounky. Většina délky toku ve střední části spadá do národní přírodní rezervace Karlštejn.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Vodopády na Bubovickém potoku jsou ve svém okolí jedinečným geologickým jevem a kvůli pozici v turisticky lukrativním Českém krasu jsou i přes svoji malou velikost navštěvovány. Největším problémem, na který musí každý případný návštěvník před cestou myslet je to, že kvůli malému průtoku vody v Bubovickém potoku vodopády pravidelně přicházejí o většinu své vody a v nejteplejších částech roku úplně vysychají. K vodopádům lze sejít z nedaleké silnice po cestě vedoucí přes několik dřevěných lávek, které spojují oba břehy potoka.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
V běžných letech teče potok pouze v krátkém úseku přes Bubovice,[2] minimální průtok v profilu nad rybníkem pod obcí Bubovice je kolem 0,3 l/s.[3] Pod Bubovicemi tok v létě zpravidla mizí ve dnu suťového údolí mezi Doutnáčem a Velkou horou. Vynořuje se před Bubovickými vodopády a těsně za nimi opět mizí.[1][2] Na stupních vodopádů se usazuje pěnovec.[1] V jarních měsících teče potok po povrchu, do Srbska dotéká i za velmi vlhkých zim.[2] Povodňové maximum je v řádech desítek litrů za sekundu, při přívalových srážkách 1. a 2. června 1995 dosahoval průtok stovek litrů za sekundu.[3]
Přes Bubovické vodopády vede červená turistická značená trasa 0001. Od Kubrychtovy boudy do Srbska vede údolím potoka žlutě značená trasa 6043. Souběžně s nimi je vedena i naučná stezka SPR Karlštejn.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Renáta Kadlecová, Karel Žák: Krasové prameny Českého krasu, Český kras, 1998, č. 24, on line
- ↑ a b c Okolí Koněpruských jeskyní Archivováno 20. 12. 2008 na Wayback Machine., Správa jeskyní České republiky
- ↑ a b Žák, K., Hladíková, J., Buzek, F., Kadlecová, R., Ložek, V., Cílek, V., Kadlec, J., Žigová, A., Bruthans, J., Šťastný, M.: Holocenní vápenec a krasový pramen ve Svatém Janu pod Skalou v Českém krasu, 2001, Special Papers No. 13. Czech Geological Survey. Praha. ISBN 80-7075-472-9. kap. 6, kap. 6.2.4, str. 81
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bubovický potok na Wikimedia Commons - Zastávky na naučné stezce Karlštejn, a: Bubovický potok, c: Vodopády, 03/01 ZO ČSOP Alkazar,
- Vladimír Švihla: Povodně v Českém krasu v srpnu 2002[nedostupný zdroj], Správa CHKO Český kras, Bohemia Centralis, č. 26, str. 25–34, Praha 2003
