Brocno
Šablona:Infobox - sídlo Brocno je vesnice s 229 obyvateli v okrese Litoměřice. Patří k městu Štětí, od kterého leží severovýchodně asi 7 km.
Historie
První zmínky o vsi jsou z roku 1357, kdy patřila pod novou pražskou univerzitu. Tvrz na strategicky výhodném ostrohu je doložena roku 1452 a na konci 16. století byla renesančně přestavěna. V roce 1623 bylo Brocno jmenováno jako městečko s tvrzí. Přesto však charakterem Brocno zůstalo jen větší vesnicí. Koncem 17. století byla tvrz přestavěna na raně barokní zámek, který užívali jen úředníci.
V období let 1682–1802 byla obec rozdělena mezi dvě panství a podle toho se i její části nazývaly „dolní“ a „horní“. Horní Brocno náleželo k panství Chcebuz. Jeho majiteli byli nejdříve Kaplířové Osterští ze Sulevic a po třicetileté válce Pachtové z Rájova. Na jeho území existoval také dvůr Jaršlovských, který Pachtové přestavěli na barokní statek s mohutnou budovou sýpky. Ta je dnes dominantou Brocna.
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 731 | 689 | 632 | 602 | 576 | 572 | 592 | 348 | 314 | 290 | 256 | 257 | 220 | 189 |
Domy | 147 | 147 | 145 | 142 | 137 | 132 | 135 | 109 | . | 71 | 71 | 86 | 84 | 93 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Chcebuz. |
Pamětihodnosti
Na jihozápadním okraji vesnice stojí brocenský zámek. Postaven byl nejspíše na místě starší tvrze v druhé polovině šestnáctého století Kaplíři ze Sulevic. Dochovaná podoba pochází z barokní přestavby provedené v poslední třetině sedmnáctého století.[3]
Od roku 1995 je Brocno památkovou zónou lidové architektury.[4] Na návsi je umístěna socha Svatého Prokopa, která je signována letopočtem 1711.[5] Socha byla v roce 2006 odborně zrekonstruována a vyhlášena kulturní památkou[6] K dalším kulturním památkám patří:
- usedlosti čp. 17, 67 a če. 4 a 5,
- dům čp. 122,
- čtyřpatrová barokní sýpka s pilastry[5] u domu čp. 61.
Ve vsi bývala škola, kterou před sto lety běžně navštěvovalo 90–100 německých dětí. Býval zde také malý pivovar se sladovnou a cihelna. Dodnes se zde zachovala řada dřevěných roubených domů s podstávkou a empírové statky z konce 18. a z počátku 19. století.
V katastrálním území Brocna se rozkládá část přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky.
Galerie
-
Sýpka - dominanta obce
-
Roubené podstávkové domy
-
Roubené domy
-
Kaple sv. Prokopa
-
Roubený dům
-
Socha sv. Prokopa
-
Domy na náměstí
-
Bývalá škola
-
Dům na náměstí
-
Ruiny zámku
-
Panorama obce z jihu
-
Renovovaný sloup na silnici z Brocna do Chcebuze
Odkazy
Literatura
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Brocno, s. 28–29.
Reference
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 300.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Brocno – zámek, s. 51–52.
- ↑ Brocno; Památkový katalog Národní památkový ústav
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Brocno, s. 123.
- ↑ Informační cedule u sochy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brocno na Wikimedia Commons