Brixi (rodina)

Rod Brixi patří mezi české skladatelské rodiny, ve kterých se dědilo hudební nadání.

Vlkavská větev

Nejslavnější hudebníci a skladatelé pocházejí z rodiny mlynáře Jana Brixiho a jeho ženy Alžběty.

Jan Brixi, mlynář zapisovaný také jako Procházka, (asi 1637 – 9. prosince 1735, Vlkava)
- nejstarší syn Jan Brixi, dědic vlkavského mlýna
  - Jan Josef Brixi (1. března 1711, Vlkava- 27 dubna 1762, Mělník), skladatel, kantor v Manětíně a varhaník v Mělníce
    - Jeroným Brixi (Václav Norbert) (20. září 1738, Manětín - 15. dubna 1803, Planá), varhaník a ředitel kůru kláštera v Plasích. Na závěr svého života působil jako farář v Plané.
- nejmladší syn Šimon Brixi (28. října 1693, Vlkava – 2. listopadu 1735, Praha), skladatel a varhaník
  - František Xaver Brixi (2. ledna 1732, Praha – 14. listopadu 1771, Praha), jeden z nejvýznamnějších českých barokních skladatelů, varhaník u sv. Víta.

Skalská větev

Jindřich Brixi, (asi 1643 – 22. srpna 1703,Dřísy, krčmář ve Skalsku a kantor v Dřísech
- (patrně syn) Václav Brixi (na rozhraní 17. a 18. stol.)
  - Viktorín Ignác Brixi (26. června 1716, Plzeň – 1. dubna 1803, Poděbrady), skladatel, varhaník, klavírista, regenschori v Poděbradech
    - Matěj Brixi (25. února 1752, Poděbrady – 1. května 1806, Poděbrady), varhaník a regenschori
      - Jan Baptist Brixi (Poděbrady – † po roce 1813), kantor a hudebník působící na Poděbradsku
- dcera Dorota Brixi, (13. ledna 1686, Skalsko - 1762, Nowawes u Postupimi) provdaná za Jana Jiřího Bendu.

Děti Doroty Brixi a Jana Jiřího Bendy byly prvními členy rozvětveného hudebního rodu Bendů, ve kterém se muzikálnost dědí až do současnosti.

František Benda, houslový virtuos
Jiří Antonín Benda, skladatel
Jan Jiří Benda, houslista, člen královské kapely v Berlíně
Josef Benda, houslista, člen královské kapely v Berlíně
Anna Františka Bendová, zpěvačka

Větev z českého ráje

Další mladší větev pochází z oblasti českého ráje (okolí Sobotky). Rodokmen rodiny Brixí (psáno s dlouhým "í" na konci) je sice znám od poloviny 19. století, ale souvislost s ostatními členy rodiny Brixi z 18. stol. se jeví jen vysoce pravděpodobná, nikoliv jasně prokazatelná. Podoba příjmení se u rodiny Brixi mění a jsou známy případy různého zápisu příjmení i v několika po sobě jdoucích generací a to zejména u příjmení žen (jsou známé podoby příjmení Brixi, Brixí, Bryxí,Bryxi, Briksi, Brixíová, Brixová apod.).

Radim Brixí (16. února 1981), skladatel, klavírista, multiinstrumentalista.

Existují ještě další větve rodu, které ale nemají v tomto přehledu zvláštní význam, jelikož se nadání rodiny projevuje v jiných oborech.

Literatura

Borovička, František: O rodu Brixiů v Benátkách nad Jizerou, časopis Bertramka roč. 11/1980, č. 3.
Čeleda, Jaroslav: František Benda, Praha 1939
Helfert, Vladimír: Jiří Benda I. část (Základy), Disertační práce, Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno 1929

dostupné

Kamper, Otakar: Fr. X. Brixy. K dějinám českého baroku hudebního, Mojmír Urbánek, Praha 1926
Kamper, Otakar: Pražský hudební archiv (in: Kniha památní na 700leté založení českých křižovníků, Praha 1933)
Kamper, Otakar: Hudební Praha v XVIII. věku, Melantrich, Praha 1936.