Brigham Young

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brigham Young

Brigham Young (1. června 1801 - 29. srpna 1877) byl v pořadí druhý prezident Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, jenž Církev vedl po smrti jejího zakladatele a prvního prezidenta, proroka Josepha Smitha. Členy Církve je někdy nazýván "moderní Mojžíš" a jeho jméno nese Univerzita v Salt Lake City, hlavním městě "mormonského státu" Utah.

Raná léta[editovat | editovat zdroj]

Brigham Young se narodil 1. června 1801 ve Whittinghamu ve státě Vermont jako deváté z jedenácti dětí Johna a Abigail Youngových. Když byly Brighamovy 3 roky, Youngovi se přestěhovali do státu New York, kde se živili farmařením. Již jako dítě tak Brigham musel, stejně jako jeho sourozenci, tvrdě pracovat při výpomoci s rodinným hospodářstvím. Pomáhal s mýcením, lovením zvěře a ryb, stavěním srubů, sázením, ošetřováním a sklízením úrody apod. Pomáhal též s péčí o těžce nemocnou tuberkulózní matku, jež zemřela v roce 1815, v době, kdy mu bylo 14 let. V té době se Brigham rozhodl pro samostatný život a přestěhoval se do Auburnu, kde se učil tesařem, malířem a sklenářem. Po vyučení se Brigham věnoval tesařině, posléze začal v oboru podnikat.

V roce 1824 si Brigham vzal za ženu Miriam Worksovou, s níž se přestěhoval do okresu Aurelius, kde se připojil k metodistické církvi, nějaký čas působil dokonce ve vedení místní řečnické a modlitební společnosti. V roce 1828 se rodina přestěhovala do Mendonu. Zde se, spolu se svou ženou i dalšími příbuznými, stal členem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Stalo se tak v roce 1832. Zanedlouho poté ovdověl.

Po křtu a smrti své ženy opustil rodinu i řemeslo, aby se věnoval výhradně misionářské práci. Postupem času se osvědčil jako vůdčí osobnost mormonských misií v Kanadě, Anglii i v různých částech svých rodných USA. V únoru 1835 byl prorokem Smithem povolán do funkce v nejvyšším církevním úřadu, Kvóru dvanácti apoštolů. Roku 1834 si vzal Mary Ann Angelovou, v roce 1843 pak přijal princip tzv. násobného sňatku (v duchu mormony tehdy praktikovaného mnohoženství) a se souhlasem Mary Ann se oženil s Lucy Ann Decker Seelyovou a později ještě s dalšími ženami.

V čele Církve[editovat | editovat zdroj]

Poté, co byl v roce 1844 prorok Joseph Smith, zakladatel a prezident Církve, zavražděn v Nauvoo, hledali členové Církve vhodného nástupce. Rozhodovalo se mezi Brighamem Youngem a Sidney Rigdonem, po dramatickém průběhu volby byl 8. srpna 1844 vybrán Brigham Young. Jeho posláním v čele Církve bylo vyvést mormony z Nauvoo, v němž eskalovala vlna protimormonského násilí a nalézt jim nové útočiště. V roce 1846 proto pod Youngovým vedením mormoni Nauvoo opustili a vydali se na tisíce kilometrů dlouhou pouť skrze území USA až do údolí Velkého Solného jezera (Salt Lake) v dnešním Utahu, na místo, jež údajně na mapě vyznačil sám Joseph Smith krátce před svou smrtí.

První mormoni v čele s Brighamem Youngem dorazili do údolí v létě roku 1847, další tisíce přišly v průběhu následujících měsíců a let. Založeno bylo Salt Lake City, v jehož centru mormoni položili základy stavby impozantního Salt Lake Temple, dnes nejznámějšího mormonského chrámu a jednoho z ikonických symbolů Církve. Životní podmínky nebyly lehké a i po splnění své historické mise dovést mormony do nového útočiště se musel Brigham Young v čele Církve potýkat s nejednou těžkostí. Hned následující rok 1848 přinesl katastrofu v podobě statisíců kobylek, jež přiletěly a ničily těžce vydobytou úrodu. Boj s kobylkami se jevil marný, bylo jich příliš mnoho. Mormoni se proto uchýlili k mimořádnému půstu, během nějž setrvali v hlubokých modlitbách. Jednoho dne se objevila hejna mořských racků, kteří přilétli ze svých hnízdišť a začali kobylky požírat. V průběhu asi tří týdnů zmizely kobylky úplně a úroda byla zachráněna. „Zázrak“ s mořskými racky mormony posílil v jejich víře a ti dodnes věří, že byl způsoben řízením Božím jako odpověď na jejich půst a modlitby.

Problematické byly rovněž vztahy mormonů s federální vládou. základním kamenem úrazu byly některé aspekty tehdejší mormonské věrouky, zejména mnohoženství, jež tehdy mormoni ve velkém praktikovali. V roce 1848 vyhlásili mormoni pod Youngovým vedením samostatný, nezávislý stát Deseret, sám Young byl zvolen jeho nejvyšším představitelem. Napětí mezi mormonskou samosprávou a federální vládou eskalovalo V roce 1857, kdy prezident Buchanan vyslal proti mormonům armádu. Mormoni se dobře připravili k obraně svých sídel, nakonec však byl, i díky Youngovu diplomatickému umu, hrozící ozbrojený konflikt zažehnán.

V následném období Young usiloval o zlepšení vztahů s federálními orgány, konkrétních kontur nabyly jeho snahy v podobě spolupráce mormonů na budování transkontinentální železnice. V roce 1874 založil hnutí nazvané Jednotný řád, zaměřené na rozvoj vnitřní spolupráce, výměny domácí produkce a konzumace domácích produktů. V roce 1875 založil Akademii Brighama Younga, jež se stala základem dnešní Univerzity Brighama Younga. V roce 1877 založil Kolegium Brighama Younga v Loganu a Kolegium Svatých posledních dnů, známé dnes jako LDS Business College. V roce 1877, těsně před svou smrtí, vysvětil nový chrám v St. George a sestavil zde výčet mormonských chrámových předpisů.

Brigham Young zemřel 29. srpna 1877 na zánět pobřišnice vzniklý následkem neléčeného zánětu slepého střeva. Jeho nástupcem v čele Církve byl zvolen John Taylor.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Znovuzřízení pravdy: stručné dějiny Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Německo 1998.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]