Bregovo
| Bregovo | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°9′5″ s. š., 22°38′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 56 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Vidinská |
| Obština | Bregovo |
  Bregovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 39,7 km² |
| Počet obyvatel | 2 394 (2020[1]) |
| Hustota zalidnění | 60,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 09312 |
| PSČ | 3790 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bregovo (bulharsky Брегово) je město na severozápadě Bulharska, na pravém břehu řeky Timok poblíž jejího ústí do Dunaje. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přes 2 tisíce obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o sídle je v osmanském berním soupisu z roku 1560.
V blízkosti se roku 1884 odehrály události vedoucí k diplomatickému incidentu mezi Srbským královstvím a Bulharským knížectvím. Na levém břehu řeky Timok, která tvořila státní hranici, tedy na srbské straně, se tehdy nacházel statek Obrenovićů. Kvůli povodni se však změnilo koryto řeky a statek se dostal na bulharské území. Král Milan I. Obrenović toho využil spolu s dalšími okolnostmi k nátlaku na Bulharsko, které hranici odmítalo změnit, což vedlo k přerušení diplomatických vztahů. Spor byl nakonec vyřešen kompenzací za statek, přesto pokračující expanzivní politika srbského krále způsobila následující rok srbsko-bulharskou válku.[2]
V prvních letech komunistického režimu měl ve většině valašských vesnic na Vidinsku velký vliv Bulharský zemědělský lidový svaz Nikoly Petkova. V roce 1947 byl násilně rozpuštěn komunistickými agitátory, kteří sbírali tzv. závazky. V letech 1950–1951 bylo 21 rodin (84 lidí) režimem donuceno opustit obec. V roce 1951 odkryla státní bezpečnost velkou skupinu, která působila v okolních vesnicích a byla vedena Borisem Čunovem. Uskutečnily se tři exemplární procesy – ve Vidině a Vrace. Ze 60 zatčených bylo odsouzeno 42 lidí, včetně sedmi osob na smrt. Zároveň se komunisté snažili získat podporu valašského společenství. Postupem času měla tato politika jistý úspěch a někteří Valaši dosáhli významného postavení v místní stranické nomenklatuře. Většina z nich pocházela z Bregova, vesnici se začalo říkat Stalingradská oblast a stala se oporou komunistické vlády v oblasti. Statut města získala obec v roce 1974.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ve městě žije 2 307 obyvatel a je zde trvale hlášeno 2 394 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 229. Dále jen Dějiny Srbska.
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bregovo na Wikimedia Commons
