Braničtí (Gryfiti)
| Braničtí-Grifiti | |
|---|---|
 | |
| Země |  Polské království |
| Tituly | magnáti |
| Vymření po meči | Jan Klement Branický (1689–1771) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Braničtí (polsky Braniccy) byli polský šlechtický rod. Nazývanli se také „Gryfité“ (polsky Gryfici) podle bájného zvířete ve svém erbu.
Dějiny rodu[editovat | editovat zdroj]
Braničtí byli magnátský rod s původem v Branicích a Ruszcze [1] v Krakovském vojvodství.
Jedním z nejvýznamnějších členů rodu byl v 18. století hejtman koruny Jan Klemens Gryf Branický, jeden z nejmocnějších a nejvlivnějších magnátů v Polsku. Byl majitelem 12 měst, 257 vesnic, 17 paláců a vlastnil dokonce dva pralesy.
V Bělostoku nechal vybudovat centrální část města s trojúhelníkovým tržištěm a v roce 1726 si ve městě nechal postavit palác nazývaný „Podleské Versailles“. Kandidoval na krále ve volbách v letech 1763–1764, byl však poražen svým švagrem Stanislavem Poniatowským.
Erby[editovat | editovat zdroj]
Rodina Branicki používala tzv. Gryfův erb .
-
Pečet města Bělostoku s gryfem a iniciálami IB, kterou používala Izabela Branická po smrti Jana Klemense (začátek 18. století). -
Znak Choroszczů s gryfem a Ciołkem Izabely Branické, rozené Poniatowské -
Bývalý erb Choroszczů s iniciálami KB (Jan K lemens B ranicki) a s gryfem
Významní členové rodu[editovat | editovat zdroj]
- Řehoř Branický (1534–1595), královský lovčí, krakovský purkrabí, ženatý s Kateřinou Kotwiczovou z rodu Kotwiczů
- Jan Branický (asi 1568–1612), dvořan, lovčí, kastelán na Żarnówě, ženatý s Annou Myszkowskou z rodu Jastrzębců
- Stanislav Branický (1574–1520), královský mečník, ženatý s Helenou Tarło z rodu Topórů, dcera Jana Tarla
- Jan Klemens Branický (zemřel 1657), podkomoří z Krakova, ženatý s Annou Beata Wapowskou z rodu Nieczujů
- Jan Klemens Branický (asi 1624–1673), královský maršálek, ženatý s Alexandrou Kateřinou Czarnieckou z rodu Łodziů, dcerou hejtmana Stefana Czarnieckého
- Stefan Mikołaj Branický (1640–1709), královský stolnik, vojvoda podleský, ženatý s kněžnou Kateřinou Scholastikou Sapiehovou z rodu Lisů, dcerou hejtmana a knížete Jana Kazimíra Sapiehy z rodu Lisů
- Jan Klemens Branický (1689–1771), hejtman, poslední mužský zástupce rodu Branický z Gryfů. Nejprve ženatý s kněžou Kateřinou Barborou Radziwiłłovou z rodu Trąbů, vnučka hejtmana Michala Kazimíra Radziwiłła, podruhé s Barborou Szembekovou z rodu Szembeků a potřetí s kněžou Izabelou Poniatowskou z rodu Ciołek, sestra krále Stanislava Augusta Poniatowského
- Konstancie Tekla Branická (1658–1720), vdaná za Johanna Heinricha z Altenbockum, matka Uršuly Kateřiny Lubomirské
- Stefan Mikołaj Branický (1640–1709), královský stolnik, vojvoda podleský, ženatý s kněžnou Kateřinou Scholastikou Sapiehovou z rodu Lisů, dcerou hejtmana a knížete Jana Kazimíra Sapiehy z rodu Lisů
- Jan Klemens Branický (asi 1624–1673), královský maršálek, ženatý s Alexandrou Kateřinou Czarnieckou z rodu Łodziů, dcerou hejtmana Stefana Czarnieckého
- Jan Klemens Branický (zemřel 1657), podkomoří z Krakova, ženatý s Annou Beata Wapowskou z rodu Nieczujů
- Anna Branická (zemřela roku 1639), provdaná za hraběte Sebastiana Lubomirského
- Zenona Branická (* 1941ve Varšavě), účastník protesty v roce 1968, patří k posledním přímým potomkům rodu „Branických“.
- Jennah Karthes de Branicki, německá televizní moderátorka a reportérka na Středním východě s litevskými předky.
Paláce[editovat | editovat zdroj]
-
Renesanční zámek v Branicích -
Zámek v Chorošti -
-
Palác Branických v Bělostoku (1752) -
-
-
Nájemní dům „Hetman“ v Krakově (s erbem Gryfů) -
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.wilanow-palac.art.pl [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-05.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Branicki (Gryf) na anglické Wikipedii.
