Borský vrch
| Borský vrch | |
|---|---|
 Vrcholový kámen na Borském vrchu | |
| Vrchol | 446 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Cvikovská pahorkatina / Sloupská vrchovina / Svorská část[1] |
| Souřadnice | 50°45′54″ s. š., 14°33′39″ v. d. |
  Borský vrch | |
| Hornina | čedič |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borský vrch je zcela zalesněný kopec na severovýchodním okraji Nového Boru, na katastrálním území jeho čtvrti Arnultovice. Dosahuje výšky 446 m n. m., oproti městu je jeho vrchol o 60 metrů výše. Vrchol je přístupný po neznačených lesních pěšinách, rozhledu brání hustá zeleň.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nevysoký čedičový kopec je plně zalesněný listnatými stromy. Nižší partie jsou zčásti zastavěné rodinnými domky.
Hranice mezi Lužickými horami a nižší Ralskou pahorkatinou je na linii Nový Bor a Svor, hranice mezi Českým středohořím a Lužickými horami je vedena po linii Nový Bor, Prysk, Česká Kamenice.[2] Nový Bor je tedy na rozhraní Lužických hor, Českého středohoří a Ralské pahorkatiny, v severní části okresu Česká Lípa.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kopec vystřídal řadu různých jmen, Revírníkův, Městský, Velíškův i jiné. Na sklonku 19. století byly na okrajích lesa lavičky s výhledem na město. V roce 1920 kopec koupilo město a zřídilo zde lesopark. Po roce 1945 postupně lesopark i lavičky zanikly.
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Zhruba 250 metrů od vrcholu pod jihovýchodním svahem vede Liberecká ulice, která je zároveň silnicí 268. Odtud lze jít nahoru pěšinou, případně využít Vančurovu ulici na jihozápadní straně (směr k zastavěné čtvrti Arnultovice), z níž jsou vedeny další cesty k vrcholu. Žádná z nich není značená či upravená. Od středu města je vrchol vzdálený necelý 1 km a silnice na něj nevede. Pod severozápadním svahem vede železniční Trať 080 z Nového Boru severním směrem.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část - Povrch, s. 16.
- ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Borský vrch na Wikimedia Commons - Web Lužické hory
- Web Turistika
