Bolechovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámek v Bolechovicích
Pozdně barokní (rokokový) zámek v Bolechovicích na snímku z roku 2016
Pozdně barokní (rokokový) zámek v Bolechovicích na snímku z roku 2016
Účel stavby

panské sídlo

Základní informace
Slohrokoko
ArchitektMathias Hummel
Výstavba17701775
Přestavba18821890
StavebníkJan Karvinský z Karviné
Současný majitelsoukromý vlastník
Poloha
AdresaSedlec-Prčice, Bolechovice čp. 1, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky36696/2-36 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozdně barokní zámek, který se nachází ve Bolechovicích, části obce Sedlec-Prčice v okrese Příbram ve Středočeském kraji, je zapsaný v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky pod číslem 36696/2-36.[1] Zámek je v soukromém vlastnictví, není veřejnosti přístupný. Kaple sv. Jana Nepomuckého, která je součástí památkově chráněného komplexu, je v majetku města Sedlec-Prčice.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Bolechovicích je z roku 1381 v souvislosti s úmrtím Markvarta z Bolechovic. Na konci 14. a z 15. století existují zmínky o jménech dalších vladyků z Bolechovic, mezi nimi v letech 1448–1450 o Jindřichu z Bolechovic, který podporoval krále Jiřího z Poděbrad a v roce 1473 se stal purkrabím na Hluboké.

Kaple sv. Jana Nepomuckého

Předpokládá se, že zde již ve 14. století existovala tvrz, která pravděpodobně stávala v místech pozdějšího zámku.[1] Tvrz je však přímo zmíněna až v roce 1539. kdy ji Jan Žehart z Nasevrk prodal Janu Snětskému ze Snětu.[2] Až do počátku 18. století se v Bolechovicích vystřídala řada majitelů, mezi nimi krátce i Lobkovicové z Vysokého Chlumce nebo Radečtí z Radče.

V roce 1704 koupil Bolechovice Tomáš Popovský ze Šarfenbachu, který si zde v roce 1716 postavil menší sídlo. Pozdně barokní zámek byl vybudován pro nového majitele, rytíře Jana Karvinského z Karviné, až v první polovině 70. let 18. století. V roce 1775 byla u brány na východní straně zámeckého areálu postavena kaple sv. Jana Nepomuckého. Autorem stavební podoby zámku a kaple byl s největší pravděpodobností Mathias Hummel, fresky se připisují umělcům z okruhu V. B. Ambrossiho.[1]

V roce 1776 rytíř Jan Karvinský zemřel a byl pohřben v nové zámecké kapli.[3] Poté opět následovalo střídání majitelů, až v roce 1882 panství koupil Emanuel Kallberg, velkoobchodník s chmelem, císařský rada a vlastník zámku v Radíči, který nechal k bolechovickému zámku přistavět zadní křídlo a v letech 1889–1890 ještě vybudoval tzv. dependanci – dům pro hosty, který má italizující novorenesanční podobu.[3] Po roce 1900 zámek s velkostatkem patřil židovské rodině Mautnerů, jejíž příslušníci byli za druhé světové války vyvražděni, s výjimkou synovce posledního majitele Bolechovic, který po roce 1938 uprchl do Kanady. Za války zámek zabrali příslušníci zbraní SS. V roce 1975 zchátralý bolechovický zámek koupila od státního statku rodina Součkova, jejíž příslušníci jej vlastní dodnes.[4] Na počátku 21. století se na zámku konalo vždy v září zahájení zednářského roku lóže Dílo.[5] Zámek vlastní rodina Součkova i v roce 2023 a postupně jej opravují.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zámek s přilehlými budovami a pozemky se nachází na východním okraji Bolechovic.[7][1] Pozdně barokní komplex zahrnuje kromě samotného zámku také kapli sv. Jana Nepomuckého, hospodářský dvůr, domek čp. 24 se zelinářskou zahradou a zbytky zahradního domku, altánek a bažantnici s dvěma menšími rybníky, která se rozkládá východně od kaple. Na západní a severní straně areálu jsou stáje, chlévy, sýpka, kolna pro vozy, lihovar (původně pivovar z roku 1780) a stodola. Uprostřed areálu mezi těmito budovami a zámkem je rybník.[8] Do dvora je přístup dvěma branami ze severní a západní strany. Brána na západní straně je původní, s půlkruhově zaklenutým vjezdem, také u kaple sv. Jana Nepomuckého se zachovala původní branka. V severovýchodním rohu areálu stojí novorenesanční dům pro hosty z konce 19. století.[1]

Budova zámku je jednopatrová podélná stavba s osmi okenními osami v průčelí, orientovaném na západ. Z průčelí vystupuje nevýrazný střední rizalit, zakončený trojúhelníkovým štítem. V patře zámku byl hlavní sál a po jeho stranách byly souměrně rozmístěné obytné pokoje.[3]

Kaple sv. Jana Nepomuckého je konstruována nad třemi stranami čtverce, objekt má nepravidelnou podobu na půdorysu řeckého kříže.[3][8][9] Nad vchodem a uprostřed bočních zdí jsou velká segmentová okna. Střecha je mansardová, krytá šindelem, zakončená kopií původní vížky – tzv. lucernou. V interiéru kaple je na klenbě freska, znázorňující starozákonní motiv „Hospodin se zjevuje Mojžíšovi v ohnivém keři“.[9] V kapli, která přináleží k římskokatolické farnosti Sedlčany, se konají bohoslužby výjimečně, zpravidla jen jednou ročně.[1][10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolechovice Castle na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Památkový katalog: Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  2. Zámek Bolechovice [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  3. a b c d O obci Bolechovice [online]. 2011-02-18 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  4. Zámek Bolechovice [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  5. http://www.lozedilo.cz/o-lozi-dilo/historie-loze-po-roce-1990/
  6. Zámek Bolechovice | PoznejDomy - Průvodce po domech s historií. PoznejDomy [online]. [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  7. Seznam. Zámek Bolechovice [online]. mapy.cz [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  8. a b Památkový katalog - mapa [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  9. a b Evidenční list nemovité kulturní památky: Divišovice, osada Bolechovice, kaple sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  10. Katolické bohoslužby v České republice: Kaple sv. Jana Nepomuckého, Bolechovice [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]