Blanka z Anjou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Blančina královská pečeť z roku 1300
Příbuzenstvo
otec Karel II. Neapolský
matka Marie Uherská
manžel Jakub II. Aragonský
syn Jakub Aragonský
syn Alfons IV. Aragonský
dcera Marie Aragonská
dcera Konstancie Aragonská
syn Jan Aragonský
dcera Isabela Aragonská
syn Petr Aragonský
dcera Blanka
syn Ramon Berenguer Aragonský
dcera Jolanta Aragonská

Blanka z Anjou či také Blanka Neapolská (aragonsky Blanca de Nápols, italsky Bianca di Napoli, 1280 Neapol - 14. října 1310 Barcelona) byla královna aragonská, sicilská a valencijská.

Narodila se jako jedna z mnoha dcer neapolského krále Karla II. a Marie, dcery uherského krále Štěpána V. Původně byla snoubenkou Jana z Montferratu, z manželství z politických důvodů sešlo a na přelomu října a listopadu roku 1295 se Blanka stala manželkou aragonského krále Jakuba II. Sňatek byl důsledkem tzv. smlouvy z Anagni, která měla definitivně zahladit rozpory způsobené aragonskou křížovou výpravou.

Blanka zemřela v říjnu 1310 po porodu dcery Jolanty a byla pohřbena v cisterciáckém klášteře Santes Creus poblíž Tarragony. V roce 2010 ku příležitosti 850. výročí založení kláštera byly její ostatky exhumovány a podrobeny analýze. Prokázalo se, že královna byla drobné postavy, měřila okolo 150 cm a v době úmrtí jí bylo 25-30 let. Zbytky vlasů s obsahem apigeninu, nalezené v hrobce, naznačují, že mohla být blond a vlasy si barvila na tmavo.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Blanche of Anjou ve Wikimedia Commons

  1. Blanca d’Anjou, una mort prematura