Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi
Beneš-Mráz Be-550 Super Bibi
Beneš-Mráz Be-550 Super Bibi
Určenísportovní letoun
VýrobceBeneš-Mráz
ŠéfkonstruktérPavel Beneš
První let15.5.1938
UživatelČeskoslovensko
Slovensko
Výroba1938-1941
Vyrobeno kusů12
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi byly československé sportovní dvoumístné dolnoplošníky z konce třicátých let 20. století, které byly vyrobeny ve firmě Beneš-Mráz v Chocni.[1] Letouny byly určeny pro sportovní a turistické létání.

Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi v Paříži (1938)

Vývoj a užití[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o poslední předválečný model do řady úspěšných letadel Beneš-Mráz, která byla vyráběna pro sportovní účely, a byl označován za vyvrcholení Benešovy konstrukční práce. Konstrukce ing. Pavla Beneše vycházela ze dvou předchozích typů, z dvousedadlového Be-51 (1936) se sedadly v tandemovém uspořádání a s motorem Walter Minor 4 a z dvousedadlového Be-550 (1936) se sedadly vedle sebe a se slabším motorem Walter Mikron. Ing. Beneš zesílil konstrukci Be-550 a vmontoval do ní silnější motor Minor 4, se kterým měl dobré zkušenosti z Be-51. První prototyp s imatrikulací OK-BEX, která byla letounu přidělena 26.8.1938, byl zalétán 15. května 1938. V září se tento letoun společně s druhým prototypem OK-BEJ zúčastnil letecké soutěže Kolem Malé dohody.[2]

Světovou premiéru si letoun Be-555 (OK-BEJ) odbyl od 25. listopadu 1938 na XVI. mezinárodním aerosalónu v Paříži, kde vzbudil značnou pozornost. Letoun se sedadly vedle sebe byl v roce 1938 svého druhu ojedinělou konstrukcí v celém světovém letectví.[3] Krátce před zahájením výstavy byl letoun přeletěn továrním pilotem Josefem Koukalem z Prahy do Paříže. V den zahájení aerosalonu navštívil stánek francouzský prezident Albert Lebrun (v doprovodu ministra letectví Guye la Chambra) a se zájmem si vyslechli výklad zástupce továrny Beneš-Mráz, tajemníka Sirotka.[4]

Celkem bylo v letech 1938-1941 vyrobeno 12 letounů, z nichž valná část byla prodána a provozována na Slovensku.

Ing. Pavel Beneš měl připraveny další projekty (Be-352, Be-520, Be-580), ale krátce po okupaci Československa z firmy odešel a projekty zůstaly nedokončeny. Ing. Jaroslav Mráz na přelomu let 1939/40 přejmenoval firmu na Ing. J. Mráz, továrna na letadla (Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik). V průběhu II. světové války byla otevřena pobočka této firmy ve slovenské Nitře. Během války továrna vyráběla letouny původní konstrukce Zobor I a německé Fieseler Fi 156 “Storch” (po válce Mráz K-65 Čáp) a cvičný kluzák DFS Kranich II pro německou Luftwaffe.

Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi na aerosalonu v Paříži (1938)

Popis letounu[editovat | editovat zdroj]

Za přednost tohoto typu byla označována maximální rychlost letounu (až 240 km/h), ale i malá přistávací rychlost (70 km/h), vybavení kokpitu, dolet mezi 1150-1550 km a dobré letové vlastnosti.[4]

Letadlo Be-555 Super Bibi byl celodřevěný, dolnokřídlý samonosný jednoplošník. Podvozek, motorové lože a ovládání byly vyrobeny z ocelových trubek. Křídlo se dvěma skříňovými nosníky bylo složeno ze tří částí, střední část byla vetknuta do spodní části trupu a obě vnější části byly demontovatelné. Křídlo a celý trup měly dýhovaný potah. Kokpit pro 2 osoby sedící vedle sebe byl umístěn téměř v těžišti letounu. Řízení bylo jednou rozvidlenou pákou a zdvojenými pedály. Za dvojsedadlem byl dostatečný prostor pro zavazadla.[5]

Letoun byl osazen vzduchem chlazeným, pístovým, invertním, řadovým čtyřválcem Walter Minor 4 o výkonu 85 k (62,5 kW)-95 k (69,9 kW). Benzínové nádrže byly v letounu tři, dvě v nástavcích křídla a třetí v trupu. Celkový objem nádrží byl 127 litrů paliva.[6]

Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi (3-D skica)

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Od srpna 1938 byla letadla dodávána jednotlivým aeroklubům Aeroklubu RČs. prostřednictvím Ministerstva veřejných prací, některá zůstala v majetku továrny Beneš-Mráz. Jak již bylo zmíněno, dva letouny se účastnily I. ročníku závodu turistických letadel Kolem Malé dohody (Praha - Zlín - Bukurešť - Bělehrad - Arad - Praha), který se uskutečnil na přelomu srpna a září 1938.[7]

Posádky ing. Zdeněk Svoboda - ing. Stanislav Konečný z Aeroklubu Č. Budějovice (OK-BEX, st. č. 45) a Miroslav Plecitý - Vincenc Hodek z Aeroklubu RČs. (OK-BEJ, st. č. 46) ve své kategorii (IIA) obsadily 3. a 9. místo. Tento nepříliš výrazný výkon byl přičítán spíše nezkušenosti pilotů s novým strojem nežli jeho vlastnostem a schopnostem. Z choceňské továrny Beneš-Mráz se tohoto závodu účastnilo 5 typů letounů. Mimo dvou nových Be-555 to byly léty osvědčené stroje Be-50, Be-51, Be-150 a Be-550 (všechny s motory Walter).[2] Celkem se této soutěže zúčastnilo 21 typů letounů a 9 z nich bylo osazeno 5 typy motorů Walter (NZR 120, Junior, Mikron II, Minor 4 a Major 4).[8]

V srpnu 1939 byla prodána na Slovensko sada po čtyřech kusech, které pak létaly ve Slovenském leteckém sboru s československými imatrikulacemi OK. V roce 1941 to byla další sada 4 letounů. Na Slovensko se pak dostaly ještě další 2 stroje. Letouny využívalo i slovenské vojenské letectvo při kurýrní službě.[1]

Za války amatérský letec, akademický sochař V. Ihriský vytvořil na tomto letounu slovenský výškový rekord, když vystoupal do výšky 5200 m.[5]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[1][5]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 10,00 m
  • Délka: 7,34 m
  • Výška: 1,88 m
  • Nosná plocha: 12 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 415 kg
  • Vzletová hmotnost: 700 kg
  • Plošné zatížení: 58,3 kg/m²
  • Pohonná jednotka: invertní řadový vzduchem chlazený čtyřválec Walter Minor 4
  • Vrtule: dvoulistá, dřevěná, okovaná

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 225 km/h
  • Cestovní rychlost: 200 km/h
  • Přistávací rychlost: 70 km/h
  • Čas výstupu do 1000 m: 6:30 min.
  • Praktický dostup: 5200 m
  • Teoretický dostup: 5400 m
  • Dolet: 1100 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 203–205, 264–265, 297. 
  2. ↑ a b BERVIDA, J. ing. Závod turistických letadel Kolem Malé dohody. Letectví. Září 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 9, s. 336–339, 342–343. Dostupné online. 
  3. ↑ ŠOLÍN, J. ing. XVI. mezinárodní výstava letadel v Paříži. Letectví. Prosinec 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 12, s. 440–444. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Letadlo Superbibi - Be 555 na pařížské výstavě letecké výstavě 1938. Letectví. Prosinec 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 12, s. 455–6. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c SABO, Ivan. Beneš Mráz Be-555 Superbibi [online]. Bratislava: www.gonzoaviation.com, 21.12.2014 [cit. 2019-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-01. 
  6. ↑ Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi. Bulletin Walter. Červen 1939, roč. 1939, čís. 2, s. 100. 
  7. ↑ SABO, Ivan. Letecká súťaž štátmi Malej dohody / 1938 [online]. Bratislava: Gonzoaviation.cz, 9.4.2013 [cit. 2019-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-07. 
  8. ↑ RŮZHA, Zd. ing. Letadla v soutěži státy Malé dohody. Letectví. Září 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 9, s. 345–348. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Letadla Beneš-Mráz a Mráz
Beneš-Mráz
Mráz
Licence a kopie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Beneš-Mráz_Be-555_Super_Bibi&oldid=22242258“