Bejt Kešet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bejt Kešet
בית קשת
Pomník padlým ve válce roku 1948 v Bejt Kešet
Pomník padlým ve válce roku 1948 v Bejt Kešet
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška185 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaDolní Galilea
Bejt Kešet
Bejt Kešet
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel562 (2014[1])
Správa
Vznik15. srpna 1944
Zakladatelčlenové Palmach
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bejt Kešet (hebrejsky בֵּית קֶשֶׁת, anglicky Beit Keshet v oficiálním seznamu sídel Bet Qeshet[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Dolní Galilea.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v Dolní Galileji v nadmořské výšce 185 metrů, na rozmezí odlesněné planiny s intenzivním zemědělstvím, která se rozkládá východně od vesnice, a okraje pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory) na západní straně. Zhruba 3 kilometry na jih odtud se zvedá izolovaný vrchol hory Tavor. K jihu směřuje také vádí Nachal ha-Šiv'a (a jeho přítok Nachal Azenot), vedoucí podél východního okraje obce.

Vesnice se nachází cca 15 kilometrů jihozápadně od centra města Tiberias, cca 92 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 40 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Bejt Kešet obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Oblasti, které obývají izraelští Arabové leží dál na západ (aglomerace Nazaretu) a na jih (Daburija na úpatí hory Tavor). Zhruba 4 kilometry východně od Bejt Kešet leží město Kafr Kama, které obývají izraelští Čerkesové.

Bejt Kešet je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 65.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Bejt Kešet byl založen v roce 1944.[2] K založení osady došlo 15. srpna 1944 a jejími zakladateli i prvními obyvateli byli členové židovských jednotek Palmach.[3] Šlo o první osadu, kterou Palmach založil.[4] Potřebné pozemky v této oblasti již předtím do židovského majetku získalo Židovské kolonizační sdružení. Jednalo se o 2500 dunamů (2,5 kilometrů čtverečních) půdy, na které nebylo významnější arabské osídlení.[5] Původně byl Bejt Kešet situován cca 1 kilometr východněji od nynějšího kibucu.[6]

V roce 1948, během války za nezávislost, padlo sedm členů kibucu. V oblasti se odehrávaly těžké boje (zejména okolo nedaleké vesnice Ilanija).[5] Samotný Bejt Kešet byl napaden beduínským kmenem Sabich. V této bitvě padl také Eli ben Cvi – syn pozdějšího izraelského prezidenta Jicchaka ben Cviho. Po válce se osada posunula do nynější lokality.[6]

Roku 1949 měl Bejt Kešet 84 obyvatel a rozlohu katastrálního území 3860 dunamů (3,86 kilometrů čtverečních).[7]

Jméno vesnice je odvozeno od biblického citátu z Druhé knihy Samuelovy 1,18 – "Vyzval také Judejce, aby se při něm učili zacházet s lukem"[8]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a turistickém ruchu. Nachází se tu komplex turistického ubytování מול התבור – Mul ha-Tavor.[5] Kibuc prochází sociální a ekonomickou proměnou (ústup od kolektivismu).[9]

V Bejt Kešet funguje zařízení předškolní péče o děti. Základní a střední škola jsou v nedalekém areálu poblíž Zemědělské školy Kadoorie. V obci je k dispozici zdravotní ordinace, plavecký bazén, obchod, synagoga, knihovna a společná jídelna.[4][6]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo kibucu Bejt Kešet je sekulární.[9] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Bejt Kešet Židé – cca 500 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 600 osob).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací, která od roku 2007 rychle narůstá. K 31. prosinci 2014 zde žilo 562 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 11,3 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Bejt Kešet[10][7][11][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 131 84 226 284 393 258 241 297 254 246 241 244 292 394 415 438 476 505 562

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 236. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  4. a b בית קשת [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-03-04]. Dostupné online. (hebrejsky) [nedostupný zdroj]
  5. a b c בית קשת [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  6. a b c בית קשת [online]. glt.org.il [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-05. (hebrejsky) 
  7. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  8. 2S 1, 18 (Kral, ČEP)
  9. a b בית קשת [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-03-04]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  11. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]