Barevné zlato
Zatímco ryzí zlato je žluté barvy, barevné zlato může být vyrobeno v různých barvách. Tyto barvy jsou obecně vytvořeny slitinou zlata s dalšími chemickými prvky v různých poměrech.
Například slitina, která se skládá ze 14 dílů zlata a 10 dílů jiných kovů, tvoří 14karátové zlato, 18 dílů zlata k 6 dílům jiných kovů tvoří 18 karátů a tak dále. Je často vyjadřováno jako poměr, například 14/24 je rovno 0,585 a 18/24 je 0,750. Existují stovky možných slitin, avšak obecně vložením stříbra bude barva zlata bílá a vložením mědi bude mít barvu červenou. Směs stříbra a mědi v poměru kolem 50/50 ukazuje rozsah žlutého zlata, na které je veřejnost zvyklá z obchodů. Pro zvýšení tvrdosti slitiny může být do směsi vloženo malé množství zinku (okolo 0,2 %).
Nejběžnější stupně ryzosti zlata jsou označeny: ryzí - 24K (99,99%), dále 22K (91,6%), 18K (75%), 14K (58,5%) a 9K (37,5%).[1]
Barevné zlato lze rozdělit do 3 skupin:[2]
- Au-Ag-Cu systém, produkující bílé, žluté, zelené a červené zlato; obecně tvárné slitiny
- Intermetalické fáze, vytvářející modré a purpurové zlato, stejně jako jiné barvy. Toto je typicky křehké, ale může být použito pro vložkování a jako drahokam
- povrchově oxidovaná vrstva, jako je černé zlato; mechanické složení závisí na objemu a barevný povrch je závislý na opotřebení
Bílé zlato
Bílé zlato je slitina zlata s nejméně jedním bílým kovem, obvykle niklem, manganem nebo palladiem. Stejně jako u žlutého zlata je čistota bílého zlata udávána v karátech.
Vlastnosti bílého zlata se liší v závislosti na kovech a rozměrech použití. Výsledkem může být použití slitin z bílého zlata pro mnoho různých účelů; zatímco slitina niklu je tvrdší a pevnější a z toho důvodu se hodí pro prsteny a náušnice, slitiny paladia a zlata jsou měkké, ohebné a dobré pro použití s drahými kameny, jindy s jinými druhy kovů jako jsou měď, stříbro a platina pro jejich váhu a trvanlivost, je často vyhledáváno specializovanými zlatníky. Termín bílé zlato je používán velmi volně v průmyslu k popisu čistoty slitin zlata v bělavém odstínu. Mnoho lidí věří, že rhodiové pokovení, které je k dostání na mnoha obchodních místech je vlastně barva bílého zlata. Samotný termín „bílý“ zahrnuje velké spektrum barev které jsou ohraničené nebo překrývají světle žlutou barvu, tónovanou hnědou a bledě růžovou. Šperkařský průmysl často skrývá tyto nebílé barvy pokovováním pomocí rhodia.
Běžné bílé zlato obsahuje 90 % hm. zlata a 10 % hm. niklu.[1] Měď může být přidána ke zvýšení kujnosti.[2]
Pevnost slitiny zlato-nikl-měď je způsobena dvěma fázemi, na zlato bohatá Au-Cu a na nikl bohatá Ni-Cu a výsledkem vytvrzování materiálu.[2]
Slitiny použité ve šperkařském průmyslu jsou zlato-paladium-stříbro a zlato-nikl-měď-zinek. Paladium a nikl jsou primárními bělícími agenty pro zlato; zinek se chová jako sekundární bělící agent k zeslabení barvy mědi.
Kontaktní alergie
Jedna z osmi osob má po dlouhodobém nošení alergickou reakci na nikl, který je přítomný v některých druzích bílého zlata. Typickou reakcí je drobná kožní vyrážka.[3] Kvůli tomu mnoho evropských zemí nepoužívá v bílém zlatě nikl. Slitiny bílého zlata bez příměsi niklu jsou méně častými alergeny.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Colored gold na anglické Wikipedii.
- ↑ a b John Emsley Nature's building blocks: an A–Z guide to the elements p. 168, Oxford University Press (2003) ISBN 0-19-850340-7
- ↑ a b c Cristian Cretu and Elma van der Lingen Coloured Gold Alloys, Gold Bulletin (1999) 32, 4, 115
- ↑ White Gold Archivováno 22. 11. 2008 na Wayback Machine. – web, který provozuje World Gold Council