Barevné zlato

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zatímco ryzí zlato je žluté barvy, barevné zlato může být vyrobeno v různých barvách. Tyto barvy jsou obecně vytvořeny slitinou zlata s dalšími chemickými prvky v různých poměrech.

Například slitina, která se skládá ze 14 dílů zlata a 10 dílů jiných kovů, tvoří 14karátové zlato, 18 dílů zlata k 6 dílům jiných kovů tvoří 18 karátů a tak dále. Je často vyjadřováno jako poměr, například 14/24 je rovno 0,585 a 18/24 je 0,750. Existují stovky možných slitin, avšak obecně vložením stříbra bude barva zlata bílá a vložením mědi bude mít barvu červenou. Směs stříbra a mědi v poměru kolem 50/50 ukazuje rozsah žlutého zlata, na které je veřejnost zvyklá z obchodů. Pro zvýšení tvrdosti slitiny může být do směsi vloženo malé množství zinku (okolo 0,2 %).

Nejběžnější stupně ryzosti zlata jsou označeny: ryzí – 24K (99,99%), dále 22K (91,6%), 18K (75%), 14K (58,5%) a 9K (37,5%).[1]

Barevné zlato lze rozdělit do 3 skupin:[2]

  • Au-Ag-Cu systém, produkující bílé, žluté, zelené a červené zlato; obecně tvárné slitiny
  • Intermetalické fáze, vytvářející modré a purpurové zlato, stejně jako jiné barvy. Toto je typicky křehké, ale může být použito pro vložkování a jako drahokam
  • povrchově oxidovaná vrstva, jako je černé zlato; mechanické složení závisí na objemu a barevný povrch je závislý na opotřebení

Bílé zlato[editovat | editovat zdroj]

Rhodium – snubní prsten z bílého plátkovaného zlata

Bílé zlato je slitina zlata s nejméně jedním bílým kovem, obvykle niklem, manganem nebo palladiem. Stejně jako u žlutého zlata je čistota bílého zlata udávána v karátech.

Vlastnosti bílého zlata se liší v závislosti na kovech a rozměrech použití. Výsledkem může být použití slitin z bílého zlata pro mnoho různých účelů; zatímco slitina niklu je tvrdší a pevnější a z toho důvodu se hodí pro prsteny a náušnice, slitiny paladia a zlata jsou měkké, ohebné a dobré pro použití s drahými kameny, jindy s jinými druhy kovů jako jsou měď, stříbro a platina pro jejich váhu a trvanlivost (zpracování takové slitiny většinou vyžaduje specializované zlatníky). Termín bílé zlato je používán velmi volně v průmyslu k popisu čistoty slitin zlata v bělavém odstínu. Mnoho lidí věří, že rhodiové pokovení, které je k vidění na většině takovýchto šperků, je vlastně barva bílého zlata. Samotný termín „bílý“ ve skutečnosti zahrnuje velké spektrum barev, od světle žluté přes žlutou s hnědým nádechem až k bledě růžovou. Šperkařský průmysl často skrývá tyto nebílé barvy právě pokovováním pomocí rhodia.

Běžné bílé zlato obsahuje 90 % hm. zlata a 10 % hm. niklu.[1] Měď může být přidána ke zvýšení kujnosti.[2]

Pevnost slitiny zlato-nikl-měď je způsobena kombinací dvou fází, na zlato bohaté Au-Cu a na nikl bohaté Ni-Cu a výsledným vytvrzováním materiálu.[2]

Slitiny použité ve šperkařském průmyslu jsou zlato-paladium-stříbro a zlato-nikl-měď-zinek. Palladium a nikl jsou primárními bělidly pro zlato; zinek se chová jako sekundární bělidlo k zeslabení barvy mědi.

Používání niklu pro bělení zlata ve šperkařství se postupně omezuje, protože takové výrobky většinou nesplňují bezpečnostní normy EU.[3]

Kontaktní alergie[editovat | editovat zdroj]

Jedna z osmi osob má po dlouhodobém nošení alergickou reakci na nikl, který je přítomný v některých druzích bílého zlata. Typickou reakcí je drobná kožní vyrážka.[4] Kvůli tomu mnoho evropských zemí nepoužívá v bílém zlatě nikl. Slitiny bílého zlata bez příměsi niklu jsou méně častými alergeny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Colored gold na anglické Wikipedii.

  1. a b John Emsley Nature's building blocks: an A–Z guide to the elements p. 168, Oxford University Press (2003) ISBN 0-19-850340-7
  2. a b c Cristian Cretu and Elma van der Lingen Coloured Gold Alloys Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine, Gold Bulletin (1999) 32, 4, 115
  3. Nové znění niklové normy 1811
  4. White Gold Archivováno 22. 11. 2008 na Wayback Machine – web, který provozuje World Gold Council