Avigdor Kara
| Avigdor Kara | |
|---|---|
 Faksimile náhrobku Avigdora Kary na starém židovském hřbitově v Praze | |
| Rodné jméno | Avigdor ben Jicchak |
| Narození | 14. století (17. ijaru 5110) Řezno |
| Úmrtí | 25. dubna 1439 (1. ijaru 5199) (ve věku 88 let) Praha |
| Povolání | básník a rabín |
| Denominace | judaismus |
| Stát | Čechy |
| Hlavní působiště | Praha |
| Hlavní zaměření | kabala, pijuty |
| Významná díla | Et kol ha-tela’a |
| Pohřben | Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Avigdor ben Jicchak Kara (hebrejsky אביגדר בן יצחק קרא) byl pražský rabín a básník. Zemřel v roce 1439.
Život a dílo
O životě Avigdora Kary je známo jen velmi málo údajů. Kolem roku 1413 je doložen ve funkci rabínského soudce v Praze. Roku 1389 se stal snad svědkem a jedním z mála přeživších velkého velikonočního pogromu o posledním dnu svátku Pesach, při kterém byla vyvražděna téměř celá židovská populace Prahy. Na paměť tohoto pogromu napsal slavnou elegii Et kol ha-tela’a („Všechno to neštěstí“ nebo „protivenství“), která se čte vždy ve Staronové synagoze na Jom kipur.
Avigdor Kara byl ve své době jedním z autorů, který se věnoval i teologické polemice s autory křesťanskými. Jeho argumenty pravděpodobně ovlivnily i názory M. Jana Husa a jeho pokračovatelů. Kara se rovněž věnoval i židovské mystice, jeho kabalistické spisy a komentáře (Kodeš hilulim) jsou zachovány pouze v rukopisné podobě. Kromě výše zmíněné elegie a komentářů se stal autorem řady liturgických textů a básní (pijutů).
Náhrobek
Kromě svého díla se Avigdor Kara stal známým také díky svému náhrobku z r 1439, který je nejstarším náhrobkem nalezeným na pražském starém židovském hřbitově na pražském Josefově. Originál náhrobku je uložen v expozici v Maiselově synagoze, na jeho původním místě stojí faksimile zhotovená v r. 1981.
