Andrzej Ancuta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Andrzej Ancuta
Narození10. února 1919
Minsk
Úmrtí14. února 2009 (ve věku 90 let)
Varšava
Povoláníkameraman a filmový režisér
Oceněnídůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Záběr z povstání filmové kroniky Andrzeje Ancuta: Pohled na Krakowské předměstí z paláce Staszic zobrazující dvě německá obrněná vozidla podporující lehký nosič nálože Goliáše. V levém dolním rohu fragment pomníku Mikuláše Koperníka

Andrzej Ancuta, pseudonym „Coeur“, (10. února 1919 v Minsku Litewski[1]14. února 2009 ve Varšavě) byl polský režisér, kameraman a fotograf.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Eugenia. Během Varšavského povstání působil jako kameraman ve Filmovém oddělení při Úřadu pro informace a propagandu Velitelství domácí armády. Měl hodnost desátníka kadeta. Po kapitulaci povstaleckých jednotek se ocitl ve stalagu XVIII-C Markt Pongau. Číslo válečného zajatce: 103460.

Byl mimo jiné operátorem při výrobě jednoho z prvních poválečných polských filmů: Poslední etapa a Nezkrotné město.

V letech 19501996 přednášel na katedře kinematografie Filmové školy v Lodži, v letech 19581963 a 19691972 byl jejím děkanem. V letech 1975 až 1978 byl prorektorem PWSFTviT, vyučoval a od roku 1987 do roku 1990 působil jako vedoucí katedry kinematografie.

Napsal několik učebnic pro výuku kinematografie.

V roce 1998 mu byl jako uznání za vynikající výkony v umělecké činnosti a za jeho didaktickou práci udělen Řád znovuzrozeného Polska.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrzej Ancuta na polské Wikipedii.

  1. Dane według: Wielka Ilustrowana Encyklopedia Powstania Warszawskiego, tom 5. Redaktor naukowy Piotr Rozwadowski. Dom Wydawniczy "Bellona", Warszawa 2002. ISBN 83-11-09261-3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]