Alois Josef Hanel
| Pater Alois Josef Hanel O.Praem. | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Znak |  |
| Zasvěcený život | |
| Institut | premonstráti |
| Sliby | |
| doživotní | 1. listopadu 1855 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 19. listopadu 1829 |
| Místo narození | Holany |
| Datum úmrtí | 25. února 1916 (ve věku 86 let) |
| Místo úmrtí | Žatec |
| Známý díky | jeden z nejdéle sloužících žateckých děkanů |
| Poznámky | Kronikář zapsal: „Buď země lehká německému knězi! Město Žatec si ho uchová v paměti.“[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alois Josef Hanel O.Praem.,[1] lat. Aloysius Josef Hanel (19. listopadu 1829 Holany – 25. února 1916 Žatec)[2] byl řeholní kněz, žatecký děkan a čestný občan města Žatec.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze staré německé rodiny ze severních Čech. Stal se členem řádu premonstrátů v Praze na Strahově. 22. prosince 1855 byl vysvěcen na kněze. Do Žatce přišel jako gymnaziální učitel. Konkrétně učil matematiku a fyziku, později také přírodopis. 24. září 1870 se stal žateckým děkanem, úřad zastával více než 45 let. Věnoval se hudbě a také sám komponoval. Byl členem hudebního spolku Gesang- und Musikverein (Pěvecký a hudební spolek) a spolku Katholische Gessellenverein (Sdružení katolických dívek). Byl také literárně činný.[1]
1. listopadu 1872[3] (1873[4]) posvětil v Žatci novou hřbitovní kapli sv. Antonína Paduánského[5] a roku 1899 světil opravený kostel sv. Václava. Účastnil se řady městských a spolkových slavností. Roku 1893 posvětil vlajku žateckého Chmelařského spolku (Weinerverein). V 90. letech 19. století proběhla velká oprava interiéru děkanského kostela. Veřejnosti byl pak kostel představen 18. září 1898. Historii i podrobnosti opravy zpracoval podrobně ve své knížce Adolf Seifert.[1]
V listopadu 1899 oslavil Hanel sedmdesátiny. Po bohoslužbě mu přišli gratulovat zástupci města a proslov měl jeho budoucí nástupce Ignác Josef Preiss. 24. září 1900 oslavil 30 let v úřadu děkana. 1. listopadu 1905 si připomněl 50 let příslušnosti k řádu premonstrátů a 25. prosince 1905 padesát let od vysvěcení na kněze. Roku 1898 obdržel rytířský kříž řádu Františka Josefa. Biskupství v Litoměřicích ho jmenovalo konsistoriálním radou. Lze však nalézt i zmínku o tom, že nechtěl české bohoslužby pro děti Čechů, které požadovalo koncem 19. století litoměřické biskupství. Koncem 19. století tak však smýšleli mnozí a Žatec chápali jako ryze německé město.
Zemřel uprostřed I. světové války, 25. února 1916 ve věku 87 let. Pohřeb do země se konal 28. února 1916.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f KRAUSOVÁ, Milada. P. Alois Josef Hanel [online]. Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
- ↑ Nově zapsané kulturní památky v Ústeckém kraji za druhé pololetí roku 2021 [online]. NPÚ, 2021-12-14 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Žatec [online]. Historické hřbitovy [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Alois Josef Hanel v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
| Casimir Josef Gebauer | 1870–1916 | Ignác Josef Preiss |