Alexandre Edmond Becquerel

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexandre Edmond Becquerel
Pierre Petit: Alexandre Edmond Becquerel
Pierre Petit: Alexandre Edmond Becquerel
Rodné jménoAlexandre Edmond Becquerel
Narození24. března 1820
bývalý 1. pařížský obvod
Úmrtí11. května 1891 (ve věku 71 let)
Paříž
Povolánífyzik, fotograf, vysokoškolský učitel a chemik
ZaměstnavatelNárodní přírodopisné muzeum (od 1878)
Oceněnízahraniční člen Královské společnosti (1888)
komandér Řádu čestné legie
DětiHenri Becquerel[1]
RodičeAntoine César Becquerel[1]
RodBecquerelové
PříbuzníLouis Alfred Becquerel (sourozenec)
Jean Becquerel[1] (vnuk)
Funkceprezident (Société d'encouragement pour l'industrie nationale; 1864–1888)
prezident (akademie věd; 1880)
PodpisAlexandre Edmond Becquerel – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Antoine César Becquerel

Alexandre Edmond Becquerel (24. dubna 1820, Paříž11. květen 1891, tamtéž) byl francouzský fyzik, otec Henriho Becquerela, nositele Nobelovy ceny za fyziku za rok 1903. Od roku 1880 byl předsedou francouzské Akademie věd.

Život

Alexandre Edmond Becquerel Nejprve pracoval se svým otcem v oblasti elektrochemie, diamagnetismu a paramagnetismu, později sám v oblasti vlivu světla na elektrochemické děje a na hmotu, přičemž objevil fotoelektrický a fotografický Becquerelův efekt. Pracoval i na fosforescenci, kterou roku 1860 se svým „fosforoskopem“ prokázal na mnohých látkách, zejména sulfidech; ukázal, že ji může neutralizovat infračervené záření, jehož existenci tím dokázal. Roku 1868 mu vyšla dvojdílná práce „La lumière, ses causes et ses effets“ (Světlo, jeho příčiny a jeho účinky).

Fotografie

Dne 15. listopadu 1854 byl mezi zakladateli fotografického sdružení Société française de photographie v Paříži ještě spolu s osobnostmi jako Olympe Aguado, Hippolyte Bayard, Eugène Durieu, Edmond Fierlants, Jean-Baptiste Louis Gros, Gustave Le Gray, Henri Victor Regnault a další.

Becquerel se společně s Niepcem de Saint-Victorem pokoušel o první barevnou fotografii, ale nedokázali ji ještě trvale a spolehlivě ustálit. To se poprvé povedlo Gabrieli Lippmannovi v roce 1891.

Dílo

  • La lumière, ses causes et ses effets, Paříž, 1867–1868
  • Mémoires sur les lois, qui président à la décomposition électro-chimique des corps, 1849
  • Recherches sur les effets électriques, 1852–55
  • Des forces physico-chimiques et de leur intervention des phénomènes naturels, 1875

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexandre Edmond Becquerel na slovenské Wikipedii.

  1. a b c Adolf Iosifovič Rabinovič: Беккерель. In: Velká sovětská encyklopedie, svazek 5.

Související články

Externí odkazy