Akantocyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Periferní krev zobrazená světelnou mikroskopií, akantocyty jsou nepravidelně tvarované nekruhové buňky

Akantocyt (z řeckého slova ἄκανθα acantha, což znamená 'trn') v biologii a medicíně odkazuje na abnormální formu červených krvinek, která má buněčnou membránu s trnitým povrchem.[1] Některé specifické formy akantocytů se označují jako spur cells (ostruhové buňky). Akantocyty lze zaměnit za echinocyty nebo schistocyty.

Akantocyty mají nepravidelně rozmístěné, různě velké trny, a připomínají tak mnohocípé hvězdy. Lze je nalézt na krevních nátěrech při abetalipoproteinémii,[2] při onemocnění jater, chorea akantocytóze, McLeodově syndromu a několika dědičných neurologických a jiných poruchách, jako je neuroakantocytóza,[3] mentální anorexie, infantilní pyknocytóza, hypotyreóza, idiopatická neonatální hepatitida, alkoholová hepatitida, kongestivní splenomegalie, Zieveho syndrom a chronická granulomatózní onemocnění.[4]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Synonymem pro akantocyty může být výraz spur cells,[5] ale v některých zdrojích může znamenat specifickou podskupinu „extrémních akantocytů“, které byly profiltrovány červenou pulpou sleziny, a došlo tak k další ztrátě buněčné membrány, čímž se otupily trny a krvinky se staly sférocytickými („sferoakantocyty“). Tyto specifické změny byly pozorovány u některých pacientů se závažným onemocněním jater. [6]

Akantocytóza může obecně odkazovat na přítomnost tohoto typu trnitých červených krvinek, jaké lze nalézt u těžké cirhózy jater nebo pankreatitidy,[5] ale může se také týkat abetalipoproteinémie, stavu s akantocytárními červenými krvinkami, neurologickými problémy a přítomnosti vysokého množství tuku ve stolici (steatorea).[7] Tato konkrétní příčina akantocytózy (také známá jako abetalipoproteinémie, nedostatek apolipoproteinu B a Bassen-Kornzweigův syndrom) je vzácný, geneticky dědičný, autozomálně recesivní stav způsobený neschopností plně trávit tuky ve střevech v důsledku různých mutací genů mikrosomálního triglyceridového transferového proteinu (MTTP).

Patofyziologie[editovat | editovat zdroj]

Akantocytóza u pacienta s abetalipoproteinémií

Akantocyty vznikají buď změnami membránových lipidů nebo strukturálních proteinů. Změny membránových lipidů jsou pozorovány u abetalipoproteinémie a jaterní dysfunkce. Změny v membránových strukturních proteinech jsou pozorovány u neuroakantocytózy a McLeodova syndromu.

Při jaterních poruchách se lipoprotein s deficitem apolipoproteinu A-II hromadí v plazmě a způsobuje zvýšenou koncentraci cholesterolu v červených krvinkách. To potom vede k poruchám membrány červených krvinek a způsobuje morfologické změny červených krvinek ve slezině a tvorbě akantocytů.

Dalšími příznaky abetalipoproteinemie jsou také deficit lipidů a vitaminu E, což také způsobuje abnormální vzhled červených krvinek. [8]

Diferenciální diagnózy[editovat | editovat zdroj]

Akantocyty ve srovnání s jinými formami poikilocytózy

Diferenciálně diagnosticky při nálezu akantocytózy je třeba zvažovat i akutní nebo chronické formy anémie, hepatitidy A, B a C, hepatorenální syndromu, hypopituitarismus, malabsorpční syndrom a malnutrici. [9]

Sekundární akantocytóza je následkem podvýživy, jako je mentální anorexie a cystická fibróza, a odeznívá s vyřešením nutričního deficitu.[10] Akantocytům podobné buňky lze nalézt při hypotyreóze, po splenektomii (chirurgické odstranění sleziny) a při myelodysplazii.[10]

Akantocyty lze odlišit od echinocytů, které mají mnohočetné, malé, vyčnívající trny v pravidelných odstupech na buněčné membráně.[6][10] Echinocyty lze obvykle nalézt při uremii, ale jsou pozorovány i u mnoha jiných stavů, včetně mírné hemolýzy, při hypomagnezémii a hypofosfatémii, hemolytické anémii u běžců na dlouhé tratě a deficitu pyruvátkinázy.[9] Echinocyty mohou také vznikat druhotně v důsledku manipulace se vzorkem, např. v důsledku zvýšeného pH, dlouhým uložením vzorku krve, vyčerpání ATP, akumulace vápníku a kontaktu se sklem.[9] Od keratocytů se potom akantocyty odlišují tím, že keratocyty mají jen několik velkých výběžků.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acanthocyte na anglické Wikipedii.

  1. Dorlands Medical Dictionary:acanthocyte. web.archive.org [online]. 2009-08-10 [cit. 2024-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-10. 
  2. COOPER, Richard A.; DUROCHER, John R.; LESLIE, Mary H. Decreased Fluidity of Red Cell Membrane Lipids in Abetalipoproteinemia. Journal of Clinical Investigation. 1977-07, roč. 60, čís. 1, s. 115–121. PMID: 874076 PMCID: PMC372349. Dostupné online [cit. 2024-03-02]. ISSN 0021-9738. PMID 874076. 
  3. RAMPOLDI, Luca; DANEK, Adrian; MONACO, Anthony P. Clinical features and molecular bases of neuroacanthocytosis. Journal of Molecular Medicine. 2002-08-01, roč. 80, čís. 8, s. 475–491. Dostupné online [cit. 2024-03-02]. ISSN 1432-1440. DOI 10.1007/s00109-002-0349-z. (anglicky) 
  4. Acanthocytosis: Practice Essentials, Pathophysiology, Epidemiology. emedicine.medscape.com. 2024-01-25. Dostupné online [cit. 2024-03-02]. 
  5. a b Hematology in clinical practice. Příprava vydání Robert S. Hillman. 5. ed. vyd. New York: McGraw-Hill Medical 503 s. Dostupné online. ISBN 978-0-07-162699-6. 
  6. a b UpToDate. www.uptodate.com [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  7. Harrison's principles of internal medicine. 18th ed. vyd. New York: McGraw-Hill medical Dostupné online. ISBN 978-0-07-174889-6, ISBN 978-0-07-163244-7. 
  8. Acanthocytosis: Practice Essentials, Pathophysiology, Epidemiology. emedicine.medscape.com. 2024-01-25. Dostupné online [cit. 2024-03-02]. 
  9. a b c Acanthocytosis Differential Diagnoses. emedicine.medscape.com [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  10. a b c d Acanthocytosis Differential Diagnoses. emedicine.medscape.com [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]