Aemilianus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antoninián císaře Aemiliana

Marcus Aemilius Aemilianus (207/214[1] – září 253 u Spoletia) byl římský císař vládnoucí od července do září roku 253, podle jednoho pramene 88 dní.[2]

Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Aemilianus pocházel ze severní Afriky, podle některých autorů z Džerby, podle jiných z provincie Mauretánie.[3] Ačkoli byl nízkého původu,[4] dosáhl vlastní zásluhou přijetí do řad senátu, a poté co absolvoval konzulát, převzal správu Horní Moesie. Za manželku měl blíže neznámou Cornelii Superu, svazek však patrně zůstal bezdětný.

Proklamace za císaře[editovat | editovat zdroj]

Za vlády Treboniana Galla se v dolním Podunají opět obnovily boje s Góty. Aemilianovi se ve funkci moesijského místodržitele podařilo útočníky odrazit a vojáci ho nato asi v červenci 253 provolali za císaře. Aemilianus ihned vytáhl do Itálie, aby si vynutil uznání své vlády, a u Interamny poblíž Říma se postavil armádě Treboniana Galla. Ta brzy přešla na jeho stranu, císaře i s jeho synem Volusianem zavraždila, a když Aemiliana uznal i senát,[5] zdálo se, že jeho moc je zajištěna. Situace se však nečekaně obrátila, když do událostí zasáhly legie v Raetii a Noriku, věrné dosavadnímu císaři. Jejich velitel Valerianus se sám prohlásil imperátorem a podobně jako kdysi Aemilianus zamířil do Itálie. Po necelých třech měsících na římském trůně pak Aemiliana v září zabili vlastní vojáci u Spoletia.[6]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zonaras XII, 22; Epitome de Caesaribus 31, 3.
  2. Viz Chronograf z roku 354.
  3. Epitome de Caesaribus 31, 1–2; Zonaras XII, 21.
  4. Eutropius 9, 6.
  5. Podle Anonyma post Dionem (FHG 4, 193) poslal Aemilianus senátorům zdvořilý dopis, v němž se označil za jejich vojevůdce.
  6. Epitome de Caesaribus 31, 2.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha : Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9. (česky) 
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha : BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. (česky) 
  • ZOSIMOS. Stesky posledního Římana. Praha : Odeon, 1983. 303 s. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Trebonianus Gallus
Znak z doby nástupu Římský císař
253
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Valerianus