Aasmund Olavsson Vinje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aasmund Olavsson Vinje
Aasmund Olavsson Vinje
Aasmund Olavsson Vinje
Narození6. dubna 1818
Norsko Vinje, Telemark, Norsko
Úmrtí30. července 1870 (52 let)
NorskoGran, Oppland, Norsko
Příčina úmrtírakovina žaludku
Místo pohřbeníSister Churches
PovoláníNovinář, básník, esejista
Národnostnorská
Obdobínárodní romantismus, poetický realismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aasmund Olavsson Vinje (6. dubna 181830. července 1870) byl slavný norský básník a novinář, který je známý svou poezií, cestopisy a jako průkopník používání jazyka Landsmål (dnes známý jako Nynorsk).[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Vinje se narodil do chudé, ale vzdělané rodiny ve městě Vinje, kraj Telemark. Byl učitelem, pak studoval práva a vstoupil do veřejných služeb administračních.[2]

V roce 1858 založil Vinje periodikum Dølen, kde publikoval své zápisky z cest, své komentáře k umění, jazyku a politice, které dokumentují dobu, ve které žil. Dølen byl vydáván do roku 1870.

Vinje popisoval rozdíly mezi životem ve městě a na venkově v Norsku a patřil mezi představitele norského nacionálního romantismu. Vedle toho byl také známý pro své kritické myšlení, tzn. že obhajoval v diskusi přijímání argumentů pro i proti. Byl politicky aktivní do té míry, že ho vláda nechala vyhodit z práce, protože obhajoval kritiku její zahraniční politiky.

Mezi jeho spisy je vysoce ceněno dílo Ferdaminni fraa Sumaren 1860 (Vzpomínka na cestu v létě 1860), který popisuje cestu z Oslo do Trondheimu za účelem reportáže o korunovaci krále Karla XV. v katedrále Nidarosdomen. Pro Vinjeho je typické, že věnuje více prostoru popisu jeho setkáním s obyčejnými lidmi podél cesty, než setkání se šlechtou u příležitosti korunovace.

V roce 1863 napsal dílo Pohled Nora na Británii a Brity, které bylo přeloženo do norštiny o deset let později. Některé Vinjeho básně jsou v Norsku dodnes velmi populární, zejména báseň Ved Rundarne (V Rondane).

Když umíral na rakovinu žaludku, Vinje se rozhodl strávit své poslední dny na venkově jako host u svého přítele ministra náboženství (později biskupa) Antona Christiana Banga v Gran, kde také 30. července 1870 zemřel. Pochován byl na hřbitově u nedalekého kostela (Søsterkirkene) v Granavollen. V roce 1873 zde byla vztyčena Vinjeho busta od Brynjulfa Bergsliena.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • En Ballade om Kongen og Kongehuset (Balada o králi a královské rodině) (1853)
  • Ferdaminni fraa Sumaren 1860 (Vzpomínka na cestu v létě 1860) (1861)
  • A Norseman's View of Britain and the British (Pohled Nora na Británii a Brity) (1863)
  • Diktsamling (Sbírka básní) (1864)
  • Storegut (1866)
  • Blandkorn (1867)
  • Dølen i eiget Hus atter (1868)
  • Um vaart nationale Stræv (1869)

Pomníky[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1918 vztyčena socha ve městě Skien
  • V roce 1947 bronzová socha od Knuta Skinnarlanda (1909–1993) byla umístěna v městě Vinje
  • V roce 1959 vztyčen pomník v Eidsbugardenu
  • V roce 1968 k příležitosti 150. výročí Vinjeho narození vydala norská pošta známku s jeho portrétem
  • V roce 1968 vztyčena socha od Dyre Vaa ve studentské vesnici v Oslo
  • V roce 1984 Vinjeho portrét na bankovce 50 korun

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vinje, Aasmund Olavsson (Nynorsk kultursentrum). www.aasentunet.no [online]. [cit. 31-07-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-07-2011. 
  2. http://leccos.com/index.php/clanky/vinje-,aasmund-olavsson[nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KADEČKOVÁ, Helena. VINJE Aasmund Olavsson. Heslo in: HARTLOVÁ, Dagmar, ed. et al. Slovník severských spisovatelů. Druhé, doplněné a aktualizované vydání. Praha : Libri, 2004, s. 497. ISBN 80-7277-260-0.
  • KEJZLAR, Radko. Dějiny norské literatury 1814–1914. 1. vydání. Praha : Academia, 1967, s. 99–104.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]