Vsetínské vrchy
| Vsetínské vrchy | |
|---|---|
 Vsetínské vrchy | |
| Nejvyšší bod | 1 024 m n. m. (Vysoká) |
| Rozloha | 338 km² |
| Střední výška | 593 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Hostýnsko-vsetínská hornatina |
| Sousední jednotky | Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vizovická vrchovina, Hostýnské vrchy |
| Podřazené jednotky | Valašskobystřická vrchovina, Soláňský hřbet, Hornobečevská vrchovina, Vsetínskobečevská niva |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Souřadnice | 49°24′14″ s. š., 18°21′40″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IXE-1B |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vsetínské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 338 km² a střední výšce 593 m n. m.[1] Jde o geomorfologický podcelek tvořený flyšovými souvrstvími Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Patří do vnějších Západních Karpat do podcelku Západních Beskyd. Od Hostýnských vrchů a Javorníků jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Středem pohoří se táhne hřbet s vrcholy Cáb (841 m), Soláň (861 m) a nejvyšší horou pohoří Vysoká (1024 m). Jedná se o oblast známou častými sesuvy půdy.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Podloží Vsetínských vrchů je tvořeno především flyšovými horninami račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v úzkém pruhu před čelem magurského příkrovu se vyskytují horniny předmagurské jednotky vnější skupiny příkrovů.
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Vsetínské vrchy jsou geomorfologickým podcelkem Hostýnsko-vsetínské hornatiny, která je geomorfologickým celkem Západních Beskyd. Ty jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat, které jsou geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Ty jsou částí geomorfologického subsystému Karpat. Vsetínské vrchy se dělí na čtyři geomorfologické okrsky: Valašskobystřickou vrchovinu, Soláňský hřbet, Hornobečevskou vrchovinu a Vsetínskobečevskou nivu.
Hydrologie[editovat | editovat zdroj]
Ve Vsetínských vrších pramení řeky Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva, které se ve Valašském Meziříčí slévají a vytváří Bečvu, která se vlévá do Moravy. Dále zde pramení Bílá Ostravice, jež se slévá s Černou Ostravicí a tvoří Ostravici, která se vlévá do Odry.
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Ve Vsetínských vrších leží část CHKO Beskydy.
Maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Na území Vsetínských vrchů se nachází celkem 17 maloplošných chráněných území, z toho 4 přírodní rezervace a 13 přírodních památek.[2]
- PR Halvovský potok
- PR Klenov
- PR Kutaný
- PR Losový
- PP Brodská
- PP Ježůvka
- PP Louka pod Rančem
- PP Louky pod Štípou
- PP Lúčky - Roveňky
- PP Mokřady Vesník
- PP Růžděcký Vesník
- PP Skálí
- PP Smradlavá
- PP Svantovítova skála
- PP U Vaňků
- PP Vachalka
- PP Vršky - Díly
Chráněná území soustavy Natura 2000[editovat | editovat zdroj]
Ve Vsetínský vrších byla vyhlášena 4 chráněná území soustavy Natura 2000, jedna Ptačí oblast (PO) a 3 Evropsky významné lokality (EVL).[3]
- PO Horní Vsacko
- EVL Beskydy (část)
- EVL Kotrlé
- EVL Nad Jasenkou
Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Vsetín - původně renesanční, nyní klasicistní zámek s anglickým parkem, od roku 1975 Muzeum regionu Valašsko.
- Soláň - „vrch umělců“ přebývali a scházeli se zde významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé.
- Velké Karlovice - obec s dochovanou dřevěnou valašskou architekturou zapsanou jako kulturní památky.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Moravské-Karpaty.cz [online]. Moravské-Karpaty.cz [cit. 2016-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-28.
- ↑ nature.hyperlink.cz [online]. nature.hyperlink.cz [cit. 2016-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-04.
- ↑ drusop.nature.cz [online]. drusop.nature.cz [cit. 2016-02-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vsetínské vrchy na Wikimedia Commons
