Přeskočit na obsah

Velký Špičák (Krušné hory)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velký Špičák
Velký Špičák
Pohled z Bärensteinu

Vrchol965 m n. m.
Prominence94 m ↓ bývalá jáma Kovářská
Izolace6 km → Vysoká seč
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříKrušné hory / Loučenská hornatina / Přísečnická hornatina / Vejprtská vrchovina
Souřadnice
Velký Špičák
Velký Špičák
PovodíPřísečnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Špičák (německy Großer Spitzberg nebo také Schmiedeberger Spitzberg) je 965 metrů vysoká hora v české části středních Krušných hor, v katastrálním území Černý Potok obce Kryštofovy Hamry.

Velký Špičák leží přibližně 3 km severovýchodním směrem od obce Kovářská. Východně od Velkého Špičáku stávalo v údolí Přísečnického potoka hornické město Přísečnice, na jehož místě je dnes stejnojmenná přehrada. Západně od hory se vine údolí Černé vody, protékající obcí Černý Potok. Ve směru západ-východ prochází 300 metrů pod jižním úpatím silnice III/21911 z Kovářské k Přísečnické přehradě. Na jihozápad od Velkého Špičáku, z téhož horském hřbetu vystupují ještě dva nižší skalnaté vrcholy: Střední Špičák (924 m n. m.) a Malý Špičák (904 m n. m.).

Pohled na přehradu Přísečnice a Jelení horu

Velký Špičák představuje spolu s blízkými vrcholy Malý a Střední Špičák pozůstatek neovulkanického intruzivního tělesa, jež náleží k rozptýleným alkalickým vulkanitům Českého masívu. Tyto vulkanické intruze pravděpodobně tvořily součást přívodního kanálu k připovrchové sopečné struktuře, která se však v důsledku působení erozních činitelů do dnešní doby nedochovala.[1] K intruzi magmatu došlo během terciéru. V geologickém podloží Velkého a Malého Špičáku se nachází nefelinit, hornina podobná čediči. V bývalém lomu, situovaném v západním úbočí nefelinitového suku Velkého Špičáku, je patrná sloupcovitá odlučnost horniny. Tato struktura je typickým výsledkem kontrakce magmatu při jeho ochlazování a tuhnutí.

Současná podoba Špičáků je důkazem silného erozního působení v této části Krušných hor. Na linii intruzivních těles protaženou ve směru jihozápad – severovýchod navazuje na severovýchodě nefelinitová intruze Jelení hory. Poloha všech čtyř neovulkanických těles indikuje jejich možný vznik na tektonické poruše procházející oblastí ve zmíněném směru.[1]

Vrchol
Lom v západním úbočí Velkého Špičáku

Velký Špičák je nezalesněnou vysokou kupou, jejíž vrchol je zdálky velice výrazný a vystupuje z hřbetu Krušných hor. Vrchol je nezalesněný, ačkoliv na jeho úpatí a na severovýchodním úbočí jsou vzrostlé lesy. Vrcholová plošina je téměř 100 metrů dlouhá. Na nejvyšším místě stojí dřevěný kříž.

  • na jihovýchod
    • větrné elektrárny u zaniklé obce Rusová
  1. a b Geologické lokality, Velký, Malý a Střední Špičák jako významné geologické lokality na stránkách ČGS

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BÍNA, J., DEMEK, J. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 344 s.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]