Slavín (památník)
| Slavín | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Slovensko |
| Obec | Bratislava |
| Zeměpisné souřadnice | 48°9′14″ s. š., 17°5′59″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slavín je památník nacházející se vysoko nad Bratislavou, v části Slavín jejího Starého Města. Připomíná sovětské vojáky padlé ve 2. světové válce. Od roku 1961 je slovenskou národní kulturní památkou. Dne 4. dubna, v den výročí osvobození Bratislavy, se na tomto místě vzdává pocta padlým sovětským vojákům. Tradičně se pamětní ceremonie zúčastňuje i prezident Slovenské republiky.
Popis a historie[editovat | editovat zdroj]
Slavín se nachází na předhůří Malých Karpat a představuje jednu z turistických atrakcí Bratislavy. Je vyhledávaným místem pro svoji polohu, protože je z něho dobrý výhled na celou Bratislavu.
Ze tří kol soutěže o podobu Slavína vyšel vítězně návrh Jána Svetlíka ve spolupráci s kolektivem výtvarníků Tiborem Bártfayem, Jozefem Kostkou, Rudolfem Pribišem, Jánem Kulichem, Ladislavem Snopkem, Alexandrem Trizuljakem, Jurajem Krenem a Deziderem Castiglionem.
Celá koncepce respektuje dřívější hroby padlých vojáků. Přístup k areálu s dominantou památníku tvoří monumentální schodiště. Sochařské dotvoření prostředí umocňuje vjemový účinek. Vedlejší kompozice je orientovaná na otevřený panoramatický pohled na Bratislavu.
Monument[editovat | editovat zdroj]
Centrální část památníku tvoří obřadní místnost, jejíž vrchní součástí je 39,5 m vysoký monument v tvaru obelisku. Na jeho vrcholu se nachází socha sovětského vojáka vztyčujícího vlajku od slovenského sochaře Alexandra Trizuljaka. Stěny obřadní místnosti jsou zhotoveny z mramoru. Jsou na nich vyryta jména slovenských měst a datum jejich osvobození Rudou armádou, i básnický epitaf:
Ty, ktorý vchádzaš sem odožen bôľ a súcit
nech kropky tvojich sĺz nezvonia o mohyly
za hrdosť človeka za život ľudstva súci
za tvoju jasnú tvár my smrť sme podstúpili.
Bronzové kazetové dveře vzpomínkové síně zdobí reliéfy R. Pribiše.
Areál[editovat | editovat zdroj]
V areálu památníku sa nacházejí další sochařská díla od mnoha slovenských sochařů 20. století: Tibora Bártfaya (sousoší Nad hrobom spolubojovníka), Jána Kulicha (sousoší Po boji), Jozefa Kostky (sousoší Vďaky) a Jána Svetlíka. Při vstupu do areálu je vidět reliéf Prísaha na bojovú zástavu Ladislava Snopka.
Slavín je místem, na které se v socialistickém Československu často přicházely poklonit zahraniční delegace. V současnosti je navštěvován, často i neoficiálně, některými zahraničními státníky ze zemí, které byly součástí bývalého Sovětského svazu. Přijíždějí i příbuzní zde pohřbených sovětských vojáků: položit kytičku, rozsypat hlínu z rodné země a poklonit se. Díky zpřístupnění sovětských válečných archivů týkajících se ztrát a jejich zveřejňování v oficiální digitální databázi Memorial mají občané ze zemí bývalého SSSR možnost najít místo hrobu svého příbuzného, padlého sovětského vojáka. Proto přijíždějí na vojenské hřbitovy častěji než dříve.
Významné události[editovat | editovat zdroj]
V roce 2005 Slavín navštívil ruský prezident Vladimir Putin při příležitosti svojí návštěvy Slovenska v rámci schůzky s Georgem Bushem.
Slavín dnes[editovat | editovat zdroj]
Ve všech šesti sektorech masových hrobů vznikají deformace terénu. Zemina v hrobech na Slavíně zvětrává. Pokles však není nebezpečný, jde spíše o estetickou záležitost. Statik upozornil na fakt, že situace v podzemí by mohla ohrozit bezpečnost celého památníku. Z těchto důvodů bylo podzemí památníku rekonstruováno.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Socha rudoarmějce -
Reliéf se sovětskými vojáky -
Bronzové sochy -
Dveře do síně s reliéfy -
Květiny na hrobech, 4. duben -
Slavín v roce 2012 -
Výhled na Bratislavu -
Výhled na Bratislavu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Janiaková, D: Prechádzky po Bratislave: ilustrovaný sprievodca, 1.vyd. Bratislava: Perfekt, 2004
- Kusý, M.: Architektúra na Slovensku. Bratislava: SFVU Pallas, 1971
- deník SME – 7.december 2007, str.6 – čl. Nad hrobmi na Slavíne klesá zem, Jana Parkrová
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavín na Wikimedia Commons
