Kritická teplota

Kritická teplota je terminus technicus, který se vyskytuje v různých oblastech chemie a fyziky:

Teplota, nad kterou nelze pouhým zvyšováním tlaku dosáhnout kapalného stavu. Při vyšších teplotách se už nevyskytuje kapalina. Mezi kapalinou a plynem zmizí rozhraní a látka se stane stejnorodou (viz kritický bod).
Teplota, při které dochází k supravodivému jevu u jednotlivých materiálů. Při této teplotě klesá elektrický odpor (rezistance) materiálu téměř na nulu.
- V roce 1960 byl materiál s nejvyšší kritickou teplotou slitina niobu a germania (Nb₃Ge) při 23 K (-250 °C).
- V roce 1986 Georg Bednorz a Alex Müller připravili první keramický supravodič při 35 K = (-238 °C).
- Nynější^[kdy?] nejvyšší dosažená kritická teplota je 155 K (-118 °C).

Externí odkazy

Slovníkové heslo kritická teplota ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.