Žalm 130

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iluminace k žalmu v Přebohatých hodinkách vévody z Berry

Žalm 130 („Z hlubin bezedných tě volám Hospodine, lat. De profundis,[1] v Septuagintě dle řeckého číslování žalm 129) je biblický žalm. Žalm je nadepsán stejně jako předchozí Žalmy 120 a 122–129 a následující Žalmy 131–134 těmito slovy: „Poutní píseň.“

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Obsahově jsou všechny tyto žalmy včetně Žalmu 121 „v úzkém vztahu ke stvoření světa.“[2] Podle některých vykladačů hebrejské slovo šir (שִׁיר, „píseň“) v nadepsání znamená, že jde o píseň, jež byla doprovázena hudbou.[3] Druhý hebrejský výraz hama'alot (הַמַּעֲלוֹת, „poutní“) je množný tvar slova ma'ala (מַעֲלָה), jenž může mít tyto významy: „schod, schodiště, stupeň, vystupování“.[4] Odtud možný překlad celého nadepsání jako „Píseň stupňů“. Raši vysvětluje, že takto nadepsané chvalozpěvy ustanovil David k tomu, „aby s jejich pomocí vyzdvihl vlny propastné tůně, jak je vysvětleno v traktátu Mišny zvaném Suka. Podle Agady se má nadpis vykládat jako Píseň sta stupňů“.[5]

Užití[editovat | editovat zdroj]

V judaismu je žalm podle siduru recitován v rámci liturgie Borchi nafši (Žehnej duše má), a to po odpolední modlitbě o každém Šabatu v období mezi svátkem Sukot a Šabat ha-gadol.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ž 130, 1 (Kral, ČEP)
  2. MUNK, Elie. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. ISBN 978-80-7407-459-2. S. 347. 
  3. BIČ, Miloš. Výklady ke Starému zákonu. Díl III - Knihy naučné (Jób až Píseň písní). Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1998. ISBN 80-7192-240-4. S. 224, 542. 
  4. PÍPAL, Blahoslav. Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu. Praha: Kalich, 2006. ISBN 80-7017-029-8. S. 120. 
  5. FISCHL, Viktor. Kniha žalmů s Rašiho výkladem. Praha: Garamond, 2018. ISBN 978-80-7407-173-7. S. 360. 
  6. BLAŽEK, Jiří. Sidur Zichron David Jisra’el. Praha: Jiří Blažek, 2016. ISBN 978-80-906510-0-5. S. 311, 317. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]