Žalm 91

Žalm 91 („Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí“, podle řeckého číslování 90) je součást biblické Knihy žalmů. Je znám také pod latinským incipitem Qui habitat. Nemá žádný nadpis. Podle židovské tradice však byl sepsán Mojžíšem a Talmud jej nazývá „Žalm sklíčených“. Midraš uvádí, že tento žalm zpíval Mojžíš, když vystupoval na horu Sinaj. Tam se měl totiž setkat s Bohem a slova žalmu jej měla při výstupu do duchovní říše chránit před démony. Kabalisté proto věří, že žalm je určen k ochraně před nehodou při meditaci, kdy prorok proniká do vyšších světů. V některých židovských kruzích je žalm též recitován při zvláštním pohřebním rituálu těsně předtím, než je zemřelý uložen do hrobu. Tento rituál, jenž je spojen s tanečním kruhem deseti mužů okolo már, souvisí s představami kabaly o sexuálním životě a posvátností lidského semene a má zabránit tomu, aby bylo tělo zemřelého zneužito démony, již byli zplozeni při poluci či případných onanických praktikách, jichž se zemřelý za svého života dopustil.

Obsah

Obsahem žalmu je líčení toho, jak Bůh chrání své lidi před veškerým neštěstím.

Užití v liturgii

V židovské liturgii jde mimo jiné o podstatnou součást pohřebních obřadů a také šabatové ranní modlitby a modlitby pro ukončení šabatu. V římskokatolické církvi jde o součást modlitby kompletáře, v pravoslaví o součást časoslovu.

Odkazy

Související články

• Žalm

Externí odkazy

• Midraš Tehilim k Žalmu 91
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žalm 91 na Wikimedia Commons
• Rozcestník Bible/Žalmy/Žalm 91 ve Wikizdrojích

Portály: Bible