Šantovka

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šantovka
Galerie Šantovka
Galerie Šantovka
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecOlomouc
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°35′13″ s. š., 17°15′32″ v. d.
Šantovka
Šantovka
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šantovka je název pro novou městskou čtvrť vznikající nedaleko historického centra Olomouce. Jedná se o celkovou revitalizaci bývalé potravinářské továrny MILO, která stávala mezi řekou Moravou a Mlýnským potokem, jejím pravým ramenem. Na části pozemku o ploše 11 hektarů vzniklo v roce 2013 obchodně společenské centrum Galerie Šantovka, další etapy počítají s výstavbou obytné zóny a administrativního centra. Vznikly i nové oddychové zóny na březích Mlýnského potoka a došlo k obnovení nefunkčního biokoridoru. Díky asanaci bývalé továrny MILO bylo možné propojit jižní část Olomouce s centrem města tramvajovou tratí a vylepšit protipovodňová opatření města. Z blízkosti centra tak zmizel jeden z největších brownfieldů v Česku. Název Šantovka vznikl univerbizací jména novináře a regionálního politika Josefa Šanty, kterému je věnován nedaleko umístěný stolperstein.[1]

Areál MILO[editovat | editovat zdroj]

Potravinářskou továrnu, později známou jako MILO, založila olomoucká židovská rodina Heikornů a původně nesla název S. Heikorn. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera ji od 15. března 1942 vlastnil jeho osobní lékař Theodor Morell. Ten firmu přejmenoval 1. listopadu 1943 na MILO-Werke. Zkratku MILO užívali Heikornové jako jednu ze svých ochranných známek a znamená Mährische Industrie für Lebensmittel Olomouc - Moravský potravinářský průmysl Olomouc.[2]

Celý projekt Šantovka vzniká v areálu bývalé společnosti MILO poté, kdy v červnu 1990 zanikl koncernový podnik Tukový průmysl. Po rozpadu k.p. Tukový průmysl, vzniklo několik samostatných podniků. Státní podniky Severočeské tukové závody s.p., Povltavské tukové závody s.p. a MILO Olomouc s.p. Státní podnik MILO byl v letech 1991 až 1992 privatizován a stal se akciovou společností. V roce 1997 se stává majoritním akcionářem OLPRAN GROUP a. s., která v roce 1998 zakládá dceřinou společnost MILO Surovárny a. s. V červenci 1997 postihly areál MILO povodně, které způsobily značné škody. V roce 2001 byla ukončena výroba a došlo k dražbám zastaveného nemovitého majetku. Areál začal být z části využíván k pronájmům drobným živnostníkům. Ostatní objekty, které nebyly způsobilé k užívání, chátraly. V červenci 2005 se na základě kupní smlouvy stává vlastníkem ZENMEX s. r. o. Tato společnost zahájila budování projektu Šantovka. Současným majitelem areálu a investorem celého projektu Šantovka je společnost SMC Development a. s. Společnost dokončila demolice původních továrních hal, provedla kompletní sanaci celé lokality a v současné době usiluje o rozšíření areálu Šantovka o realizaci projektu nové výškové budovy – „mrakodrapu“, vysokého 75 m, majícího 22 pater.

Tramvajová trať[editovat | editovat zdroj]

V rámci výstavby Šantovky byla vybudovaná i nová tramvajová trať v Olomouci.[3] Stavbu od počátku provázely protesty ekologických aktivistů,[4] někteří aktivisté se domnívali, že Magistrát města Olomouc neposoudil alternativní trasu skrze ulici Rooseveltova, která by podle odpůrců obsloužila více obyvatel, byla o několik desítek milionů levnější, kratší, dopravně méně komplikovaná a nezlikvidovala by biokoridor na břehu Mlýnského potoka.[5] Jejich argumenty ale odborníci nejen z Česka,[6] ale i ze Švýcarska vyhodnotili jako mylné, a nejvhodnější – stávající trasu, proto pomohla financovat švýcarská vláda z programu švýcarsko-české spolupráce.[7][8] Tyto neshody, kdy se různá občanská hnutí snažila zastavit výstavbu, rozpoutaly ostrou výměnu názorů mezi samosprávou a občanskými sdruženími. Nikdo z odborné veřejnosti se ale na stranu těchto sdružení nepřiklonil.[9]

Galerie Šantovka[editovat | editovat zdroj]

Obchodně společenské centrum se otevřelo veřejnosti 18. října 2013 a během prvních 7 týdnů do ní zavítalo více než 1 milion návštěvníků. Obchodní galerie vytvořila více než 1500 nových pracovních míst, nabízí přibližně 200 obchodů a 1000 parkovacích míst v bezprostřední blízkosti centra města. Galerie Šantovka získala nedlouho po svém otevření dvě prestižní ocenění. Odborný časopis CIJ Journal jí udělil první místo v kategorii Best Shopping Centre Development a v soutěži Nejlepší z Realit 2013 – Best of Realty, v kategorii obchodních center získala druhé místo. V obou soutěžích hodnotily projekty odborné komise a profesionálové z oboru výstavby, architektury a realit.[10][11]

Šantovka Tower[editovat | editovat zdroj]

V areálu Šantovky by mohla vyrůst také druhá nejvyšší budova v Olomouci, která vzbuzuje mnoho kontroverzí. Navrhovaná výšková budova (předběžně nazvaná Šantovka Tower) od britské architektonické kanceláře Benoy, by měla být vysoká 75 metrů a měla být podle původního předpokladu dokončena v roce 2015. Již v roce 2008 byl investor upozorněn na nevhodnost tak vysoké stavby na území městské památkové rezervace. Následně byl vydán nový územní plán, který na základě stanoviska Ministerstva kultury pro stavby v této části památkové rezervace stanovil výškový limit 23 metrů.[12][13]

Proti stavbě se dále ohradil Národní památkový ústav, místní občanská sdružení (Hnutí DUHA Olomouc a spolek Za krásnou Olomouc), olomoučtí architekti (Klub architektů Olomoucka) a řada známých osobností.[14] Odpůrci výškové budovy argumentují především zničením a komodifikací panoramatu historického města.[15][16][17]

Naopak první oficiální kladné stanovisko vydal odbor památkové péče olomouckého magistrátu, a to opakovaně (2013, 2014, 2016).[18] Avšak krajský úřad toto kladné stanovisko magistrátu v lednu 2014 zrušil. Své rozhodnutí zdůvodnil chybami v původním dokumentu.[19][20] Podporu výstavbě „mrakodrapu“ opakovaně vyjadřovali též primátoři Olomouce, Martin Novotný a Martin Major.[12]

V této souvislosti podal investor (Office Park Šantovka s.r.o.) několik stížností pro nezákonný a neobjektivní postup a dokonce napadl legalitu existence městské památkové rezervace v Olomouci.[21][22] [23] Krajský soud v Ostravě pak částečně vyhověl investorově stížnosti, když jako neopodstatněný zrušil v územním plánu výškový limit 23 m.[13] Nová úprava územního plánu počítá s výškovým limitem 27 m pro plošnou zástavbu a s možností umístění jedné výškové stavby o maximální výšce 40 m.[24]

Záměr stavby Šantovka Tower zatím neprošel územním řízením. Kromě výšky stavby je problematický také její malý odstup od sousedních staveb a jejich zastínění.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Muž, který dal jméno Šantovce, má v Olomouci pamětní kámen (metropole-olomouc.cz)
  2. ↑ Život v Olomouci za okupace v letech - PDF Free Download. adoc.pub [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/obce-volicum/Olomouc-Stavba-tramvajove-trati-je-ve-finale-285749
  4. ↑ http://olomouc.idnes.cz/ekologove-zadaji-zastaveni-stavby-santovky-kvuli-lednackum-a-bobrum-1jt-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120310_104147_olomouc-zpravy_jog
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.hnutiduha.cz [online]. [cit. 2013-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-23. 
  6. ↑ http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/tramvaj-na-nove-sady-mela-byt-uz-davno-rika-projektant-trati-20130614.html
  7. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/nemuzete-tramvajovou-trat-stavet-jinudy-pta-se-svycarsko-olomouce-11g-/eko-doprava.aspx?c=A120313_1747813_olomouc-zpravy_stk
  8. ↑ http://olomouc.idnes.cz/stavba-nove-tramvajove-trati-v-olomouci-dotace-frc-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120515_131242_olomouc-zpravy_sot
  9. ↑ http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/duha-uz-kvuli-nove-trati-tramvaje-bojovat-nebude-pochybnosti-ale-nemizi-rika-201.html
  10. ↑ Archivovaná kopie. imaterialy.dumabyt.cz [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-08. 
  11. ↑ http://www.bestofrealty.cz/nejlepsi-z-realit/vitezove?cl=141
  12. ↑ a b Nechceme Šantovka Tower. Osobnosti píší radním, ti nejsou jednotní. Olomoucký deník.cz [online]. 9.8.2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Rozsudek NSS č. 4 As 81/2015-120 ze dne 25. září 2015. [cit. 2016-10-26]. Dostupné online.
  14. ↑ http://www.krasnaolomouc.cz/?cat=15
  15. ↑ http://olomouc.idnes.cz/kritika-stavby-mrakodrapu-santovka-tower-fie-/olomouc-zpravy.aspx?c=A130215_1889852_olomouc-zpravy_stk
  16. ↑ http://olomouc.idnes.cz/stavba-santovka-tower-v-olomouci-dqe-/olomouc-zpravy.aspx?c=A130520_1930289_olomouc-zpravy_stk
  17. ↑ http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Santovka-Tower-Prestante-se-hadat-nad-jednim-obrazkem-20047
  18. ↑ http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/santovka-tower-ziskala-dulezite-razitko-od-mestskych-pamatkaru-20131007.html
  19. ↑ Archivovaná kopie. www.metropole-olomouc.cz [online]. [cit. 2014-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  20. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Olomouc – město mrakodrapů? [online]. Za krásnou Olomouc [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ http://olomouc.idnes.cz/spor-o-stavbu-mrakodrapu-santovka-tower-v-olomouci-fhi-/olomouc-zpravy.aspx?c=A131004_1984469_olomouc-zpravy_stk
  22. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/smc-development-kvuli-vyskove-budove-podala-stiznost-na-npu/990814
  23. ↑ Investor Šantovka Tower kvůli územnímu plánu žaluje Olomouc. E15.cz [online]. [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. 
  24. ↑ Textová část návrhu změny č. II. ÚP Olomouc [online]. [cit. 2016-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-27. 
  25. ↑ Frank Bold advokáti: ČT o případu Šantovka ower a naší roli v případu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šantovka&oldid=23205606“