Černovice (zámek)
| Černovice | |
|---|---|
,_z%C3%A1mek_01.jpg) zámek Černovice | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicistní |
| Výstavba | kolem r. 1641 |
| Přestavba | 18. století, 1814, 1841 (klasicistní) |
| Stavebník | Martin Paradies |
| Další majitelé | Paradiesové, Voračičtí z Paběnic, Kinští, Šternberkové, Zessnerové ze Spitzenbegu, páni ze Schönburga |
| Současný majitel | Diagnostický ústav sociální péče o mládež |
| Poloha | |
| Adresa | Dobešovská 1, Černovice,  Česko |
| Ulice | Dobešovská |
| Souřadnice | 49°22′7,32″ s. š., 14°57′50,04″ v. d. |
  Černovice (zámek) Černovice (zámek), Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17319/3-2970 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | web.telecom.cz/ps-cernovice1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Černovice stojí ve městě Černovice v okrese Pelhřimov. Pro veřejnost není přístupný, návštěvníci si ale mohou projít oboru s Černou alejí. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1323 a až do roku 1597 jej vlastnili Rožmberkové. Následně byly Paradiesy z Tyrol připojeny k panství Kamenice. Zámek pravděpodobně založil Martin Paradies krátce před rokem 1641, kdy zde sídlil. Tehdy měl jedno křídlo.
V první polovině 18. století je jako majitel uváděn Karel Josef Voračický z Paběnic a následně František Karel Kinský. Někdy v této době došlo k rozšíření zámku o další křídlo a rondely v jednotlivých rozích. Ve druhé polovině 18. století se dostal do vlastnictví Šternberků a ti jej připojili k panství Žirovnice. Dalšího rozšíření se dočkal na začátku 19. století, přesněji roku 1814, za hraběte Vincenta Zessnera ze Spitzenbegu. V roce 1841 nechal kníže Jindřich Eduard ze Schönburg-Hartensteinu zámek naposledy přestavět. Následně došlo k rychlému střídání majitelů.
V současné době je zde Diagnostický ústav sociální péče o mládež.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dnešní vzhled zámku pochází z klasicistní přestavby v roce 1841, kterými byl pověřen stavitel Josef Schaffer z Jindřichova Hradce. Jedná se o trojkřídlou patrovou, ve střední části dvoupatrovou budovu s hranolovými věžicemi na okrajích. V jižním křídle se v minulosti nacházela kaple Narození Panny Marie, za minulého režimu sklad uhlí a dnes jsou zde kanceláře.
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Okrajem zámeckého parku prochází silnice II/128 a po ní cyklostezka 1182. K zadní části zámku vede odbočka z červeně značené turistické stezky od černovického Mariánského náměstí směrem na Novou Ves.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-30]. Identifikátor záznamu 127942 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Černovice na Wikimedia Commons - Zámek na hrady.cz
- Zámek na stránkách Vysočiny
- Zámek na turistika.cz
