Černý uhlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Černé uhlí se vyskytuje po celém světě, ale jeho přítomnost a vliv jsou zvláště silné v Asii.
Černý uhlí je ve vzduchu a cirkuluje po celém světě.


Chemicky černý uhlík (někdy také BC z anglického pojmu black carbon) je součástí jemných částic (aerosolový částic menších než 2,5 μm, aneb PM2,5). Černý uhlík se skládá z čistého uhlíku v několika propojených formách. Vznká při nedokonalém spalování fosilních paliv, biopaliv a biomasy a je emitován v antropogenních a přírodě se vyskytující sazích. [1] Pokud by spalování bylo dokonalé, všechen uhlík v palivu by se změnil na oxid uhličitý. Spalování je vždy nedokonalé, tak kromě něj vzniká společně oxid uhelnatý, těkavé organické látky, částice organického uhlíku a částice černého uhlíku.[2]

Černý uhlík u lidí způsobuje vyšší nemocnost a předčasnou úmrtnost. [1]

V klimatologii je černý uhlík tzv. činitel radiačního působení. Černý uhlík ohřívá Zemi tím, že (díky černé barvě) absorbuje teplo v atmosféře a a také tím, že snižuje albedo, neboli schopnost odrážet sluneční světlo, když svítí např. na sníh nebo na led. Černý uhlík zůstává v atmosféře pouze několik dní až týdnů, zatímco oxid uhličitý (CO2) tam setrvává více než 100 let.[3]

Termín černý uhlík se používá také ve vědách o půdě a v geologii, kdy odkazuje buď na uložený atmosférický černý uhlík nebo na přímo začleněný černý uhlík z požárů. [4][5] Černý uhlík v půdě, zejména v tropech, významně přispívá k úrodnosti, protože je schopen absorbovat důležité živiny. [6]

Viz také[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black carbon na anglické Wikipedii.

  1. a b Anenberg, SC,; Schwartz J, Shindell D, Amann M, Faluvegi G, Klimont Z, Janssens-Maenhout G, Pozzoli L, Van Dingenen R, Vignati E, Emberson L, Muller NZ, West JJ, Williams M, Demkine V, Hicks WK, Kuylenstierna J, Raes F, Ramanathan V.(2012 Jun, Epub 2012 Mar 14.)."Global air quality and health co-benefits of mitigating near-term climate change through methane and black carbon emission controls.". Environ Health Perspect.120(6)(Jun): 831-839. doi:10.1289/ehp.1104301. PMID 22418651. PMC:PMC3385429. 
  2. UNEP. Integrované hodnocení černého uhlíku a troposférického ozónu [online]. Překlad Jan Hollan s využitím práce Jiřího Doška.. UNEP, 2011, [cit. 2014-02-10]. Dostupné online. (čeština) 
  3. V. Ramanathan and G. Carmichael, Global and regional climate changes due to black carbon, 1 Nature Geoscience 221-22 (23 March 2008) (“Radiační působení černého uhlíku 0,9 W m–2 (rozmezí 0,4 až 1,2 W m–2) … je asi 55 % radiačního působení CO2 a je větší než působení ostatních skleníkových plynů jako je CH4, chlor-fluorovaných uhlovodíků, N2O či troposférického ozónu.”)
  4. Masiello, C.A. (2004). New directions in black carbon organic geochemistry. MARINE CHEMISTRY 92, 201– 213.
  5. Schmidt, M.W.I., Noack, A.G. (2000). Black carbon in soils and sediments: Analysis, distribution, implications and current challenges. GLOBAL BIOGEOCHEMICAL CYCLES 14, 777-793.
  6. Glaser B (2007) Prehistorically modified soils of central Amazonia: a model for sustainable agriculture in the twenty-first century. PHILOSOPHICAL TRANSACTIONS OF THE ROYAL SOCIETY B, 362, 187–196.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]