Čeněk Melka
| Čeněk Melka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. ledna 1834 Benátky nad Jizerou |
| Úmrtí | 25. září 1911 (ve věku 77 let) Kluž |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění Praha |
| Povolání | malíř |
| Znám jako | Vincenc Melka, Melka Vince |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čeněk Melka, úředně Vincenc Melka, v maďarštině Melka Vince (10. ledna 1834 Nové Benátky[1] – 25. září[2] nebo listopad 1911 Kluž[3][p 1]) byl český malíř dlouhodobě žijící v Sedmihradsku (tehdejší Uhry, dnes Rumunsko).
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině ševcovského mistra Jana Melky a jeho manželky Marie.[1] V letech 1847–1857 vystudoval monumentální historickou malbu na pražské Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Christiana Rubena a Eduarda von Engerth.
Od roku 1863 pobýval v Transylvánii. Koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let pobýval v Drážďanech, kde studoval a kopíroval díla vystavená v Zwingeru. Žil v Sibiu a v Kluži se natrvalo usadil po roce 1870 a setrval tam až do konce života; byl zde také učitelem kreslení.[4][5]
Stal se oblíbencem korunního prince Rudolfa, který ho v letech 1881–1888 bral na své lovecké výpravy a pro kterého namaloval řadu obrazů. V Kluži dožil v osamění.[3]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V Praze se v letech 1880-1884 připomíná jeho stejnojmenný synovec (̈* 1858 Vídeň), nemanželský syn jeho sestry Eleonory Melkové, sklenářský tovaryš[6] [7]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
V rané tvorbě zpracovával historická témata pod vlivem profesorů Akademie Christiana Rubena a Eduarda von Engerth, například Verbování v táboře Valdštejnském[8].
Po příchodu do Sedmihradska se věnoval žánrovým národopisným námětům. Studoval a maloval místní typy – rumunské cikány, medvědáře, místní trhy apod. – v sedmihradských Karpatech. Maloval také portréty.[9]
Melkova díla bývala zastoupena na výstavách Umělecké besedy,[10] ve sbírkách českých sběratelů a reprodukovaly je české časopisy Květy, Světozor a Zlatá Praha.
Výstava v Kluži[editovat | editovat zdroj]
V prosinci 2019 byla v Kluži otevřena výstava obrazů a kreseb Čeňka Melky, zachovaných v depozitáři místního muzea, doplněná o zápůjčky z jiných zdrojů, hlavně ze soukromé sbírky Alexandru Bârsana ze Sibiu. Tyto obrazy nebyly vystaveny více než 100 let, šest z nich bylo pro výstavu zrestaurováno. První a poslední souborná výstava Melkova díla, na které bylo vystaveno na 160 obrazů, se konala tři roky po jeho smrti, v roce 1914.[9]
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Dobový tisk a další zdroje se shodují, že Čeněk Melka zemřel v roce 1911. Přesto časopis Světozor, do kterého pravidelně přispíval, o něm už v roce 1886 referoval jako o zemřelém.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Nejisté datum úmrtí. Zdroje udávají častěji listopad.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených, Benátky nad Jizerou, 1831-1840, snímek 28 [online]. SOA Praha [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Vince Melka [online]. Peoplepill.com [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b NAVRÁTIL, M. Naše rovy. S. 3–4. Národní listy [online]. 1912-11-01 [cit. 2021-02-13]. S. 3–4. Dostupné online.
- ↑ JIŘÍK, František Xaver. Vývoj malířství českého v 19. století, s. 94 a 103 [online]. Jednota umělců výtvarných, 1909 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Melka (text k vernisáži výstavy) [online]. Kluž: Muzeum umění Kluž, 2019 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ Národní archiv ČR, policejní přihláška Čeňka Melky mladšího
- ↑ Matrika oddaných kostela sv. Vojtěcha, sňatek Vincence Melky mladšího 22.11.1858
- ↑ Seznam obrazů výstavy v Praze 1891, s. 49, č. kat. 778, nedatováno
- ↑ a b ZOY, Eva. http://szabadsag.ro/-/tobb-mint-szaz-ev-utan-ujra-melka-kiallitas-nyilt-kolozsvaron. Szabadság [online]. 2019-12-20 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Katalog výstavy Umělecké besedy z roku 1913
- ↑ Na kamenném mostě o sv. Janě před 30 lety; s. 367 a 364. Světozor [online]. 1886-05-14 [cit. 2021-02-13]. Čís. 23/1886. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeněk Melka na Wikimedia Commons - Čeněk Melka: Hájení Starého Města pražského hrdinským studentstvem proti Švédům roku 1648 (grafický list) [online]. Kraj Vysočina [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- Čeněk Melka v informačním systému abART
- Jan Neruda, Feuilleton Ze salónů žofínských IV., Národní listy č. 139, 20.5.1871, s.1
