Akademie výtvarných umění v Praze

Akademie výtvarných umění v Praze
Ateliéry AVU
Zkratka	AVU
Rok založení	1799
Typ školy	veřejná vysoká škola
Vedení
Rektor	Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík CSc.
Kvestor	Ing. Vladimír Kalugin
Kancléř	Prof. Petr Siegl
Prorektor pro studijní záležitosti	Prof. Vladimír Kokolia
Prorektor pro zahraniční záležitosti	prom. hist. Jiří Ševčík
Počet navazujících studentů	283
Počet akademických pracovníků	64
Sídlo	Praha
Členství	ČKR, RVŠ, Asociace knihoven VŠ, ELIA, Asociace restaurátorů, Koordinační skupina pro architektonické školství při ČKR, ICOMOS
webové stránky

Ateliér AVU

Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) je veřejná univerzitní vysoká škola a je nejstarší uměleckou školou v českých zemích.

Historie

AVU je vysokou školou uměleckého zaměření. Uskutečňuje magisterské a doktorské studijní programy v oblasti výtvarného umění a poskytuje vysokoškolské vzdělání v oborech malířství, sochařství, kresba a grafika, intermediální tvorba, nová média, restaurování uměleckých děl malířských a sochařských a architektonická tvorba. V souvislosti s tím rozvíjí uměleckou, vědeckou a výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a podílí se na celoživotním vzdělávání. AVU je zároveň i významnou kulturní institucí, která se v duchu tradic spolupodílí na formování a rozvoji kultury a společnosti.

Dne 10. září roku 1799 byla založena AVU dekretem, který vydal císař František I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800. Prvním ředitelem byl německý rytec Josef Bergler (1753-1829) a od roku 1836 to byl již Čech profesor František Tkadlík, někdy se uvádí také jako Kadlík. V roce 1896 byla AVU reformována a zestátněna, dekretem z roku 1922 byla uznána jako první státní vysoká umělecká škola. U jejího vzniku stála také Společnost vlasteneckých přátel, jež chtěla zajistit kvalitní umělecké vzdělání českým studentům z Čech, Moravy a rakouského Slezska, kteří do té doby museli dojíždět do Vídně či Mnichova.

Sídlo AVU

Hlavní budova

Hlavní budova AVU

Škola sídlí v budově postavené v secesním slohu, někdy nazývaném též secesní barok, autorem budovy je Václav Roštlapil Projekt pochází z let 1897 až 1903, generální rekonstrukcí budova prošla roku 1998. V budově se nachází unikátní interiér školní knihovny, jejímž autorem je Jan Kotěra.

Škola architektury

Nachází se v těsném sousedství hlavní budovy. Autory budovy jsou Jan Kotěra a Josef Gočár. Vybudována byla v letech 1922–1924. Sídlí v ní nyní ateliér architektury, Vědecko výzkumné pracoviště AVU a ateliér nových médií.

Moderní galerie

Budova se nachází v areálu Výstaviště Praha-Holešovice. Byla postavena roku 1891, v rámci celonárodní hospodářské přehlídky, která nesla název Jubilejní zemská výstava. Architektem byl Antonín Wiehl. Její soudobou obnovu, úpravu a rozvoj navrhli známí architekti Zdeněk Jiran a Michal Kohout (2003). Sídlí v ní v současnosti grafické dílny, ateliér restaurování malířských děl, ateliér restaurování sochařských děl a plastik a ateliér grafiky. Probíhají v ní také hodiny večerního kreslení. nad jejím vchodem je umístěna kamenná děkovná deska k mecenáši Josefu Hlávkovi.

• 

  Moderní galerie AVU

• 

  Interiér Moderní galerie AVU

Šalounův ateliér na Vinohradech ("Šaloun")

Výtvarný ateliér na Vinohradech slouží pedagogům hostujícím na Akademii výtvarných umění v Praze. Je to původní ateliér význačného českého sochaře Ladislava Šalouna. Po vítězné soutěži na pomník Mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí, se sochař Ladislav Šaloun rozhodl postavit k tomu účelu zcela nový ateliér podle vlastního návrhu. Zahrnoval: velký a malý ateliér, salon, slováckou jizbu, jejím autorem byl Dušan Jurkovič, vestibul, zázemí i byt pro hlídače a také nezbytný okultistický sklep.

• 

  Šalounův ateliér AVU

• 

  Interiér Šalounova ateliéru

• 

  Klauzury v Šalounově ateliéru 2008

Ateliér v Zájicově ulici ("Zajícovka")

Byl postaven roku 1902 pro potřeby výstavy a pobytu umělce Augusta Rodina v Praze. Slouží jako přípravná škola kresby a modelování pro první ročníky AVU.

Akademické symboly

• 

  Symbol AVU

AVU používá vlastní znak s emblémem AVU (stylizovaný heraldický český dvouocasý lev ve skoku s modrými srdíčky na končetinách, hlavě a největším na hrudi) a textem „Akademie výtvarných umění v Praze“, jehož autorem je Milan Knížák. Ten je autorem také talárů profesorů, rektora a pedela, které se používají při imatrikulaci nových studentů a promoci diplomantů. Podoba talárů je strohá, geometrická, ovlivněná gotickými vzory, převážně rektorův talár je výrazně geometrický, což vyjadřuje poselství univerzality a celosvětového řádu. Rektora volí akademický senát každé tři roky.

Seznam rektorů po roku 1880

• 1880–1881: Antonín Lhota
• 1882–1887: František Sequens
• 1890–1893: František Sequens
• 1893–1894: Václav Brožík
• 1894–1895: Vojtěch Hynais
• 1899–1900: Vojtěch Hynais
• 1901–1902: Vojtěch Hynais
• 1903–1904: František Ženíšek
• 1911–1912: Maxmilián Pirner
• 1914–1915: Jan Kotěra
• 1916–1920: Max Švabinský
• 1922–1924: Jan Štursa
• 1924–1926: Max Švabinský
• 1926–1928: Vratislav Nechleba
• 1928–1931: Josef Gočár
• 1931–1933: Vratislav Nechleba
• 1933–1935: Max Švabinský
• 1935–1937: Jakub Obrovský
• 1939–1940: Vratislav Nechleba
• 1945–1946: Vratislav Nechleba
• 1946–1948: Otakar Španiel
• 1948–1950: Karel Pokorný (sochař)
• 1950–1954: Miloslav Holý
• 1954–1958: Jaroslav Fragner
• 1960–1967: Jiří Kotalík
• 1976–1985: Miloš Axman
• 1985–1989: Jan Hána

Seznam rektorů po roce 1989

• 1990–1996: prof. Milan Knížák
• 1996–2002: akademik doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc.
• 14. listopadu 2002 do 1. 2. 2010: prof. Jiří Sopko
• 1. 2. 2010 do 31. 1. 2014 akademik doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc.

Vyučované obory

Malířství

• Malířská škola – Jiří Sopko, asistent: Igor Korpaczewski
• Malířska škola II – Vladimír Skrepl, asistent: Jiří Kovanda
• Malířská škola III – Michael Rittstein, asistent: Roman Franta
• Škola klasických malířských technik – Zdeněk Beran

Kresba a grafika

• Škola kresby – Jitka Svobodová, asistent: Jiří Petrbok
• Škola grafiky I – Jiří Lindovský, asistent: Dalibor Smutný
• Škola grafiky II – Vladimír Kokolia, asistentka: Šárka Trčková

Sochařství

• Sochařská škola I – Jaroslav Róna asistent: Michal Cimala
• Sochařský škola II – Jindřich Zeithamml
• Škola figurálního sochařství a medaile – Jan Hendrych

Intermediální tvorba

• Škola intermediální tvorby – Milan Knížák, asistent: Milan Peric
• Ateliér intermediální tvorby II – Jiří Příhoda, asistent: Pavel Humhal
• Ateliér intermediální tvorby III – Tomáš Vaněk,

Nová média

• Ateliér nových médií I – Markus Huemer
• Ateliér nových médií II – Anna Daučíková

Restaurování výtvarných děl malířských

• Škola restaurování uměleckých děl malířských a dřevěných polychromovaných plastik – Karel Stretti
• Škola restaurování uměleckých děl sochařských – Petr Siegl

Architektonická tvorba

• Škola architektury – Emil Přikryl
• Výuka večerního figurálního kreslení a malířská a sochařská přípravka – Peter Oriešek, Jan Stoss

Kurzy a přednášky pro veřejnost

• 

  Digitální laboratoř AVU- aula

• 

  Digitální laboratoř AVU

• Digilab AVU
• Večerní kreslení pro veřejnost
• Grafické techniky
• Celoživotní vzdělávání v oboru restaurování malířských děl
• Celoživotní vzdělávání v oboru restaurování sochařských děl

Galerie AVU

• 

  Galerie AVU

Galerie AVU je od roku 1993 výstavním prostorem pro veřejnost, který slouží pro studenty a jejich hosty jako „testovací“. Studenti si zde mohou vyzkoušet přípravu výstavy od počátku do konce, tedy kurátorsky, instalačně, propagačně. Každoročně se tu uskuteční průměrně 20 výstav naprosto rozličného zaměření.

• Otevírací doba Po – Pá 10.00 – 18.00 hod.

Diplomanti AVU

• 

  Výstava Diplomanti AVU 2006 ve Veletržním paláci

Každoročně na konci akademického roku probíhá obvykle ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze výstava absolventů všech oborů a prezentuje tak aktuální práce průměrně 50 umělců. K výstavě vychází pravidelně barevný katalog s CD. Výstava je spojena s promocí diplomantů, která se pravidelně koná v prostorách Anežského kláštera.

Významní absolventi AVU (výběr)

• 

  Josef Mánes, absolvent 1842

• 

  Antonín Slavíček, absolvent 1893

• 

  Bohumil Kubišta, absolvent 1906

• 

  Eva Jiřičná, studium architektury, 1965–1967

• Antonín Mánes: 1806–1813, prof. Karel Postl, od r. 1836 profesor na AVU
• Josef Mánes: 1835–1842, prof. Christian Ruben, Tkadlík František (uvádí se někdy i jako Kadlík), Antonín Mánes...
• Julius Mařák: 1852–1953 prof. M. Haushofer, v letech 1853–55 Mnichov profesor L. Rottmann, prof. Eduard Schleich
• Václav Brožík: 1868–1975 (79?) prof. Antonín Lhota, Emanuel Rom, Jan Emil Lauffer
• Mikoláš Aleš: 1869–1876, prof. Josef Matyas Trenkwald, Jan Sweerts. Vyloučen kvůli účasti na Woltmannově aféře
• Josef Václav Myslbek: 1868–1871, malířský atelier, prof. Josef Matyáš Trenkwald, 1872–1973 studium v Drážďanech
• Maxmilián Pirner: 1872–1874 prof. M. Trenkwald, od r. 1896 profesor AVU
• Antonín Chittussi: 1873–1878 prof. J. Trenkwald a J. Swerts
• Luděk Marold: 1881–1882, prof. F. Čermák a F. Sequens
• Max Švabinský: 1891–1998, prof. M. Pirner, J. Mařák a E. Karl, 1910–1939 profesor na AVU a rektor
• František Kupka: 1887–1891, prof. František Sequens
• Antonín Slavíček: 1887–1893, prof. Julius Mařák
• František Kaván: 1890–1994, prof. Julius Mařák
• Josef Mařatka: 1896–1899: prof. Josef Václav Myslbek
• Emil Filla: 1903–1906, prof. Franz Thiele, prof. Vlaho Bukovac
• Otakar Španiel: 1902–1904, prof. Josef Václav Myslbek
• Jan Štursa: 1899–1904, prof. Josef Václav Myslbek, v letech 1908–1914: asistentem u prof. Myslbeka
• Willi Nowak: 1903–1906, prof. František Thiele
• Bohumil Kubišta: 1904–1906, prof. Vlaho Bukovac
• Josef Šíma: 1911–1914, prof. Vlaho Bukovace, prof. Jan Preisler v letech 1918–1922 asistentem
• Kamil Roškot: 1911–1914, 1918–1922, prof. Švabinský, prof. Jan Kotěra
• Jindřich Štyrský: 1918–1921, prof. Max Švabinský
• Otakar Švec: 1912 (?)–19, prof. Josef Václav Myslbek a asistent Jan Štursa – medaile
• Bohuslav Fuchs: 1916–1919, prof. Jan Kotěra
• Vincenc Makovský: 1919–1926, prof. Jakub Obrovský, Krattner K., Štursa J., Bohuslav Kafka
• Mikuláš Medek: 1945–1946, poté UMPRUM, r. 1949 z politických důvodů vyloučen
• Hugo Demartini: 1949–1954, prof. Jan Lauda
• Jan Koblasa: 1952–1958, v letech 2002–2005 prof. na AVU
• Aleš Veselý: 1952–1956, od r. 1990–2005 prof. na AVU
• Karel Malich: 1945–1949, absolvoval az v r. 1953, prof. Vladimír Silovský.
• Antonín Málek: 1957–1963 (prof. V. Rada a K. Soucek), 1963–1964 čestný rok na AVU v Praze (prof. Karel Souček)
• Zdeněk Beran: 1956–1962 (prof. V Sychra) od. r. 1990 prof. na AVU
• Jiří Načeradský: 1957–1963, prof.V. Rady. 1990 docent, 1991 profesor monumentální malby (do 1992).
• Jiří Sopko: 1960–1966, prof. Hornik J., Pelc A. V letech 1969–1971 asistent na AVU v atelieru J. Smetany. Od r. 1990 profesor AVU. Od r. 2002–2010 rektor AVU.
• Eva Jiřičná: 1965–1967, prof. Jaroslav Fragner
• Martin Rajniš: 1969–1971, prof. Frantisek Cubr
• Magdalena Jetelová: 1965–1971 (1970?) prof. Karel Hladik

Akademie výtvarných umění a populární kultura

• Christian Duguay použil prostory Akademie ve svém filmu Vzestup Zla (The Rise of Evil) v roce 2003.
• Zdeněk Burian ilustrátor, grafik, jeho kresby byly použity Petrem Sadeckým v komiksu Octobriana: 1919–1921, prof: Max Švabinský, Jan Goth; přijat ve 14 letech do druhého ročníku.
• Jan Antonín Pacák hudebník a výtvarník kapely Olympic: 1959–1965, prof. Vojtěch Tittelbach a prof. Arnošt Paderlík
• Theodor Pištěk filmový výtvarník: 1953–1957, u prof. Vratislava Nechleby

Odkazy

Externí odkazy

• Akademie výtvarných umění
• stručná historie AVU
• 3D galerie soch ze zahrady AVU