Áron Chorin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Áron Chorin
-CHORIN (CHORINER), AARON.jpg
Áron Chorin
Narození 3. srpna 1766 (28. avu 5526)
Hranice
Úmrtí 24. srpna 1844 (9. elulu 5604) (ve věku 78 let)
Arad
Povolání rabín
Denominace reformní judaismus
Etnický původ Aškenázové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Áron Chorin nebo Aaron Chorin (3. srpna 1766 v Hranicích na Moravě24. srpna 1844 v Aradu) byl maďarský reformní rabín.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jako 14letý studoval Chorin na Mattersdorfské ješivě, ve studiu pak pokračoval u rabína Ezechiela Landaua v Praze, kde se mu dostalo znalostí ve všeobecné filosofii, naučil se němčině a začal se zajímat o kabalu. Roku 1783 se oženil a neúspěšně se pokusil o kariéru obchodníka. Roku 1789 byl jmenován rabínem v rumunském Aradu a tento úřad vykonával až do své smrti. V roce 1803 v Praze publikoval svou knihu Emek ha-šave, v níž napadal tehdejší zvyky, jež podle jeho prohlášení nemají žádné podklady v židovství, přičemž své reformní kroky založil na zákonech z Talmudu. Kniha v ultraortodoxních kruzích vyvolala bouři hněvu a byla označena za kacířskou. Mordechaj Benet z Mikulova požadoval po aradské obci, aby nad knihou vyhlásila klatbu („cherem“). Chorin byl předvolán k rabínskému soudu, po jehož rozsudku měla být kniha spálena a na Chorinovi bylo požadováno písemné odvolání. Chorin však podal nové odvolání u uherské vlády, po němž byl rozsudek zrušen.

Náhrobek Árona Chorina na židovském hřbitově v Aradu

Nejdůležitější novoty, jichž se Chorinovo dílo dotýká byla synagogální liturgie. Pozměnil text některých modliteb, vyňal modlitbu Kol nidre, povolil modlitby v místním jazyce bez pokrývky hlavy a povolil použití varhan při šabatu. Navíc povolil jízdu na koni a psaní o šabatu a zkrátil sedm dní smutku držených po smrti člena rodiny („šiva“). Jako přesvědčený bojovník za světské vztahy a za zlepšení sociálního a kulturního statusu Židů v Uhrách podpořil založení rabínského semináře a školy, kde se Židé měli naučit řemeslným a zemědělským znalostem. Ve svém článku Kin'at ha-emet ("Žárlivost pravdy") podpořil reformy zavedené Izraelem Jacobsonem. V Davar be-ito ("Slovo doby", německy "Ein Wort zu seiner Zeit", vydaném hebrejsky a německy v roce 1820) zdůraznil, že Boží láska a lidství mají mít přednost před pozitivními příkazy. Jeho článek Hillel, sepsaný ve formě dialogu mezi rabi Hilelem a jeho žákem Jochananem ben Zakajem, je naspaný ve stejném duchu. V ortodoxních kruzích byl označován pohrdavě jako Acher ("jiný"), což je za prvé akronym jeho jména Aaron Chorin Rabbi a za druhé bylo toto označení použito jako přezdívka pro Elišu ben Abuja po jeho apostázii.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]