Vorvaňovcovití: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Taxonomie: +1 druh
prepracovani
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Vorvaňovcovití
| jméno = Vorvaňovcovití
| obrázek = Cuviers beaked whale-swfsc.jpg
| obrázek = Ziphius cavirostris NOAA (flipped).jpg
| popisek = Vorvaňovec zobatý (''Ziphius cavirostris'')
| popisek = Ilustrace [[Vorvaňovec zobatý|vorvaňovce zobatého]]
| velikost obrázku = 258px
| velikost obrázku = 260 px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
Řádek 15: Řádek 15:
| čeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1821]]
| čeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1821]]
}}
}}
'''Vorvaňovcovití''' (Ziphiidae) je [[čeleď]] středně velkých [[Ozubení|ozubených]] [[kytovci|kytovců]] s celosvětovým rozšířením. Rozeznává se 24 [[Druh|druhů]] v 6 [[Rod (biologie)|rodech]], přičemž k [[Popis druhu|popisu]] nových druhů dochází i nadále (''[[Mesoplodon eueu]]'' byl popsán teprve v roce 2021). Vorvaňovci měří od 4 do 12 m a jejich typickými znaky jsou malá trojúhelníková hřbetní ploutev posazená v zadní části hřbetu, ocas bez středového zářezu, úzké hrudní ploutve, vysoké čelo, prodloužené čelisti do zobákovitého útvaru a pár zubů ([[Kel|klů]]), které prorůstají z dolní čelisti a jsou viditelné i při zavřené tlamě. Jedná se o výborné potápěče, co tráví většinu života pod vodou. [[Vorvaňovec zobatý]] dokáže vydržet pod vodou i déle než 3 h a může se potopit i do hloubek až ke 3 km, což z něj činí nejvýkonnějšího potápěče mezi všemi [[savci]]. Vzhledem ke skrytému způsobu života vorvaňovců hluboko pod vodou a domnělé nízké početnosti se jedná o jednu z nejméně známých čeledí mezi všemi savci.<ref name=":0">{{Citace periodika
'''Vorvaňovcovití''' (Ziphiidae) je [[čeleď]] středně velkých ozubených [[kytovci|kytovců]].
| příjmení = Bianucci
| jméno = Giovanni
| příjmení2 = Post
| jméno2 = Klaas
| příjmení3 = Lambert
| jméno3 = Olivier
| titul = Beaked whale mysteries revealed by seafloor fossils trawled off South Africa
| periodikum = South African Journal of Science
| datum vydání = 2008-04
| ročník = 104
| číslo = 3-4
| strany = 140–142
| issn = 0038-2353
| jazyk = en
| url = http://www.scielo.org.za/scielo.php?script=sci_abstract&pid=S0038-23532008000200013&lng=en&nrm=iso&tlng=en
| datum přístupu = 2023-08-10
}}</ref>

== Výskyt ==
Vorvaňovci se vyskytují ve vodách všech světových oceánů s výjimkou nejsevernějších oblastí [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]].<ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Dalebout
| jméno = Merel L.
| příjmení2 = Steel
| jméno2 = Debbie
| příjmení3 = Baker
| jméno3 = C. Scott
| titul = Phylogeny of the Beaked Whale Genus Mesoplodon (Ziphiidae: Cetacea) Revealed by Nuclear Introns: Implications for the Evolution of Male Tusks
| periodikum = Systematic Biology
| datum vydání = 2008-12-01
| ročník = 57
| číslo = 6
| strany = 857–875
| issn = 1076-836X
| doi = 10.1080/10635150802559257
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/sysbio/article/57/6/857/1733993
| datum přístupu = 2023-08-10
}}</ref> Většina druhů obývá [[Pelagiál|pelagické]] vody, tzn. otevřená moře daleko od pobřeží.<ref name=":3" /> Výskyt vorvaňovců dále od pobřeží je dán hlavně tím, že preferují vody hlubší než 200 m, které se často u břehů nenachází. Nicméně např. u oceánských ostrůvků, kde voda bezprostředně u břehů může prudce klesat do stovek metrů, se mohou vyskytovat i těsně u pobřeží.<ref name=":3" /> Areál výskytu vorvaňovců je často odvozen na základě jedinců [[Uvíznutí kytovců na mělčině|uvíznutých]] nebo vyplavených na mělčině, což nemusí reprezentovat jejich skutečný areál výskytu, jelikož vorvaňovec může být po smrti na moři vyplaven daleko od místa svého přirozeného výskytu.<ref name=":3" />


== Popis ==
== Popis ==
[[File:Berardius minimus and Berardius bairdii illustrations.png|thumb|A) ''[[Berardius minimus]]'' a B) [[vorvaňovec velký]]|260x260pixelů]]
Jsou to [[druh]]y s protáhlými [[čelist]]mi mající téměř [[zobák]]ovitý tvar. Na [[krk|hrdle]] mají dvě až šest protáhlých rýh seřazených do písmene V. [[Ploutev|Ploutve]] na [[hrudník|hrudi]] jsou úzké a dlouhé, [[hřbetní ploutev]] posunutá až k ocasu je trojúhelníkovitého tvaru a relativně malá, [[ocasní ploutev|ocasní]] je naopak široká a mohutná. Dosahují délky okolo 12 m a váhy 11 500 kg. Barva těla je hnědá až šedá, mohou mít i bílé kontrastní znaky. Počet jejich [[zub]]ů u jednotlivých druhů kolísá, od dvou až po několik desítek. Samci všech druhů mají po 1 až 2 velkých funkčních zubech v [[dolní čelist]]i, u samic zůstávají všechny zuby skryté v [[dásně|dásních]].
Vorvaňovci jsou středně velcí kytovci, jejichž délka se pohybuje od 4 ([[vorvaňovec pacifický]]) do 12 m ([[vorvaňovec velký]]). Barva těla je hnědá až šedá, mohou mít i bílé kontrastní znaky. K unikátním vnějším morfologickým znakům vorvaňovců, podle kterých lze rozlišovat mezi jednotlivými druhy, patří profil čela, délka čelistí zobáku (rypce) a tvar, velikosti a pozice zubů v rámci čelisti.<ref name="MacLeod2015" /><ref name=":2" /> Vorvaňovci mají většinou pouze jeden nebo dva páry zubů, které jsou typicky přítomny pouze u dospělých samců, které často vyčnívají z tlamy i při jejím zavření.<ref name=":2" /> Najdou se však i výjimky − u zástupců rodu ''[[Berardius]]'' mají zuby i samice, [[vorvaňovec Shepherdův]] má vedle předního páru plně funkční klasický chrup, a u zástupců rodu ''[[Hyperoodon]]'' pár zubů zůstává často neprořezaný.<ref name="MacLeod2015" /> Z četných jizev na tělech samců lze vyvodit, že zuby mají důležitou funkci při rozepřích samců o přístup k samicím. Předpokládá se, že zuby jsou hlavně [[Sekundární pohlavní znaky|druhotným pohlavním znakem]], jako je tomu např. v případě [[Parohy|parohů]] u [[Jelenovití|jelenů]].<ref name=":23">{{Citace periodika
| příjmení = Dalebout
| jméno = Merel L.
| příjmení2 = Steel
| jméno2 = Debbie
| příjmení3 = Baker
| jméno3 = C. Scott
| titul = Phylogeny of the Beaked Whale Genus Mesoplodon (Ziphiidae: Cetacea) Revealed by Nuclear Introns: Implications for the Evolution of Male Tusks
| periodikum = Systematic Biology
| datum vydání = 2008-12-01
| ročník = 57
| číslo = 6
| strany = 857–875
| issn = 1076-836X
| doi = 10.1080/10635150802559257
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/sysbio/article/57/6/857/1733993
| datum přístupu = 2023-08-10
}}</ref>


Trojúhelníková hřbetní ploutev bývá posazena ve dvou třetinách délky těla. Ocasní ploutev postrádá středový zářez, který je typický pro řadu jiných velkých kytovců. Hrudní ploutve jsou malé a zapadají do kapsovitých prohlubní na těle, což pomáhá s udržováním dobré hydrodynamiky při plavání pod vodou. Na hrdle se nachází pár oddělených hrdelních rýh ve tvaru písmene V, které pomáhají v expanzi hrdla při vsakování větší kořisti.<ref name="MacLeod2015" /> Vorvaňovci se typicky krmí na různých [[Desetiramenatci|desetiramenatcích]] jako jsou [[krakatice]] i další [[hlavonožci]], což je velmi měkká kořist, která nepotřebuje být rozkousána.<ref name=":2" /> Vedle podélných řezných jizev mohou mít i kulaté jizvy, které jsou patrně způsobeny [[Žraloček brazilský|žraločky brazilskými]] nebo [[Parazitismus|parazity]].<ref>{{Citace monografie
Žijí ve skupinách po 3 až 40 jedincích, za potravou která se skládá z [[ryby|ryb]] a [[hlavonožci|hlavonožců]] se potápějí poměrně hluboko. Vorvaňovcovití jsou poměrně různorodá skupina a ekologické a sociální vztahy nejsou dobře prozkoumány.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Myers | jméno = Phil |titul = Animal Diversity Web: Ziphiidae | url = http://animaldiversity.ummz.umich.edu/accounts/Ziphiidae/ | datum aktualizace = 1999 | datum přístupu = 18.01.2013 | vydavatel = University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA | jazyk = en}} </ref><ref> {{Citace monografie | příjmení = Mazák | jméno = Vratislav | titul = Kytovci | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 307 | jazyk = cs}} </ref>
| titul = Velryby a delfíni: Kytovci celého světa
| vydavatel = Rajzl
| místo = Uherské Hradiště
| strany = 273
| isbn = 8090317103
| příjmení1 = Kiefner
| jméno1 = Ralf
| rok = 2002
}}</ref>


<gallery mode="packed" caption="Kostry vybraných vorvaňovců">
== Taxonomie ==
Soubor:Walmuseum Húsavík - Skelett Entenwal.jpg|Lebka vorvaňovce anarnaka s patrným párem klům vyrůstajícím z dolní čelisti
[[Taxonomie (biologie)|Taxonomie]] čeledi není dosud plně sjednocena, zde jedna z posledních variant podle které se do ní řadí 22 druhů v šesti rodech.<ref> {{Biolib | id = 20844 | latinský název = Ziphiidae | český název = Vorvaňovcovití | datum přístupu = 18.01.2013}} </ref>
Soubor:Head of male Mesoplodon bidens.jpg|Náčrtek hlavy [[Vorvaňovec severomořský|vorvaňovce severomořskýého]] s patrnými kly
* Rod: ''Berardius'' Duvernoy, 1851
Soubor:Ziphius cavirostris skeleton Museum de Genève.JPG|Kostra vorvaňovce zobatého
</gallery>

== Biologie ==
[[Soubor:Tropical bottlenose whale.jpg|vlevo|náhled|Stádo [[vorvaňovec Longmanův|vorvaňovců Longmanových]] ]]
Vzhledem ke skrytému způsobu života hluboko pod vodou a domnělé nízké početnosti se jedná o jednu z nejméně známých čeledí mezi všemi savci.<ref name=":0" /> Na moři jsou jen málokdy k vidění právě z důvodu jejich poměrně nevelké početnosti a dlouhotrvajících ponorech. Velká část informací o vorvaňovcích tak pochází z vyplavených těl a kosterních pozůstatků.<ref name=":2" /> U [[vorvaňovec Longmanův|vorvaňovce Longmanova]] se ještě v roce 1984 uvádělo, že je znám pouze ze dvou nálezů lebek z let 1822 a 1955.<ref name=":3">{{Citace monografie
| titul = The Encyclopedia of mammals
| editoři = David W. Macdonald
| vydavatel = Facts on File Publications
| místo = New York, NY
| rok vydání = 1984
| počet stran = 895
| edice =
| strany = 210–211
| isbn = 978-0-87196-871-5
| jazyk = en
}}</ref> K roku 2015 byly známy pouze dva nálezy vorvaňovců ''[[Mesoplodon traversi]]''.{{sfn|Jefferson|2015|ref=Jefferson2015|p=167}}

Dle častých pozorování samců s několika samicemi se předpokládá, že vorvaňovci jsou [[Polygamie|polygamní]], tzn. samec se páří s více samicemi.<ref name=":2" /> Krmí se převážně hlubinnými [[desetiramenatci]] jako jsou [[krakatice]] a další [[hlavonožci]],<ref name=":2" /> nicméně u některých druhů nebo populací představují důležitou složku jídelníčku i [[korýši]] a [[ryby]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = MacLeod
| jméno = Colin D.
| příjmení2 = D'Amico
| jméno2 = Angela
| titul = A review of beaked whale behaviour and ecology in relation to assessing and mitigating impacts of anthropogenic noise
| periodikum = J. Cetacean Res. Manage.
| datum vydání = 2005
| ročník = 7
| číslo = 3
| strany = 211–221
| issn = 2312-2706
| doi = 10.47536/jcrm.v7i3.731
| jazyk = en
| url = https://journal.iwc.int/index.php/jcrm/article/view/731
| datum přístupu = 2023-08-10
}}</ref> Vyskytují se samostatně nebo v menších skupinkách, občas ve větších stádech o 25–40 jedincích.<ref name=":3" /> U zástupců rodu ''Berardius'' mohou stáda dosahovat i 100 a více jedinců.<ref name="MacLeod2015" />
[[Soubor:Ziphius cavirostris 47619123 (cropped).jpg|náhled|[[Vorvaňovec zobatý]] při výskoku z vody]]
Jedná se o výborné potápěče. K vorvaňovcovitým se dokonce řadí jedni z nejzdatnějších potápěčů mezi všemi savci. V tomto ohledu je savčím rekordmanem [[vorvaňovec zobatý]] s ověřenou hloubkou ponoru 2992 metrů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Schorr
| jméno = Gregory S.
| příjmení2 = Falcone
| jméno2 = Erin A.
| příjmení3 = Moretti
| jméno3 = David J.
| titul = First Long-Term Behavioral Records from Cuvier’s Beaked Whales (Ziphius cavirostris) Reveal Record-Breaking Dives
| periodikum = PLOS ONE
| datum vydání = 26. 3. 2014
| ročník = 9
| číslo = 3
| strany = e92633
| issn = 1932-6203
| pmid = 24670984
| doi = 10.1371/journal.pone.0092633
| jazyk = en
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0092633
| datum přístupu = 2023-08-10
}}</ref> Pod vodou může vydržet až 3 hodiny a 42 minut.<ref name=":22">{{Citace periodika
| příjmení = Quick
| jméno = Nicola J.
| příjmení2 = Cioffi
| jméno2 = William R.
| příjmení3 = Shearer
| jméno3 = Jeanne M.
| titul = Extreme diving in mammals: first estimates of behavioural aerobic dive limits in Cuvier's beaked whales
| periodikum = Journal of Experimental Biology
| datum vydání = 2020-09-15
| ročník = 223
| číslo = 18
| issn = 1477-9145
| doi = 10.1242/jeb.222109
| url = https://doi.org/10.1242/jeb.222109
| datum přístupu = 2022-09-23
}}</ref> Díky svým vynikajících potápěcím schopnostem tráví vorvaňovci většinu života pod vodou. Pokud se vorvaňovci nachází v sociální skupině, celá skupina se typicky ponoří i vynoří společně a zůstává pohromadě i pod vodou. Potravu hledají pomocí [[echolokace]], kterou používají i pro navigaci. Echolokační zvuky při lovení kořisti připomínají velmi rychlé klikání a pouhybují se ve frekvencích do 200 [[Hertz|kHz]]. Echolokační navigační kliky mívají kolem 2–20 kHz.<ref name="MacLeod2015" />

Doba gestace se pohybuje kolem 12 měsíců, samice vrhá pouze jedno mládě, které již při narození dosahuje zhruba jedné třetiny délky samice. Mláďata se združují v blízkosti matky nejméně rok (mnohdy i několik let), než se potravně osamostatní. Pohlavní dospělosti dosahují snad kolem věku 10 let.<ref name="MacLeod2015" />

== Systematika ==
Čeleď formálně popsal britský zoolog [[John Edward Gray]] v roce 1821.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = List of Marine Mammal Species and Subspecies
| periodikum =
| vydavatel = The Society for Marine Mammalogy
| url = http://marinemammalscience.org/
| datum vydání = 2016-11-13
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-10
}}</ref> K roku 2023 se rozlišovalo 24 druhů vorvaňovců,<ref name=":1" /> což z vorvaňovcovitých dělá druhou nejpočetnější čeleď kytovců hned po [[Delfínovití|delfínovitých]].<ref name="MacLeod2015">{{Citace sborníku
| příjmení1 = MacLeod
| jméno1 = Colin D.
| příjmení_sestavitele1 = Würsig
| jméno_sestavitele1 = Bernd
| příjmení_sestavitele2 = Thewissen
| jméno_sestavitele2 = J. G. M.
| příjmení_sestavitele3 = Kovacs
| jméno_sestavitele3 = Kit M.
| titul = Beaked Whales, Overview
| sborník = Encyclopedia of Marine Mammals
| vydavatel = Elsevier
| místo = United States of America
| rok_vydání = 2018
| isbn = 978-0-12-804327-1
| strany = 79–83
| jazyk = en
| vydání = 3
| ref = MacLeod
}}</ref> Některé druhy byly přitom popsány až ve 21. století. Patří k nim vorvaňovec ''[[Berardius minimus]]'' z japonských, ruských a aljašských moří, který byl popsán teprve v roce 2019,<ref name=":4" /> nebo ''[[Mesoplodon eueu]]'' (popsán roku 2021) z chladných moří [[jižní polokoule]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Carroll
| jméno = Emma L.
| příjmení2 = McGowen
| jméno2 = Michael R.
| příjmení3 = McCarthy
| jméno3 = Morgan L.
| titul = Speciation in the deep: genomics and morphology reveal a new species of beaked whale Mesoplodon eueu
| periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences
| datum vydání = 2021-10-27
| ročník = 288
| číslo = 1961
| issn = 0962-8452
| pmid = 34702078
| doi = 10.1098/rspb.2021.1213
| jazyk = en
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2021.1213
| datum přístupu = 2023-08-10
}}</ref> Zmíněných 24 druhů se dělí do 6 rodů:<ref name=":1" />
* Rod: ''[[Berardius]]'' Duvernoy, 1851
** [[vorvaňovec velký]] (''Berardius bairdii'') Stejneger, 1883
** [[vorvaňovec velký]] (''Berardius bairdii'') Stejneger, 1883
** [[vorvaňovec Arnouxův]] (''Berardius arnuxii'') Duvernoy, 1851
** [[vorvaňovec Arnouxův]] (''Berardius arnuxii'') Duvernoy, 1851
** ''[[Berardius minimus]] Yamada, Kitamura & Matsuishi'', 2019<ref>{{Citace periodika
** ''[[Berardius minimus]] Yamada, Kitamura & Matsuishi'', 2019<ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = Yamada
| příjmení = Yamada
| jméno = Tadasu K.
| jméno = Tadasu K.
Řádek 46: Řádek 235:
| datum přístupu = 2023-08-07
| datum přístupu = 2023-08-07
}}</ref>
}}</ref>
* Rod: ''Hyperoodon'' Lacépède, 1804
* Rod: ''[[Hyperoodon]]'' Lacépède, 1804
** [[vorvaňovec anarnak]] (''Hyperoodon ampullatus'') Forster, 1770
** [[vorvaňovec anarnak]] (''Hyperoodon ampullatus'') Forster, 1770
** [[vorvaňovec plochočelý]] (''Hyperoodon planifrons'') Flower, 1882
** [[vorvaňovec plochočelý]] (''Hyperoodon planifrons'') Flower, 1882
* Rod: ''Indopacetus'' Moore, 1968
* Rod: ''[[Indopacetus]]'' Moore, 1968
** [[vorvaňovec Longmanův]] (''Indopacetus pacificus'') Longman, 1926
** [[vorvaňovec Longmanův]] (''Indopacetus pacificus'') Longman, 1926
* Rod: ''Mesoplodon'' Gervais, 1850
* Rod: ''[[Mesoplodon]]'' Gervais, 1850
** [[vorvaňovec australský]] (''Mesoplodon bowdoini'') Andrews, 1908
** [[vorvaňovec australský]] (''Mesoplodon bowdoini'') Andrews, 1908
** [[vorvaňovec Gervaisův]] (''Mesoplodon europaeus'') (Gervais, 1855)
** [[vorvaňovec Gervaisův]] (''Mesoplodon europaeus'') (Gervais, 1855)
Řádek 65: Řádek 254:
** [[vorvaňovec tmavý]] (''Mesoplodon mirus'') True, 1913
** [[vorvaňovec tmavý]] (''Mesoplodon mirus'') True, 1913
** [[vorvaňovec tropický]] (''Mesoplodon densirostris'') (de Blainville, 1817)
** [[vorvaňovec tropický]] (''Mesoplodon densirostris'') (de Blainville, 1817)
** ''[[Mesoplodon eueu]]'' Carroll et al. 2021
** ''[[Mesoplodon hotaula]]'' Thompson, 1963
** ''[[Mesoplodon hotaula]]'' Thompson, 1963
** ''[[Mesoplodon traversii]]'' Gray, 1874
** ''[[Mesoplodon traversii]]'' Gray, 1874
* Rod: ''Tasmacetus'' Oliver, 1937
* Rod: ''[[Tasmacetus]]'' Oliver, 1937
** [[vorvaňovec Shepherdův]] (''Tasmacetus shepherdi'') (Oliver, 1937)
** [[vorvaňovec Shepherdův]] (''Tasmacetus shepherdi'') (Oliver, 1937)
* Rod: ''Ziphius'' G. Cuvier, 1823
* Rod: ''[[Ziphius]]'' G. Cuvier, 1823
** [[vorvaňovec zobatý]] (''Ziphius cavirostris'') G. Cuvier, 1823
** [[vorvaňovec zobatý]] (''Ziphius cavirostris'') G. Cuvier, 1823
Fosilní záznam vorvaňovců je bohatý, což je mimo jiné dáno vyzvednutím množství kosterních nálezů při [[Rybolov vlečnými sítěmi|rybolovu vlečnými sítěmi]] taženými (tralování) po dně moře.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bianucci
| jméno = Giovanni
| příjmení2 = Miján
| jméno2 = Ismael
| příjmení3 = Lambert
| jméno3 = Olivier
| titul = Bizarre fossil beaked whales (Odontoceti, Ziphiidae) fished from the Atlantic Ocean floor off the Iberian Peninsula
| periodikum = Geodiversitas
| datum vydání = 2013-03
| ročník = 35
| číslo = 1
| strany = 105–153
| issn = 1280-9659
| doi = 10.5252/g2013n1a6
| jazyk = en
| url = http://www.bioone.org/doi/abs/10.5252/g2013n1a6
| datum přístupu = 2023-08-10
}}</ref><ref name=":0" /> Nejstarší známá fosilie pochází z období [[Miocén|miocénu]] a její stáří se odhaduje na 13−15 milionů let.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lambert
| jméno = Olivier
| příjmení2 = Louwye
| jméno2 = Stephen
| titul = Archaeoziphius microglenoideus , a new primitive beaked whale (Mammalia, Cetacea, odontoceti) from the Middle Miocene of Belgium
| periodikum = Journal of Vertebrate Paleontology
| datum vydání = 2006-03-30
| ročník = 26
| číslo = 1
| strany = 182–191
| issn = 0272-4634
| doi = 10.1671/0272-4634(2006)26[182:AMANPB]2.0.CO;2
| jazyk = en
| url = http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1671/0272-4634%282006%2926%5B182%3AAMANPB%5D2.0.CO%3B2
| datum přístupu = 2023-08-10
}}</ref>


== Reference ==
== Ohrožení ==
Vzhledem k velmi chabých znalostech o ekologii a biologii vorvaňovců je status drtivé většiny druhů nehodnocen pro [[O taxonu chybí údaje|nedostatek dat]]. Vzhledem ke skrytému způsobu života a hlubinách moře vorvaňovci v minulosti nebyli předmětem komerčních nájezdů [[Lov velryb|velrybářů]].<ref name="MacLeod2015" /> Výjimku tvoří [[vorvaňovec anarnak]], jehož populace zaznamenala dramatický pokles následkem drastických lovů na přelomu 19. a 20. století.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Whitehead
| jméno = Hal
| příjmení2 = Hooker
| jméno2 = Sascha K.
| titul = Uncertain status of the northern bottlenose whale Hyperoodon ampullatus: population fragmentation, legacy of whaling and current threats
| periodikum = Endangered Species Research
| datum vydání = 2012-11-07
| ročník = 19
| číslo = 1
| strany = 47–61
| issn = 1863-5407
| doi = 10.3354/esr00458
| jazyk = en
| url = https://www.int-res.com/abstracts/esr/v19/n1/p47-61/
| datum přístupu = 2023-08-10
}}</ref> Vorvaňovci jsou ohrožení interakcemi s komerčními rybářskými operacemi, požitím plastů i kompeticí s lidmi o potravní zdroje.<ref name="MacLeod2015" /> Některé druhy jako vorvaňovec zobatý jsou známé masivními [[Uvíznutí kytovců na mělčině|uvíznutími na mělčině]], které mají souvislost s používáním dalekonosných, vysoce výkonných [[Sonar|sonarů]].<ref name=":82">{{Citace periodika
| příjmení = Bernaldo de Quirós
| jméno = Y.
| příjmení2 = Fernandez
| jméno2 = A.
| příjmení3 = Baird
| jméno3 = R. W.
| titul = Advances in research on the impacts of anti-submarine sonar on beaked whales
| periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences
| datum vydání = 2019-01-30
| ročník = 286
| číslo = 1895
| strany = 20182533
| pmid = 30963955
| doi = 10.1098/rspb.2018.2533
| jazyk = en
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2018.2533
| datum přístupu = 2022-12-10
}}</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
=== Literatura ===
;česky
*{{Citace monografie
| příjmení1 = Anděra
| jméno1 = Miloš
| příjmení2 = Červený
| jméno2 = Jaroslav
| titul = Savci. (3), Kytovci, sirény, chobotnatci, damani, lichokopytníci, sudokopytníci, zajíci, bércouni
| vydavatel = Albatros
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-00-00829-7
| ref = andera2000
}}
*{{Citace monografie
| příjmení1 = Kiefner
| jméno1 = Ralf
| titul = Velryby a delfíni: Kytovci celého světa
| vydavatel = Rajzl
| místo = Uherské Hradiště
| rok = 2002
| isbn = 8090317103
| ref = Kiefner2002
}}
*{{Citace monografie
| příjmení1 = Mazák
| jméno1 = Vratislav
| titul = Kytovci
| vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1988
| ref = Kiefner2002
}}

;anglicky

*{{Citace monografie
| příjmení1 = Berta
| jméno1 = Annalisa
| titul = Whales, dolphins, & porpoises: a natural history and species guide
| vydavatel = The University of Chicago Press
| místo = Chicago
| rok = 2015
| isbn = 978-0-226-18319-0
| jazyk = en
| ref = Berta2015
}}
*{{Citace monografie
| příjmení1 = Jefferson
| jméno1 = Thomas A.
| příjmení2 = Webber
| jméno2 = Marc A.
| příjmení3 = Pitman
| jméno3 = Robert L.
| titul = Marine mammals of the world : a comprehensive guide to their identification
| vydavatel = Elsevir
| místo = Amsterdam
| rok = 2015
| isbn = 978-0-12-409542-7
| jazyk = en
| ref = Jefferson2015
}}
*{{Citace sborníku
| příjmení1 = MacLeod
| jméno1 = Colin D.
| příjmení_sestavitele1 = Würsig
| jméno_sestavitele1 = Bernd
| příjmení_sestavitele2 = Thewissen
| jméno_sestavitele2 = J. G. M.
| příjmení_sestavitele3 = Kovacs
| jméno_sestavitele3 = Kit M.
| titul = Beaked Whales, Overview
| sborník = Encyclopedia of Marine Mammals
| vydavatel = Elsevier
| místo = United States of America
| rok_vydání = 2018
| isbn = 978-0-12-804327-1
| strany = 79–83
| jazyk = en
| vydání = 3
| ref = MacLeod
}}

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}



Verze z 11. 8. 2023, 00:58

Jak číst taxoboxVorvaňovcovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Cetartiodactyla)
Infrařádkytovci (Cetacea)
Malořádozubení (Odontoceti)
Čeleďvorvaňovcovití (Ziphiidae)
Gray, 1821
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vorvaňovcovití (Ziphiidae) je čeleď středně velkých ozubených kytovců s celosvětovým rozšířením. Rozeznává se 24 druhů v 6 rodech, přičemž k popisu nových druhů dochází i nadále (Mesoplodon eueu byl popsán teprve v roce 2021). Vorvaňovci měří od 4 do 12 m a jejich typickými znaky jsou malá trojúhelníková hřbetní ploutev posazená v zadní části hřbetu, ocas bez středového zářezu, úzké hrudní ploutve, vysoké čelo, prodloužené čelisti do zobákovitého útvaru a pár zubů (klů), které prorůstají z dolní čelisti a jsou viditelné i při zavřené tlamě. Jedná se o výborné potápěče, co tráví většinu života pod vodou. Vorvaňovec zobatý dokáže vydržet pod vodou i déle než 3 h a může se potopit i do hloubek až ke 3 km, což z něj činí nejvýkonnějšího potápěče mezi všemi savci. Vzhledem ke skrytému způsobu života vorvaňovců hluboko pod vodou a domnělé nízké početnosti se jedná o jednu z nejméně známých čeledí mezi všemi savci.[1]

Výskyt

Vorvaňovci se vyskytují ve vodách všech světových oceánů s výjimkou nejsevernějších oblastí Severního ledového oceánu.[2] Většina druhů obývá pelagické vody, tzn. otevřená moře daleko od pobřeží.[3] Výskyt vorvaňovců dále od pobřeží je dán hlavně tím, že preferují vody hlubší než 200 m, které se často u břehů nenachází. Nicméně např. u oceánských ostrůvků, kde voda bezprostředně u břehů může prudce klesat do stovek metrů, se mohou vyskytovat i těsně u pobřeží.[3] Areál výskytu vorvaňovců je často odvozen na základě jedinců uvíznutých nebo vyplavených na mělčině, což nemusí reprezentovat jejich skutečný areál výskytu, jelikož vorvaňovec může být po smrti na moři vyplaven daleko od místa svého přirozeného výskytu.[3]

Popis

A) Berardius minimus a B) vorvaňovec velký

Vorvaňovci jsou středně velcí kytovci, jejichž délka se pohybuje od 4 (vorvaňovec pacifický) do 12 m (vorvaňovec velký). Barva těla je hnědá až šedá, mohou mít i bílé kontrastní znaky. K unikátním vnějším morfologickým znakům vorvaňovců, podle kterých lze rozlišovat mezi jednotlivými druhy, patří profil čela, délka čelistí zobáku (rypce) a tvar, velikosti a pozice zubů v rámci čelisti.[4][2] Vorvaňovci mají většinou pouze jeden nebo dva páry zubů, které jsou typicky přítomny pouze u dospělých samců, které často vyčnívají z tlamy i při jejím zavření.[2] Najdou se však i výjimky − u zástupců rodu Berardius mají zuby i samice, vorvaňovec Shepherdův má vedle předního páru plně funkční klasický chrup, a u zástupců rodu Hyperoodon pár zubů zůstává často neprořezaný.[4] Z četných jizev na tělech samců lze vyvodit, že zuby mají důležitou funkci při rozepřích samců o přístup k samicím. Předpokládá se, že zuby jsou hlavně druhotným pohlavním znakem, jako je tomu např. v případě parohů u jelenů.[5]

Trojúhelníková hřbetní ploutev bývá posazena ve dvou třetinách délky těla. Ocasní ploutev postrádá středový zářez, který je typický pro řadu jiných velkých kytovců. Hrudní ploutve jsou malé a zapadají do kapsovitých prohlubní na těle, což pomáhá s udržováním dobré hydrodynamiky při plavání pod vodou. Na hrdle se nachází pár oddělených hrdelních rýh ve tvaru písmene V, které pomáhají v expanzi hrdla při vsakování větší kořisti.[4] Vorvaňovci se typicky krmí na různých desetiramenatcích jako jsou krakatice i další hlavonožci, což je velmi měkká kořist, která nepotřebuje být rozkousána.[2] Vedle podélných řezných jizev mohou mít i kulaté jizvy, které jsou patrně způsobeny žraločky brazilskými nebo parazity.[6]

Biologie

Stádo vorvaňovců Longmanových

Vzhledem ke skrytému způsobu života hluboko pod vodou a domnělé nízké početnosti se jedná o jednu z nejméně známých čeledí mezi všemi savci.[1] Na moři jsou jen málokdy k vidění právě z důvodu jejich poměrně nevelké početnosti a dlouhotrvajících ponorech. Velká část informací o vorvaňovcích tak pochází z vyplavených těl a kosterních pozůstatků.[2] U vorvaňovce Longmanova se ještě v roce 1984 uvádělo, že je znám pouze ze dvou nálezů lebek z let 1822 a 1955.[3] K roku 2015 byly známy pouze dva nálezy vorvaňovců Mesoplodon traversi.[7]

Dle častých pozorování samců s několika samicemi se předpokládá, že vorvaňovci jsou polygamní, tzn. samec se páří s více samicemi.[2] Krmí se převážně hlubinnými desetiramenatci jako jsou krakatice a další hlavonožci,[2] nicméně u některých druhů nebo populací představují důležitou složku jídelníčku i korýši a ryby.[8] Vyskytují se samostatně nebo v menších skupinkách, občas ve větších stádech o 25–40 jedincích.[3] U zástupců rodu Berardius mohou stáda dosahovat i 100 a více jedinců.[4]

Vorvaňovec zobatý při výskoku z vody

Jedná se o výborné potápěče. K vorvaňovcovitým se dokonce řadí jedni z nejzdatnějších potápěčů mezi všemi savci. V tomto ohledu je savčím rekordmanem vorvaňovec zobatý s ověřenou hloubkou ponoru 2992 metrů.[9] Pod vodou může vydržet až 3 hodiny a 42 minut.[10] Díky svým vynikajících potápěcím schopnostem tráví vorvaňovci většinu života pod vodou. Pokud se vorvaňovci nachází v sociální skupině, celá skupina se typicky ponoří i vynoří společně a zůstává pohromadě i pod vodou. Potravu hledají pomocí echolokace, kterou používají i pro navigaci. Echolokační zvuky při lovení kořisti připomínají velmi rychlé klikání a pouhybují se ve frekvencích do 200 kHz. Echolokační navigační kliky mívají kolem 2–20 kHz.[4]

Doba gestace se pohybuje kolem 12 měsíců, samice vrhá pouze jedno mládě, které již při narození dosahuje zhruba jedné třetiny délky samice. Mláďata se združují v blízkosti matky nejméně rok (mnohdy i několik let), než se potravně osamostatní. Pohlavní dospělosti dosahují snad kolem věku 10 let.[4]

Systematika

Čeleď formálně popsal britský zoolog John Edward Gray v roce 1821.[11] K roku 2023 se rozlišovalo 24 druhů vorvaňovců,[11] což z vorvaňovcovitých dělá druhou nejpočetnější čeleď kytovců hned po delfínovitých.[4] Některé druhy byly přitom popsány až ve 21. století. Patří k nim vorvaňovec Berardius minimus z japonských, ruských a aljašských moří, který byl popsán teprve v roce 2019,[12] nebo Mesoplodon eueu (popsán roku 2021) z chladných moří jižní polokoule.[13] Zmíněných 24 druhů se dělí do 6 rodů:[11]

Fosilní záznam vorvaňovců je bohatý, což je mimo jiné dáno vyzvednutím množství kosterních nálezů při rybolovu vlečnými sítěmi taženými (tralování) po dně moře.[14][1] Nejstarší známá fosilie pochází z období miocénu a její stáří se odhaduje na 13−15 milionů let.[15]

Ohrožení

Vzhledem k velmi chabých znalostech o ekologii a biologii vorvaňovců je status drtivé většiny druhů nehodnocen pro nedostatek dat. Vzhledem ke skrytému způsobu života a hlubinách moře vorvaňovci v minulosti nebyli předmětem komerčních nájezdů velrybářů.[4] Výjimku tvoří vorvaňovec anarnak, jehož populace zaznamenala dramatický pokles následkem drastických lovů na přelomu 19. a 20. století.[16] Vorvaňovci jsou ohrožení interakcemi s komerčními rybářskými operacemi, požitím plastů i kompeticí s lidmi o potravní zdroje.[4] Některé druhy jako vorvaňovec zobatý jsou známé masivními uvíznutími na mělčině, které mají souvislost s používáním dalekonosných, vysoce výkonných sonarů.[17]

Odkazy

Reference

  1. a b c BIANUCCI, Giovanni; POST, Klaas; LAMBERT, Olivier. Beaked whale mysteries revealed by seafloor fossils trawled off South Africa. South African Journal of Science. 2008-04, roč. 104, čís. 3-4, s. 140–142. Dostupné online [cit. 2023-08-10]. ISSN 0038-2353. (anglicky) 
  2. a b c d e f g DALEBOUT, Merel L.; STEEL, Debbie; BAKER, C. Scott. Phylogeny of the Beaked Whale Genus Mesoplodon (Ziphiidae: Cetacea) Revealed by Nuclear Introns: Implications for the Evolution of Male Tusks. Systematic Biology. 2008-12-01, roč. 57, čís. 6, s. 857–875. Dostupné online [cit. 2023-08-10]. ISSN 1076-836X. DOI 10.1080/10635150802559257. (anglicky) 
  3. a b c d e The Encyclopedia of mammals. Příprava vydání David W. Macdonald. New York, NY: Facts on File Publications, 1984. 895 s. ISBN 978-0-87196-871-5. S. 210–211. (anglicky) 
  4. a b c d e f g h i MACLEOD, Colin D., 2018. Beaked Whales, Overview. In: WÜRSIG, Bernd; THEWISSEN, J. G. M.; KOVACS, Kit M. Encyclopedia of Marine Mammals. 3. vyd. United States of America: Elsevier. ISBN 978-0-12-804327-1. S. 79–83. (anglicky)
  5. DALEBOUT, Merel L.; STEEL, Debbie; BAKER, C. Scott. Phylogeny of the Beaked Whale Genus Mesoplodon (Ziphiidae: Cetacea) Revealed by Nuclear Introns: Implications for the Evolution of Male Tusks. Systematic Biology. 2008-12-01, roč. 57, čís. 6, s. 857–875. Dostupné online [cit. 2023-08-10]. ISSN 1076-836X. DOI 10.1080/10635150802559257. (anglicky) 
  6. KIEFNER, Ralf. Velryby a delfíni: Kytovci celého světa. Uherské Hradiště: Rajzl, 2002. ISBN 8090317103. S. 273. 
  7. Jefferson 2015, s. 167.
  8. MACLEOD, Colin D.; D'AMICO, Angela. A review of beaked whale behaviour and ecology in relation to assessing and mitigating impacts of anthropogenic noise. J. Cetacean Res. Manage.. 2005, roč. 7, čís. 3, s. 211–221. Dostupné online [cit. 2023-08-10]. ISSN 2312-2706. DOI 10.47536/jcrm.v7i3.731. (anglicky) 
  9. SCHORR, Gregory S.; FALCONE, Erin A.; MORETTI, David J. First Long-Term Behavioral Records from Cuvier’s Beaked Whales (Ziphius cavirostris) Reveal Record-Breaking Dives. PLOS ONE. 26. 3. 2014, roč. 9, čís. 3, s. e92633. Dostupné online [cit. 2023-08-10]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0092633. PMID 24670984. (anglicky) 
  10. QUICK, Nicola J.; CIOFFI, William R.; SHEARER, Jeanne M. Extreme diving in mammals: first estimates of behavioural aerobic dive limits in Cuvier's beaked whales. Journal of Experimental Biology. 2020-09-15, roč. 223, čís. 18. Dostupné online [cit. 2022-09-23]. ISSN 1477-9145. DOI 10.1242/jeb.222109. 
  11. a b c List of Marine Mammal Species and Subspecies. marinemammalscience.org [online]. The Society for Marine Mammalogy, 2016-11-13 [cit. 2023-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b YAMADA, Tadasu K.; KITAMURA, Shino; ABE, Syuiti. Description of a new species of beaked whale (Berardius) found in the North Pacific. Scientific Reports. 2019-08-30, roč. 9, čís. 1, s. 12723. Dostupné online [cit. 2023-08-07]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-019-46703-w. (anglicky) 
  13. CARROLL, Emma L.; MCGOWEN, Michael R.; MCCARTHY, Morgan L. Speciation in the deep: genomics and morphology reveal a new species of beaked whale Mesoplodon eueu. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2021-10-27, roč. 288, čís. 1961. Dostupné online [cit. 2023-08-10]. ISSN 0962-8452. DOI 10.1098/rspb.2021.1213. PMID 34702078. (anglicky) 
  14. BIANUCCI, Giovanni; MIJÁN, Ismael; LAMBERT, Olivier. Bizarre fossil beaked whales (Odontoceti, Ziphiidae) fished from the Atlantic Ocean floor off the Iberian Peninsula. Geodiversitas. 2013-03, roč. 35, čís. 1, s. 105–153. Dostupné online [cit. 2023-08-10]. ISSN 1280-9659. DOI 10.5252/g2013n1a6. (anglicky) 
  15. LAMBERT, Olivier; LOUWYE, Stephen. Archaeoziphius microglenoideus , a new primitive beaked whale (Mammalia, Cetacea, odontoceti) from the Middle Miocene of Belgium. Journal of Vertebrate Paleontology. 2006-03-30, roč. 26, čís. 1, s. 182–191. Dostupné online [cit. 2023-08-10]. ISSN 0272-4634. DOI 10.1671/0272-4634(2006)26[182:AMANPB]2.0.CO;2. (anglicky) 
  16. WHITEHEAD, Hal; HOOKER, Sascha K. Uncertain status of the northern bottlenose whale Hyperoodon ampullatus: population fragmentation, legacy of whaling and current threats. Endangered Species Research. 2012-11-07, roč. 19, čís. 1, s. 47–61. Dostupné online [cit. 2023-08-10]. ISSN 1863-5407. DOI 10.3354/esr00458. (anglicky) 
  17. BERNALDO DE QUIRÓS, Y.; FERNANDEZ, A.; BAIRD, R. W. Advances in research on the impacts of anti-submarine sonar on beaked whales. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2019-01-30, roč. 286, čís. 1895, s. 20182533. Dostupné online [cit. 2022-12-10]. DOI 10.1098/rspb.2018.2533. PMID 30963955. (anglicky) 

Literatura

česky
  • ANDĚRA, Miloš; ČERVENÝ, Jaroslav, 2000. Savci. (3), Kytovci, sirény, chobotnatci, damani, lichokopytníci, sudokopytníci, zajíci, bércouni. Praha: Albatros. ISBN 80-00-00829-7. 
  • KIEFNER, Ralf, 2002. Velryby a delfíni: Kytovci celého světa. Uherské Hradiště: Rajzl. ISBN 8090317103. 
  • MAZÁK, Vratislav, 1988. Kytovci. Praha: Státní zemědělské nakladatelství. 
anglicky
  • BERTA, Annalisa, 2015. Whales, dolphins, & porpoises: a natural history and species guide. Chicago: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-18319-0. (anglicky) 
  • JEFFERSON, Thomas A.; WEBBER, Marc A.; PITMAN, Robert L., 2015. Marine mammals of the world : a comprehensive guide to their identification. Amsterdam: Elsevir. ISBN 978-0-12-409542-7. (anglicky) 
  • MACLEOD, Colin D., 2018. Beaked Whales, Overview. In: WÜRSIG, Bernd; THEWISSEN, J. G. M.; KOVACS, Kit M. Encyclopedia of Marine Mammals. 3. vyd. United States of America: Elsevier. ISBN 978-0-12-804327-1. S. 79–83. (anglicky)

Externí odkazy