Bordetella pertussis: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Reference: -chybně vložený ref
Další rozšíření čánku, snaha o lepší čitelnosti a přidání zdrojů.
Řádek 46: Řádek 46:
}}</ref>
}}</ref>


Stejně jako ''Bordetella pertussis'' je ''B. parapertussis'' lidský patogen vyvolávající onemocnění podobné černému kašli ''B. bronchiseptica'' infikuje řadu savčích hostitelů včetně člověka a také způsobuje respirační onemocnění. Oproti B. bronchiseptice má B. pertussis značně redukovaný genom. Jako příčiny lze uvést adaptaci na striktně lidského hostitele a zároveň ztrátu možnosti přežívat mimo hostitele.<ref name=":2" />
Stejně jako ''Bordetella pertussis'' je ''B. parapertussis'' lidský patogen vyvolávající onemocnění podobné černému kašli ''B. bronchiseptica'' infikuje řadu savčích hostitelů včetně člověka a také způsobuje respirační onemocnění.<ref name=":2" /> Oproti B. bronchiseptice má B. pertussis značně redukovaný genom. Jako příčiny lze uvést adaptaci na striktně lidského hostitele a zároveň ztrátu možnosti přežívat mimo hostitele.<ref name=":2" />


== Patogeneze a patogenita ==
== Patogeneze a patogenita ==
Řádek 61: Řádek 61:
| doi = 10.1016/b978-0-12-397169-2.00085-8
| doi = 10.1016/b978-0-12-397169-2.00085-8
| poznámka = DOI: 10.1016/B978-0-12-397169-2.00085-8
| poznámka = DOI: 10.1016/B978-0-12-397169-2.00085-8
}}</ref> v této fázi se přenáší se [[Kapénková infekce|kapénkovou infekcí]].<ref name=":0" /> Další 3-8 týdnů probíhá fáze kašle, nazývaného dávivý. Typické jsou záchvaty suchého kašle, při kterých se nemocný nemůže nadechnout, dáví se a může zvracet. Mnozí vakcinovaní pacienti mohou mít mírný průběh infekce.<ref name=":3" /> Naopak i vakcinovaní dospělí mohou mít závažné komplikace jako krvácení z nosu, ztráta sluchu, naražená a zlomená žebra, případně únik moči.<ref name=":1" />
}}</ref> v této fázi se přenáší se [[Kapénková infekce|kapénkovou infekcí]].<ref name=":0" /> Další 3-8 týdnů probíhá fáze kašle, nazývaného dávivý. Typické jsou záchvaty suchého kašle, při kterých se nemocný nemůže nadechnout, dáví se a může zvracet. Mnozí vakcinovaní pacienti mohou mít mírný průběh infekce,<ref name=":3" /> ale i vakcinovaní dospělí mohou mít závažné komplikace jako krvácení z nosu, ztráta sluchu, naražená a zlomená žebra, případně únik moči.<ref name=":1" /> Poslední fáze rekonvalescence může trvat až 12 týdnů.<ref name=":3" />

Pro kojence může být infekce smrtelná.<ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = Organization.
| jméno = Organisation mondiale de la santé. World Health
| titul = Relevé épidémiologique hebdomadaire (Online) = Weekly epidemiological record.
| url = http://worldcat.org/oclc/301147153
| vydavatel = Organisation mondiale de la sante
| oclc = 301147153
}}</ref>


=== Molekulární mechanizmy infekce ===
=== Molekulární mechanizmy infekce ===
Řádek 67: Řádek 76:


==== Faktory virulence ====
==== Faktory virulence ====
Mezi virulenční faktory patří adheziny a toxiny. Adheziny zprostředkovávají vazbu na buňky epitelu dýchacího traktu. Hlavními adheziny ''B. pertussis'' jsou [[Pilus|fimbrie]], filamentózní hemaglutinin (FHA) a pertactin. Toxinů má B. pertussis několik, jmenovitě se jedná o pertusový toxin, adenylát cyklázový toxin, dermonekrotický toxin a tracheální cytotoxin.<ref name=":2" />
Mezi virulenční faktory patří adheziny a toxiny. Adheziny jsou povrchové struktury, zprostředkovávají vazbu na buňky epitelu dýchacího traktu. Hlavními adheziny ''B. pertussis'' jsou [[Pilus|fimbrie]], filamentózní hemaglutinin (FHA) a pertactin. Toxinů má ''B. pertussis'' několik, jmenovitě se jedná o pertusový toxin, adenylát cyklázový toxin, dermonekrotický toxin a tracheální cytotoxin.<ref name=":2" />


Fimbrie B. pertussis jsou dlouhé vláknité struktury nesoucí na konci adhezivní podjednotku FimD. B. pertussis produkuje dva typy fimbrií, Fim2 a Fim3, které se liší [[Molekulární hmotnost|molekulární hmotností]]. FHA je [[Bílkovina|protein]] se strukturou pravotočivého β-helixu a opakovaných [[Beta-skládaný list|β-listů]], na povrchu bakterií se objevuje ve velkém množství v exponenciální fázi. Ve stacionární fázi se od buněk odděluje. Jednotlivé FHA proteiny spolu agregují. Pertactin má podobnou strukturu jako FHA. <ref name=":2" />
Fimbrie ''B. pertussis'' jsou dlouhé vláknité struktury nesoucí na konci adhezivní podjednotku FimD. ''Bordetella pertussis'' produkuje dva typy fimbrií, Fim2 a Fim3, které se liší [[Molekulární hmotnost|molekulární hmotností]]. FHA je [[Bílkovina|protein]] se strukturou pravotočivého β-helixu a opakovaných [[Beta-skládaný list|β-listů]], na povrchu bakterií se objevuje ve velkém množství v exponenciální fázi. Ve stacionární fázi se od buněk odděluje. Jednotlivé FHA proteiny spolu agregují. Pertactin má podobnou strukturu jako FHA. <ref name=":2" />


Nejprozkoumanějším toxinem B. pertussis je bezpochyby pertusový toxin (PT). Kovalentně modifikuje [[G protein|trimerní G proteiny]] ADP-ribózou, výsledkem může být uvolnění inhibice [[Adenylátcykláza|buněčné adenylát cyklázy,]] aktivace [[Fosfolipáza A2|fosfolipázy A]] a [[Fosfolipáza C|fosfolipázy C]] a aktivace [[Iontový kanál|napěťově ovládaných iontových kanálů]].<ref name=":2" /> Adenylát cyklázový toxin (ACT) se zabudovává do membrány cílové buňky a má vlastní adenylát-cyklázovou aktivitu, katalyzuje přeměnu [[Adenosintrifosfát|ATP]] na [[Cyklický adenosinmonofosfát|cyklický AMP]] (cAMP). cAMP je důležit [[Druhý posel|druhý posel]] podílející se na regulaci mnoha buněčných drah. <ref>{{Citace periodika
Toxiny jsou nejčastěji sekretvané molekuly. Nejprozkoumanějším toxinem je bezpochyby pertusový toxin . Kovalentně modifikuje [[G protein|trimerní G proteiny]] ADP-ribózou, výsledkem může být uvolnění inhibice [[Adenylátcykláza|buněčné adenylát cyklázy,]] aktivace [[Fosfolipáza A2|fosfolipázy A]] a [[Fosfolipáza C|fosfolipázy C]] a aktivace [[Iontový kanál|napěťově ovládaných iontových kanálů]].<ref name=":2" /> Adenylát cyklázový toxin se zabudovává do membrány cílové buňky a má vlastní adenylát-cyklázovou aktivitu, přímo katalyzuje přeměnu [[Adenosintrifosfát|ATP]] na [[Cyklický adenosinmonofosfát|cyklický AMP]] (cAMP). cAMP je důležit [[Druhý posel|druhý posel]] podílející se na regulaci mnoha buněčných drah. <ref name=":5">{{Citace periodika
| příjmení = Sebo
| příjmení = Sebo
| jméno = Peter
| jméno = Peter
Řádek 89: Řádek 98:
| url = https://www.tandfonline.com/action/captchaChallenge?redirectUrl=https%3A%2F%2Fwww.tandfonline.com%2Fdoi%2Ffull%2F10.1586%2F14760584.2014.944900
| url = https://www.tandfonline.com/action/captchaChallenge?redirectUrl=https%3A%2F%2Fwww.tandfonline.com%2Fdoi%2Ffull%2F10.1586%2F14760584.2014.944900
| datum přístupu = 2019-02-10
| datum přístupu = 2019-02-10
}}</ref> Adenylát cyklázový toxin může také tvořit kanály v membráně, které jsou selektivní pro kationty a ruší membránový gardient.<ref name=":5" /><ref>{{Citace periodika
⚫
}}</ref> Tracheální cytotoxin (TCT) je složený z disacharidu a muramyl-tetrapeptidu z buněčné stěny. Zvyšuje produkci inducibilní syntázy oxidu dusného. Produkovaný [[Oxid dusný|oxid dusný]] se odílí na destrukci [[Řasinka|cilií]] v dýchacích cestách a produkci prozánětlivého [[Interleukin 1|interleukinu 1]].<ref name=":3" /> Role dermonekrotického toxinu (DNT) je zatím nejasná, mimo jiné proto, že není sekretován z bakterie. <ref name=":3" />
| příjmení = Carbonetti
| jméno = Nicholas H
| titul = Immunomodulation in the pathogenesis of Bordetella pertussis infection and disease
| periodikum = Current Opinion in Pharmacology
| datum vydání = 2007-06-01
| ročník = 7
| číslo = 3
| strany = 272–278
| issn = 1471-4892
| doi = 10.1016/j.coph.2006.12.004
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1471489207000598
| datum přístupu = 2019-02-10
⚫
}}</ref><ref name=":2" /> Tracheální cytotoxin je složený z disacharidu a muramyl-tetrapeptidu z [[Buněčná stěna|buněčné stěny]]. Zvyšuje produkci inducibilní syntázy oxidu dusného. Produkovaný [[Oxid dusný|oxid dusný]] se odílí na destrukci [[Řasinka|cilií]] v dýchacích cestách a produkci prozánětlivého [[Interleukin 1|interleukinu 1]].<ref name=":3" /><ref name=":2" /> Role dermonekrotického toxinu je zatím nejasná, mimo jiné proto, že není sekretován z bakterie. <ref name=":3" /><ref name=":2" />


Mezi virulenční faktory lze počítat i [[Sekreční systém typu 3|sekreční systém typu 3]] a jeho sekretované efektory BteA.<ref name=":3" />
Mezi virulenční faktory lze počítat i [[Sekreční systém typu 3|sekreční systém typu 3]] a jeho sekretované efektory.<ref name=":3" />

Bakterie vlastní několik mechanismů k úniku před [[Komplement (biologie)|komplementovou kaskádou]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Jongerius
| jméno = Ilse
| příjmení2 = Schuijt
| jméno2 = Tim J.
| příjmení3 = Mooi
| jméno3 = Frits R.
| titul = Complement evasion by Bordetella pertussis: implications for improving current vaccines
| periodikum = Journal of Molecular Medicine
| datum vydání = 2015-04-01
| ročník = 93
| číslo = 4
| strany = 395–402
| issn = 1432-1440
| pmid = 25686752
| doi = 10.1007/s00109-015-1259-1
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s00109-015-1259-1
| datum přístupu = 2019-02-10
}}</ref>


==== Regulace ====
==== Regulace ====
[[Lokus (genetika)|Lokus]] obsahující geny pro virulenční faktory jsou regulované [[Dvoukomponentový systém|dvoukomponentovým systémem]] BvgAS. Při růstu v normálním médiu je BvgA [[Fosforylace proteinů|fosforylovaný]] a tedy schopný regulace (Bvg+), inaktivní (Bvg-0 je například v nízké teplotě, nebo při růstu s přidaným [[MgSO4]]. K expresi virulenčních faktorů dochází v Bvg+ fázi.<ref>{{Citace periodika
[[Lokus (genetika)|Lokus]] obsahující geny pro virulenční faktory jsou regulované [[Dvoukomponentový systém|dvoukomponentovým systémem]] BvgAS. Při růstu v normálním médiu je BvgA [[Fosforylace proteinů|fosforylovaný]] a tedy schopný regulace (Bvg+), inaktivní (Bvg-) je například v nízké teplotě, nebo při růstu s přidaným [[MgSO4]]. K expresi virulenčních faktorů dochází v Bvg+ fázi.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cotter
| příjmení = Cotter
| jméno = Peggy A.
| jméno = Peggy A.
Řádek 113: Řádek 156:
| datum přístupu = 2019-02-10
| datum přístupu = 2019-02-10
}}</ref>
}}</ref>

==== Vliv na imunitní systém ====
Kromě inhibice pohybu řasinkového epitelu působí ''B. pertussis'' inhibičně i na [[Imunitní reakce|imunitní reakci]] organismu. Účinky zmíněných virulenčních faktorů vedou k omezení migrace a funkce efektorových buněk imunitního systému. <ref name=":6">{{Citace periodika
| příjmení = Carbonetti
| jméno = Nicholas H
| titul = Immunomodulation in the pathogenesis of Bordetella pertussis infection and disease
| periodikum = Current Opinion in Pharmacology
| datum vydání = 2007-06-01
| ročník = 7
| číslo = 3
| strany = 272–278
| issn = 1471-4892
| doi = 10.1016/j.coph.2006.12.004
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1471489207000598
| datum přístupu = 2019-02-10
}}</ref> Npříklad pertusový toxin snižuje funkci [[Makrofág|makrofágů]] v plicních tkáních, zároveň omezuje migraci [[Neutrofilní granulocyt|neutrofilů]] a [[T-lymfocyt|T lymfocytů]] do postižených plic.<ref name=":6" /> Adenylát cyklázový toxin blokuje [[Fagocytóza|fagocytózu]] neutrofilů<ref name=":2" /><ref name=":6" /> a omezuje dozrávání [[Dendritická buňka|dendritických buněk]] a jejich migraci do [[Mízní uzlina|lymfatických uzlin]]. Tím zamezuje jejich funkci [[Antigen prezentující buňka|antigen-prezentujících]] buněk.<ref name=":6" />

== Prevence ==
Černý kašel je onemocnění, proti kterému se plošně [[Očkování|očkuje]] od poloviny 20. století.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sealey
| jméno = Katie L.
| příjmení2 = Belcher
| jméno2 = Thomas
| příjmení3 = Preston
| jméno3 = Andrew
| titul = Bordetella pertussis epidemiology and evolution in the light of pertussis resurgence
| periodikum = Infection, Genetics and Evolution
| datum vydání = 2016-06-01
| ročník = 40
| strany = 136–143
| issn = 1567-1348
| doi = 10.1016/j.meegid.2016.02.032
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1567134816300636
| datum přístupu = 2019-02-10
}}</ref><ref name=":4" /> Původní celobuněčné vakcíny vyrobené z chemicky inaktivovaných bakterií jsou postupně nahrazovány acelulárními vakcínami. Ty obsahují pouze vybrané přečištěné povrchové antigeny, nejčastěji pertusový toxin, fimbrie, filamentózní hemaglutinin a pertaktin. Očkuje se dohromady se [[Záškrt|záškrtem]] a [[Tetanus|tetanem]].<ref name=":4" /> V České republice je acelulární vakcína proti ''B. pertussis'' součástí kojenecké [[Hexavakcína|hexavakcíny]]. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = OČKOVÁNÍ proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli
| periodikum = www.vakciny.net
| url = https://www.vakciny.net/pravidelne_ockovani/ockovani-proti-tetanu-zaskrtu-davivemu-kasli-hexa
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-02-10
}}</ref>


== Terapie ==
== Terapie ==
Léčí se [[makrolidy]], zejména [[Erythromycin|erytromycinem]].
Léčí se [[makrolidy]], zejména [[Erythromycin|erytromycinem]].<ref name=":4" /> Ideální je nasazení léčby v inkubační době, nebo v katarhální fázi. Podání až ve fázi dávivého kašle neurychlí uzdravení, pouze může snížit riziko transmise na další osoby.<ref name=":4" />


==Reference==
==Reference==

Verze z 10. 2. 2019, 21:23

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Jak číst taxoboxBordetella pertussis
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doménabakterie (Bacteria)
OdděleníProteobacteria
TřídaBetaproteobacteria
ŘádBurkholderiales
ČeleďAlcaligenaceae
RodBordetella
Binomické jméno
Bordetella pertussis
(Bergey et al. 1923) Moreno-López 1952
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bordetella pertussis je gramnegativní nepohyblivý striktně aerobní kokobacil bez pouzdra. Způsobuje závažné onemocnění respiračního traktu zvané černý kašel. Je náročný na kultivaci a roste až po třech dnech[1].

Historie

Černý kašel je relativně nové onemocnění. Jako první popsal onemocnění francouzský lékař Guillaume de Baillou po epidemii v roce 1578. Původce onemocnění poté izolovali a identifikovali Jules Bordet a Octave Gengou. [2]

Taxonomie

Rod Bordetella obsahuje devět druhů, B. pertussis, B. parapertussis, B. bronchiseptica, B. avium, B. hinzii, B. holmesii, B. trematum, B. ansorpii a B.petrii. První tři jmenované a možná B. holmesii tvoří blízce příbuznou fylogenetickou skupinu. [3]

Stejně jako Bordetella pertussis je B. parapertussis lidský patogen vyvolávající onemocnění podobné černému kašli B. bronchiseptica infikuje řadu savčích hostitelů včetně člověka a také způsobuje respirační onemocnění.[3] Oproti B. bronchiseptice má B. pertussis značně redukovaný genom. Jako příčiny lze uvést adaptaci na striktně lidského hostitele a zároveň ztrátu možnosti přežívat mimo hostitele.[3]

Patogeneze a patogenita

Inkubační doba onemocnění je 7-10 dní. Symptomy první fáze, takzvané katarhální fáze, se podobají běžné rýmě. Zahrnují vysokou produkci tekutého hlenu v nosní dutině, kýchání a slabý kašel. Většinou nejsou doprovázeny teplotou.[4] v této fázi se přenáší se kapénkovou infekcí.[1] Další 3-8 týdnů probíhá fáze kašle, nazývaného dávivý. Typické jsou záchvaty suchého kašle, při kterých se nemocný nemůže nadechnout, dáví se a může zvracet. Mnozí vakcinovaní pacienti mohou mít mírný průběh infekce,[4] ale i vakcinovaní dospělí mohou mít závažné komplikace jako krvácení z nosu, ztráta sluchu, naražená a zlomená žebra, případně únik moči.[2] Poslední fáze rekonvalescence může trvat až 12 týdnů.[4]

Pro kojence může být infekce smrtelná.[5]

Molekulární mechanizmy infekce

Bordetella pertussis vlastní mnoho struktur specializovaných pro infekci lidského hostitele. Mezi virulenční faktory patří povrchové struktury a sekretované molekuly.

Faktory virulence

Mezi virulenční faktory patří adheziny a toxiny. Adheziny jsou povrchové struktury, zprostředkovávají vazbu na buňky epitelu dýchacího traktu. Hlavními adheziny B. pertussis jsou fimbrie, filamentózní hemaglutinin (FHA) a pertactin. Toxinů má B. pertussis několik, jmenovitě se jedná o pertusový toxin, adenylát cyklázový toxin, dermonekrotický toxin a tracheální cytotoxin.[3]

Fimbrie B. pertussis jsou dlouhé vláknité struktury nesoucí na konci adhezivní podjednotku FimD. Bordetella pertussis produkuje dva typy fimbrií, Fim2 a Fim3, které se liší molekulární hmotností. FHA je protein se strukturou pravotočivého β-helixu a opakovaných β-listů, na povrchu bakterií se objevuje ve velkém množství v exponenciální fázi. Ve stacionární fázi se od buněk odděluje. Jednotlivé FHA proteiny spolu agregují. Pertactin má podobnou strukturu jako FHA. [3]

Toxiny jsou nejčastěji sekretvané molekuly. Nejprozkoumanějším toxinem je bezpochyby pertusový toxin . Kovalentně modifikuje trimerní G proteiny ADP-ribózou, výsledkem může být uvolnění inhibice buněčné adenylát cyklázy, aktivace fosfolipázy A a fosfolipázy C a aktivace napěťově ovládaných iontových kanálů.[3] Adenylát cyklázový toxin se zabudovává do membrány cílové buňky a má vlastní adenylát-cyklázovou aktivitu, přímo katalyzuje přeměnu ATP na cyklický AMP (cAMP). cAMP je důležit druhý posel podílející se na regulaci mnoha buněčných drah. [6] Adenylát cyklázový toxin může také tvořit kanály v membráně, které jsou selektivní pro kationty a ruší membránový gardient.[6][7][3] Tracheální cytotoxin je složený z disacharidu a muramyl-tetrapeptidu z buněčné stěny. Zvyšuje produkci inducibilní syntázy oxidu dusného. Produkovaný oxid dusný se odílí na destrukci cilií v dýchacích cestách a produkci prozánětlivého interleukinu 1.[4][3] Role dermonekrotického toxinu je zatím nejasná, mimo jiné proto, že není sekretován z bakterie. [4][3]

Mezi virulenční faktory lze počítat i sekreční systém typu 3 a jeho sekretované efektory.[4]

Bakterie vlastní několik mechanismů k úniku před komplementovou kaskádou.[8]

Regulace

Lokus obsahující geny pro virulenční faktory jsou regulované dvoukomponentovým systémem BvgAS. Při růstu v normálním médiu je BvgA fosforylovaný a tedy schopný regulace (Bvg+), inaktivní (Bvg-) je například v nízké teplotě, nebo při růstu s přidaným MgSO4. K expresi virulenčních faktorů dochází v Bvg+ fázi.[9]

Vliv na imunitní systém

Kromě inhibice pohybu řasinkového epitelu působí B. pertussis inhibičně i na imunitní reakci organismu. Účinky zmíněných virulenčních faktorů vedou k omezení migrace a funkce efektorových buněk imunitního systému. [10] Npříklad pertusový toxin snižuje funkci makrofágů v plicních tkáních, zároveň omezuje migraci neutrofilů a T lymfocytů do postižených plic.[10] Adenylát cyklázový toxin blokuje fagocytózu neutrofilů[3][10] a omezuje dozrávání dendritických buněk a jejich migraci do lymfatických uzlin. Tím zamezuje jejich funkci antigen-prezentujících buněk.[10]

Prevence

Černý kašel je onemocnění, proti kterému se plošně očkuje od poloviny 20. století.[11][5] Původní celobuněčné vakcíny vyrobené z chemicky inaktivovaných bakterií jsou postupně nahrazovány acelulárními vakcínami. Ty obsahují pouze vybrané přečištěné povrchové antigeny, nejčastěji pertusový toxin, fimbrie, filamentózní hemaglutinin a pertaktin. Očkuje se dohromady se záškrtem a tetanem.[5] V České republice je acelulární vakcína proti B. pertussis součástí kojenecké hexavakcíny. [12]

Terapie

Léčí se makrolidy, zejména erytromycinem.[5] Ideální je nasazení léčby v inkubační době, nebo v katarhální fázi. Podání až ve fázi dávivého kašle neurychlí uzdravení, pouze může snížit riziko transmise na další osoby.[5]

Reference

  1. ↑ a b VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. [s.l.]: Neptun, 2003. 
  2. ↑ a b The Prokaryotes. Příprava vydání Eugene Rosenberg, Edward F. DeLong, Stephen Lory, Erko Stackebrandt, Fabiano Thompson. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN 9783642301438, ISBN 9783642301445. DOI 10.1007/978-3-642-30144-5. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g h i j Bordetella : molecular microbiology. Wymondham: Horizon Bioscience ix, 293 pages, A-1 s. Dostupné online. ISBN 9781904933311, ISBN 1904933319. OCLC 159579443 
  4. ↑ a b c d e f GUISO, Nicole. Chapter 85 - Bordetella pertussis. Příprava vydání Yi-Wei Tang, Max Sussman, Dongyou Liu, Ian Poxton, Joseph Schwartzman. Boston: Academic Press Dostupné online. ISBN 9780123971692. DOI 10.1016/b978-0-12-397169-2.00085-8. S. 1507–1527. DOI: 10.1016/B978-0-12-397169-2.00085-8. 
  5. ↑ a b c d e ORGANIZATION., Organisation mondiale de la santé. World Health. Relevé épidémiologique hebdomadaire (Online) = Weekly epidemiological record.. [s.l.]: Organisation mondiale de la sante Dostupné online. OCLC 301147153 
  6. ↑ a b SEBO, Peter; OSICKA, Radim; MASIN, Jiri. Adenylate cyclase toxin-hemolysin relevance for pertussis vaccines. Expert Review of Vaccines. 2014-08-04, roč. 13, čís. 10, s. 1215–1227. Dostupné online [cit. 2019-02-10]. ISSN 1476-0584. DOI 10.1586/14760584.2014.944900. (anglicky) 
  7. ↑ CARBONETTI, Nicholas H. Immunomodulation in the pathogenesis of Bordetella pertussis infection and disease. Current Opinion in Pharmacology. 2007-06-01, roč. 7, čís. 3, s. 272–278. Dostupné online [cit. 2019-02-10]. ISSN 1471-4892. DOI 10.1016/j.coph.2006.12.004. 
  8. ↑ JONGERIUS, Ilse; SCHUIJT, Tim J.; MOOI, Frits R. Complement evasion by Bordetella pertussis: implications for improving current vaccines. Journal of Molecular Medicine. 2015-04-01, roč. 93, čís. 4, s. 395–402. Dostupné online [cit. 2019-02-10]. ISSN 1432-1440. DOI 10.1007/s00109-015-1259-1. PMID 25686752. (anglicky) 
  9. ↑ COTTER, Peggy A.; JEFF F. MILLER; SCHELLER, Erich V. Bordetella pertussis pathogenesis: current and future challenges. Nature Reviews Microbiology. 2014-04, roč. 12, čís. 4, s. 274–288. Dostupné online [cit. 2019-02-10]. ISSN 1740-1534. DOI 10.1038/nrmicro3235. PMID 24608338. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d CARBONETTI, Nicholas H. Immunomodulation in the pathogenesis of Bordetella pertussis infection and disease. Current Opinion in Pharmacology. 2007-06-01, roč. 7, čís. 3, s. 272–278. Dostupné online [cit. 2019-02-10]. ISSN 1471-4892. DOI 10.1016/j.coph.2006.12.004. 
  11. ↑ SEALEY, Katie L.; BELCHER, Thomas; PRESTON, Andrew. Bordetella pertussis epidemiology and evolution in the light of pertussis resurgence. Infection, Genetics and Evolution. 2016-06-01, roč. 40, s. 136–143. Dostupné online [cit. 2019-02-10]. ISSN 1567-1348. DOI 10.1016/j.meegid.2016.02.032. 
  12. ↑ OČKOVÁNÍ proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. www.vakciny.net [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bordetella_pertussis&oldid=16933124“