Aminoxidy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
pokračování
(Žádný rozdíl)

Verze z 18. 12. 2018, 11:33

Aminoxidy, též nazývané amin-N-oxidy nebo N-oxidy, jsou chemické sloučeniny s molekulami obsahujícími funkční skupiny R3N+−O-; mezi atomy dusíku a kyslíku je koordinačně kovalentní vazba. R mohou být atomy vodíku nebo uhlovodíkové skupiny.

Jako aminoxidy by se měly nazývat pouze oxidy terciárních aminů, i když se toto označení někdy používá i pro odpovídající deriváty primárních a sekundárních aminů.

Příklady aminoxidu mohou být pyridin-N-oxid, což je ve vodě rozpustná krystalická látka s teplotou tání 62–67 °C, a N-methylmorfolin—N-oxid, který se používá jako oxidační činidlo.


Příprava a výrob

Aminoxidy se získávají N-oxidací terciárních aminů či pyridinů pomocí peroxidu vodíku (H2O2) nebo peroxokyseliny jako jsou například kyselina peroxosírová a kyselina meta-chlorperoxybenzoová.[1]

Vlastnosti

Aminoxidy jsou velmi polární látky, svojí úrovní polarity se podobají kvartérním amoniovým sloučeninám. Aminoxidy s menšími molekulami jsou silně hydrofilní, velmi dobře rozpustné ve vodě a špatně rozpustné ve většině organických rozpouštědel.

Aminoxidy jsou slabé zásady, jejichž pKb se pohybuje kolem 4,5. V prostředí s nižším pH, než je jejich pKb</sub, tvoří kationtové hydroxylaminy R3N+−OH.

Reakce

U aminoxidů může dojít k řadě různých reakcí, kterými jsou:.[2]

  • Pyrolytická eliminace – Z aminoxidů se při zahřátí na 150 až 200 °C odštěpuje hydroxylamin, čímž dojde ke vzniku alkenu.
  • Redukce na aminy – Aminoxidy lze přeměnit na odpovídající aminy pomocí redukčních činidel jako jsou hydrid lithno-hlinitý a tetrahydridoboritan sodný; případně katalytickou redukcí zinkem nebo železemkyselinou octovou. Pyridin-N-oxidy lze deoxygenovat reakcí s oxychloridem fosforečným.
  • Regenerace oxidačních činidel – Redukcí N-oxidů lze regenerovat některá oxidační činidla, například oxid osmičelý se dá regenerovat pomocí N-methylmorfolin oxidu.
  • O-alkylace - Pyridin-N-oxidy reagují s alkylhalogenidy za vzniku O-alkylovaných produktů.
  • Deriváty bis-terpyridinu adsorbované na stříbru reagují s kyslíkem za tvorby bis-terpyridin-N-oxidů.[3]
  • Při Meisenheimerově přesmyku (pojmenovaném po Jakobu Meisenheimerovi) se některé N—oxidy R1R2R3N+O přesmykují na hydroxylaminy R2R3N−O−R1[4][5]
    • Může dojít k 1,2-přesmyku:
Meisenheimerův 1,2-přesmyk
    • nebo k 2,3-přesmyku:
Meisenheimerův 2,3-přesmyk
Polonovského reakce

Použití

Aminoxidy se používají v organické syntéze jako chránící skupiny pro aminy a také jako meziprodukty některých reakcí.

Aminoxidy s dlouhými alkylovými řetězci fungují jako amfolytické tenzidy, čehož se využívá v šamponech a čistzících prostředcích.[9] Nejčastěji se používají alkyldimethylové aminoxidy s řetězci s 10 až 16 atomy uhlíku.[10] Více než 95 % vyrobených aminoxidů je součástí čisticích prostředků pro domácnosti,[11] kde fungují jako stabilizátory, zahušťovadla, změkčovadla a emulgátory, aktivní koncentrace se pohybují v rozmezí 0,1 % až 10 %.[9] Zbylých necelých 5 % se využívá v kosmetice, průmyslu[12] a v některých patentzovaných metodách například ve fotografii.[9]

Lauryldimethylamin oxid, aminový derivát mastné kyseliny, používaný jako baktericidní přísada v mnoha kosmetických přípravcích

Bezpečnost

  1. Recent trends in the chemistry of pyridine N-oxides Shaker Youssif Arkivoc 2001 Link
  2. Albini, Angelo. Synthetic utility of amine N-oxides. Synthesis. 1993, s. 263-77. DOI 10.1055/s-1993-25843. 
  3. WALDMANN, T. Oxidation of an Organic Adlayer: A Bird's Eye View. Journal of the American Chemical Society. 2012, s. 8817. DOI 10.1021/ja302593v. PMID 22571820. 
  4. J. Meisenheimer, Ber. 52. 1667 (1919)
  5. March's Advanced Organic Chemistry: Reactions, Mechanisms, and Structure Michael B. Smith, Jerry March Wiley-Interscience, 5th edition, 2001, ISBN 0-471-58589-0
  6. GRIERSON, D. The Polonovski Reaction. Organic Reactions. 1990, s. 85. DOI 10.1002/0471264180.or039.02. 
  7. M. Polonovski, M. Polonovski, Bull. Soc. Chim. France 41, 1190 (1927).
  8. Strategic Applications of Named Reactions in Organic Synthesis (Paperback) by Laszlo Kürti, Barbara Czako ISBN 0-12-429785-4.
  9. a b c ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT (OECD). Amine Oxides [online]. 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 February 2014. 
  10. SANDERSON, H; C TIBAZARWA; W GREGGS; DJ VERSTEEG. High Production Volume Chemical Amine Oxides [C8–C20]. Risk Analysis. 2009, s. 857–867. DOI 10.1111/j.1539-6924.2009.01208.x. 
  11. Modler, RF; INOGUCHI Y. CEH Marketing Research Report: Surfactants, Household Detergents, and their Raw Materials [online]. Menlo Park, CA: SRI Consulting, 2004. Dostupné online. 
  12. SANDERSON, H; COUNTS JL; STANTON K; SEDLAK R. Exposure and Prioritization—Human Screening Data and Methods for High Production Volume Chemicals in Consumer Products: Amine Oxides a Case Study.. Risk Analysis. 2006, s. 1637–1657. DOI 10.1111/j.1539-6924.2006.00829.x.