Ferenc Kazinczy
| František Kazinci | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Kazinczy Ferenc |
| Narození | 27. října 1759 Érsemjén, Uhersko, dnes Rumunsko |
| Úmrtí | 23. srpna 1831 (ve věku 71 let) Széphalom, Uhersko, dnes Maďarsko |
| Příčina úmrtí | cholera |
| Místo pohřbení | Sátoraljaújhely |
| Povolání | jazykovědec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Kazinci (maďarsky Kazinczy Ferenc) ( 27. říjen 1759, Érsemjén - 23. srpen 1831, Széphalom, dnes část Nové Mesto pod Šiatrom, byl maďarský šlechtic a jazykovědec. Odstartováním jazykové reformy se zasloužil o vznik moderní maďarštiny.
Pocházel ze zemanské rodiny. Studoval na evangelickém lyceu v Kežmarku a na kalvínském kolegiu v Sárospataku. Právo studoval v Košicích, v Prešově a v Pešti. Od roku 1784 byl členem zednářského hnutí. V roce ho 1785 císař Jozef II. jmenoval inspektorem východouherského školního obvodu se sídlem v Košicích. Jeho reakcí na státní germanizmus Josefa II. byla snaha o obrodu maďarského jazyka. Proto se začal věnovat zvelebování maďarštiny překladem klasiků a slovotvorbou z maďarských archaismů. Reformou jazyka, kdy bylo vytvořeno více než 10 000 nových slov, položil základy moderní maďarštiny. Za tímto účelem v roce 1788 založil se svými druhy Davidem Baróty-Sabo a Janem Bacanem v Košicích Košickou maďarskou společnost (Kassai Magyar társaság). V letech 1788-1792 zde vydávali první maďarský literární časopis Maďarské muzeum (Magyar Muzeum). Z Košic je znám i jeho překlad Hamleta. V letech 1790-1791 vydával v Košicích vlastní zednářský časopis Orpheus.
V roce 1791 ho propustili ze státní správy kvůli kalvínskému vyznání. Odcestoval do Vídně, kde se přidal k uherskému jakobínskému hnutí vedenému Ignácem Martinovičem. V roce 1794 byl proto zatčen a v roce 1795 odsouzen k trestu smrti. Císař František I. rozsudek změnil na vězení na neurčitou dobu. Věznili ho na Špilberku, v Kufsteinu a v Mukačevu. V roce 1801 byl propuštěn a usadil se na Zemplínském statku Széphalom při Novém Městě pod Šiatrom. V letech 1814-1816 byl publikován soubor jeho děl a básní v devíti svazcích a soubor jeho listů v pěti svazcích. V roce 1828 se stal zakládajícím členem uherské vědecké společnosti (předchůdkyně Akademie věd) a prvním korespondentem její historické sekce. V roce 1831 zemřel na choleru.
Literatura
- Kazinczy Ferenc : élet és szellemiségének Hataš Kassa kulturális fejlődésére - Život Ference Kazinczyho a jeho vliv na kulturní vývoj Košic. Košice : Košický občanský klub / Kassai Polgári Klub, 2009. 33 s. ISBN 978-80-970022-3-7.
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kazinci na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Kazinci na slovenské Wikipedii.