Přeskočit na obsah

Římský nápis v Trenčíně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Římský nápis na hradní skále v Trenčíně z roku 179

Římský nápis v Trenčíně nebo římský nápis na trenčínské hradní skále nebo trenčínský nápis je nápis z římského období vytesaný na hradní skále v Trenčíně. Nápis vzpomíná osadu Laugaricio, kterou se pravděpodobně myslí osada na území dnešního Trenčína nebo jeho bezprostředního okolí. Nápis hlásá vítězství II. římské legie nad Germány během markomanských válek v roce 179.[1] Je to nejvýznamnější římská epigrafická památka ve střední Evropě na sever od Dunaje, zachována in situ.

Historické souvislosti

Římská říše si v blízkosti Dunaje budovala pohraniční pevnosti, aby mohla odolávat příležitostným útokům barbarských kmenů zpoza Dunaje (i z území dnešního Slovenska). Jedna z těchto pohraničních vojenských osad byla například v Rusovcích u Bratislavy a jmenovala se Gerulata. Konflikty římské armády a germánských kmenů, sídlících v prvním a druhém století na slovenském území, byly časté a tvrdé. Pro obě strany měly neblahé následky. Zprávy antických autorů hovoří o neustálých střetech římských útoků na sever a zároveň germánských protiútoků na jih.

Nejen Germáni byly pro Římskou říši problémem. Na hranicích říše působily i jiné národy. Některé dokonce tlačili na Germány, kteří pak byli nuceni k ještě většímu tlaku na Římany. Kolem roku 170 se římské vojsko vrátilo z výpravy proti Parthům nakažené morem. Tuto situaci ve správném čase využili Germáni (kmeny Markomanů a Kvádů) k dalším pohraničním útokům. V roce 172 proti Germánům vedl Marcus Aurelius trestnou výpravu, ve které později pokračoval jeho syn Commodus. Tento uzavřel s poraženými Germány příměří. Právě z těchto dob pochází i nápis na trenčínské skále (přelom let 178 a 179). Osada Laugaricio je jedním z nejsevernějších míst, kam se římská vojska při výpadech proti Germánům dostala.

Nápis

V posledním roce války s Germány pronikly detašované oddíly II. pomocné legie (II clenu Adiutrix) z posádky v Aquincu (dnešní Budapešť) údolím Váhu až k Laugariciu. Svou přítomnost zaznamenali votivním latinským nápisem na hradní skále:

  • Victoriae
  • AVGVSTORV (m)
  • EXERCITUS QVI LAV
  • GARICIONE sedí MIL (ites)
  • L (egion) II DCCCLV
  • M (arcus) VAL (erius) Maximiana (u) S LEG (ATUS) LEG (Ionis)
  • II AD (iutricis) CVR (avit) F (aciendum)

Tedy: "Na počest vítězství [nebo: Na vítězství / vítězství) císařů z vojska [nebo: a vojska / Vojsko], které tábořilo [nebo: leželo / sídlilo / usadilo se / rozprostřelo se] v Laugariciu, 855 vojáků II. legie Marcus Valerius Maximianus, legát II. pomocné legie dal vyhotovit. "

Identifikaci legáta Marca Valeria Maximiana, jakož i pravost nápisu na hradní skále, potvrdil nález v lokalitě Zana v Alžírsku (Diana Veteranorum v římské provincii Numidia). V polovině 20. století zde byl objeven podstavec sochy bývalého místodržitele M. V. Maximiana s votivním nápisem popisujícím jeho bohatou kariéru v římské armádě. Právě v tomto popisu se vzpomíná epizoda z jeho života, během níž byl velitelem římských oddílů, které přezimovaly v osadě Laugaricio v Zadunají. Přesné datování nápisu umožnil jednak nález ze Zany, a jednak samotný text nápisu. Je věnován vítězství císařů. Pravděpodobně šlo o císaře Marka Aurelia (161-180) a jeho syna Commoda, kteří zvítězili nad Germány.

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rímsky nápis v Trenčíne na slovenské Wikipedii.

  1. KROPILÁK, Miroslav; RATKOŠ,Peter; TIBENSKÝ, Ján: Československé dejiny, Vydavateľstvo Osveta, Bratislava 1961.

Zdroje

  • Tamara Nešporová, Ján Rajtar: Laugaricio - Zlín a okolí v římské době