Římský nápis v Trenčíně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římský nápis na hradní skále v Trenčíně z roku 179

Římský nápis v Trenčíně nebo římský nápis na trenčínské hradní skále nebo trenčínský nápis je nápis z římského období vytesaný na hradní skále v Trenčíně. Nápis se zmiňuje o osadě Laugaricio, kterou se pravděpodobně myslí osada na území dnešního Trenčína nebo v jeho bezprostředním okolí. Nápis hlásá vítězství II. římské legie nad Germány během markomanských válek v roce 179.[1] Je to nejvýznamnější římská epigrafická památka ve střední Evropě na sever od Dunaje, zachovaná in situ.

Nápis se nachází na skále v místě, kde stojí hotel Elizabeth (dříve Tatra). K prohlédnutí nápisu je třeba do hotelu vstoupit od křižovatky Generála Milana Rastislava Štefánika a Palackého a poté vyjít schodech či se výtahem vyvézt do druhého podlaží, kde je krytá vyhlídková terasa hotelu, z níž si lze římský nápis prohlédnout.[2]

Historické souvislosti[editovat | editovat zdroj]

Římská říše si v blízkosti Dunaje budovala pohraniční pevnosti, aby mohla odolávat příležitostným útokům barbarských kmenů zpoza Dunaje (i z území dnešního Slovenska). Jedna z těchto pohraničních vojenských osad byla například v RusovcíchBratislavy a jmenovala se Gerulata. Konflikty římské armády a germánských kmenů sídlících v prvním a druhém století na slovenském území byly časté a tvrdé. Pro obě strany měly neblahé následky. Zprávy antických autorů hovoří o neustálých střetech římských útoků vedených směrem na sever a zároveň germánských protiútoků na jih.

Nejen Germáni byli pro Římskou říši problémem. Na hranicích říše působily i jiné národy. Některé dokonce vyvíjely tlak na Germány, kteří pak byli nuceni k ještě většímu tlaku na Římany. Kolem roku 170 se římské vojsko vrátilo z výpravy proti Parthům nakažené morem. Tuto situaci využili Germáni (kmeny Markomanů a Kvádů) k dalším pohraničním útokům. V roce 172 proti Germánům vedl Marcus Aurelius trestnou výpravu, ve které později pokračoval jeho syn Commodus. Ten uzavřel s poraženými Germány příměří. Právě z těchto dob pochází i nápis na trenčínské skále (přelom let 178 a 179). Osada Laugaricio je jedním z nejsevernějších míst, kam se římská vojska při výpadech proti Germánům dostala.

Nápis[editovat | editovat zdroj]

V posledním roce války s Germány pronikly detašované oddíly II. pomocné legie (II clenu Adiutrix) z posádky v Aquincu (dnešní Budapešť) údolím Váhu až k Laugariciu. Svou přítomnost Římané zaznamenali votivním latinským nápisem na hradní skále:

  • VICTORIAE
  • AVGVSTORV(m)
  • EXERCITUS QVI LAV
  • GARICIONE SEDIT MIL(ites)
  • L(egionis) II DCCCLV
  • (Marcus Valerius) MAXIMIANUS LEG(atus) LEG
  • (ionis) II AD(iutricis) CVR(avit) F(aciendum)

Tedy: "Na počest vítězství [nebo: Na vítězství / vítězství) císařů z vojska [nebo: a vojska / Vojsko], které tábořilo [nebo: leželo / sídlilo / usadilo se / rozprostřelo se] v Laugariciu, 855 vojáků II. legie Marcus Valerius Maximianus, legát II. pomocné legie dal vyhotovit. "

Identifikaci legáta Marca Valeria Maximiana jakož i pravost nápisu na hradní skále potvrdil nález v lokalitě Zana v Alžírsku (Diana Veteranorum v římské provincii Numidia). V polovině 20. století zde byl objeven podstavec sochy bývalého místodržitele M. V. Maximiana s votivním nápisem popisujícím jeho bohatou kariéru v římské armádě. Právě v tomto popisu se připomíná epizoda z jeho života, během níž byl velitelem římských oddílů, které přezimovaly v osadě Laugaricio v Zadunají. Přesné datování nápisu umožnil jednak nález ze Zany, jednak samotný text nápisu věnovaný vítězství císařů. Pravděpodobně šlo o císaře Marka Aurelia (161180) a jeho syna Commoda, kteří zvítězili nad Germány.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rímsky nápis v Trenčíne na slovenské Wikipedii.

  1. KROPILÁK, Miroslav; RATKOŠ, Peter; TIBENSKÝ, Ján. Československé dejiny. Bratislava: Vydavateľstvo Osveta, 1961. (slovensky) 
  2. Informácie o hoteli [online]. Trenčín: Elizabeth Hotel [cit. 2013-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEŠPOROVÁ, Tamara; RAJTAR, Ján. Laugaricio – Zlín a okolí v římské době. [s.l.]: [s.n.] 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]