Přeskočit na obsah

Tyl (textil): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
výměna snímků
m částečná úprava formátu, wikifikace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Tyl''' je souhrnné označení pro síťovité plošné textilie.<ref >{{Citace elektronické monografie
'''Tyl''' je souhrnné označení pro síťovité plošné [[textilie]].<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Tyl
| titul = Tyl
| url = http://cz.texsite.info/Tyl
| url = http://cz.texsite.info/Tyl
Řádek 8: Řádek 8:
}}</ref>
}}</ref>


== Z historie tylu ==
== Historie ==
[[Soubor:Meyers b3 s0092 b1.png|náhled|Struktura bobinetového tylu]]
[[Soubor:Meyers b3 s0092 b1.png|náhled|Struktura bobinetového tylu]]
Síťové závoje byly podle některých historiků známé už v antickém Řecku<ref >{{Citace elektronické monografie
Síťové závoje byly podle některých historiků známé už v antickém Řecku<ref >{{Citace elektronické monografie
Řádek 33: Řádek 33:
| vydavatel =  Jane Austen
| vydavatel =  Jane Austen
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> brzy nahrazena stroji. Pro strojně vyrobenou síťovinu se hledalo zvláštní označení. To se našlo po instalaci prvních strojů ve Francii v roce 1818, kdy se pro síťové výrobky tam i ve všech ostatních zemích prosadilo označení '''tyl''' odvozené od názvu města Tulle.<ref >{{Citace elektronické monografie
}}</ref> brzy nahrazena stroji. Pro strojně vyrobenou síťovinu se hledalo zvláštní označení. To se našlo po instalaci prvních strojů ve Francii v roce 1818, kdy se pro síťové výrobky tam i ve všech ostatních zemích prosadilo označení tyl odvozené od názvu města [[Tulle]].<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Historique du Poinct de Tulle
| titul = Historique du Poinct de Tulle
| url = http://lepoinctdetulle.com/poinct.html
| url = http://lepoinctdetulle.com/poinct.html
Řádek 51: Řádek 51:
}}</ref>
}}</ref>


Na bobinetu se dá vyrobit za hodinu asi 3,5 m² nejjemnějšího tylu.<ref>Earnshaw: ''Lace Machines and Machine Laces'', Batsford 1986, ISBN 0713446846</ref>
Na bobinetu se dá vyrobit za hodinu asi 3,5 m² nejjemnějšího tylu.<ref>Earnshaw: ''Lace Machines and Machine Laces'', Batsford 1986, ISBN 0713446846</ref> V 50. letech 20. století přišel na trh [[osnovní pletací stroj]], který dosáhl u srovnatelných výrobků nejméně stonásobného výkonu.<ref >{{Citace elektronické monografie
V 50. letech 20. století přišel na trh [[osnovní pletací stroj]], který dosáhl u srovnatelných výrobků nejméně '''stonásobného výkonu'''.<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie
| titul = Historie
| url = https://www.knittingmagic.biz/practical-guide/the-double-needle-bar-raschel.html
| url = https://www.knittingmagic.biz/practical-guide/the-double-needle-bar-raschel.html
Řádek 95: Řádek 94:
}}</ref>
}}</ref>


== Způsob výroby a použití tylu ==
== Způsob výroby a použití ==
* V 21. století se naprostá většina tylových textilií vyrábí jako [[osnovní pletenina]] na [[rašl]]ech (krajky<ref >{{Citace elektronické monografie
V 21. století se naprostá většina tylových textilií vyrábí jako osnovní pletenina na rašlech (krajky<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Fancy tulle
| titul = Fancy tulle
| url = http://english.tulle.it/products/fancy_tulle.kl
| url = http://english.tulle.it/products/fancy_tulle.kl
Řádek 103: Řádek 102:
| vydavatel =  TFI
| vydavatel =  TFI
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref>a technické síťoviny<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> a technické síťoviny<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Netzmaschinen
| titul = Netzmaschinen
| url = https://www.karlmayer.com/de/produkte/wirkmaschinen/raschelmaschinen/netzmaschinen/
| url = https://www.karlmayer.com/de/produkte/wirkmaschinen/raschelmaschinen/netzmaschinen/
Řádek 110: Řádek 109:
| vydavatel =  Karl Mayer
| vydavatel =  Karl Mayer
| jazyk = německy
| jazyk = německy
}}</ref>) a na [[osnovní pletací stroj|osnovních stávcích]] (podklad na [[vyšívání]])<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref>) a na osnovních stávcích (podklad na vyšívání).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Trikotmaschinen mit 2 Legebarren
| titul = Trikotmaschinen mit 2 Legebarren
| url = https://www.karlmayer.com/de/produkte/wirkmaschinen/trikotmaschinen/kettenwirkautomaten-mit-2-legebarren/
| url = https://www.karlmayer.com/de/produkte/wirkmaschinen/trikotmaschinen/kettenwirkautomaten-mit-2-legebarren/
Řádek 117: Řádek 116:
| vydavatel =  Karl Mayer
| vydavatel =  Karl Mayer
| jazyk = německy
| jazyk = německy
⚫
}}</ref>[[File:Stoffballen1 fcm.jpg|thumb|Tylová osnovní pletenina v metráži (začátek 21. století)]]
}}</ref>

⚫
[[File:Stoffballen1 fcm.jpg|thumb| Tylová osnovní pletenina v metráži (začátek 21. století)]]
:Je to [[jednolícní pletenina]] v tylové vazbě tvořené z třířádkových přesazovaných [[řetízková vazba pletenin|řetízků]].<ref >Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 720</ref> Vyrábí se hlavně ze syntetických materiálů s použitím na závoje, dámské spodní prádlo a svrchní oděvy, záclony, dekorace a jako podklad na výšivky<ref >{{Citace elektronické monografie
Je to jednolícní pletenina v tylové vazbě tvořené z třířádkových přesazovaných řetízků.<ref>Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 720</ref> Vyrábí se hlavně ze syntetických materiálů s použitím na závoje, dámské spodní prádlo a svrchní oděvy, záclony, dekorace a jako podklad na výšivky<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Tulle
| titul = Tulle
| url = https://www.stoffstil.co.uk/fabrics/tulle
| url = https://www.stoffstil.co.uk/fabrics/tulle
Řádek 126: Řádek 125:
| vydavatel =  Stoff&Stil
| vydavatel =  Stoff&Stil
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
⚫
}}</ref> V menším rozsahu se tyly vyrábějí na bobinetech (někteří odborníci používají pro tyto paličkované výrobky označení tkanina).<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref>
⚫
* V menším rozsahu se tyly vyrábějí na [[bobinet]]ech (někteří odborníci používají pro tyto [[paličkování|paličkované výrobky]] označení [[tkanina]]).<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = swisstulle
| titul = swisstulle
| url = https://swisstulle.ch/ueber-uns/
| url = https://swisstulle.ch/ueber-uns/
Řádek 136: Řádek 134:
}}</ref>
}}</ref>


:Bobinetový tyl se vyrábí z přírodního hedvábí (např. s hmotností 6 g/m<sup>2</sup>), z bavlny i ze syntetických vláken. Vazba bobinetu je mimořádně stabilní (odolná proti posunu nití), výroba je poměrně nákladná. Tyl se používá na exkluzivní dámské spodní a svrchní oděvy, paruky a speciální technické textilie (např. části padáků).<ref >{{Citace elektronické monografie
Bobinetový tyl se vyrábí z přírodního [[hedvábí]] (např. s hmotností 6 g/m<sup>2</sup>), z [[Bavlna|bavlny]] i ze [[Syntetická vlákna|syntetických vláken]]. Vazba bobinetu je mimořádně stabilní (odolná proti posunu nití), výroba je poměrně nákladná. Tyl se používá na exkluzivní dámské spodní a svrchní oděvy, paruky a speciální technické textilie (např. části padáků).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Bobinet
| titul = Bobinet
| url = http://swisstulle.ch/wp-content/uploads/2019/01/layout-bobinet_5-1.pdf
| url = http://swisstulle.ch/wp-content/uploads/2019/01/layout-bobinet_5-1.pdf
Řádek 145: Řádek 143:
}}</ref>
}}</ref>


:Druhy bobinetových tylů:<ref >{{Citace elektronické monografie
Druhy bobinetových tylů:<ref>{{Citace elektronické monografie
|titul = Tüll
|titul = Tüll
|url = http://www.stofflexikon.com/tuell/1083/tuell.html
|url = http://www.stofflexikon.com/tuell/1083/tuell.html
Řádek 157: Řádek 155:
}}</ref>
}}</ref>


:Podle jemnosti otvorů se rozlišuje hráškový (hrubší), střední tyl a jemný tj. krajkový tyl.
* Podle ''jemnosti otvorů'' se rozlišuje tyl:
** hráškový (hrubší)
** střední
** jemný, tj. krajkový
⚫
* Podle ''struktury sítě'' se rozeznává například tyl:

⚫
** plástvový – se šestiúhlými, někdy okrouhlými otvory
⚫
:Podle struktury sítě se rozeznává například tyl
⚫
** tvistový – s kosočtverečnými otvory

⚫
** architektonický – s obzvlášť velkými mřížovitými otvory<ref>{{Citace elektronické monografie
⚫
:plástvový - se šestiúhlými, někdy okrouhlými otvory

⚫
:tvistový - s kosočtverečnými otvory

⚫
:architektonický - s obzvlášť velkými mřížovitými otvory<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Tyly, sítoviny, gázy
| titul = Tyly, sítoviny, gázy
| url = https://www.tuchler.net/cs/blog/produkty_cz/2331/
| url = https://www.tuchler.net/cs/blog/produkty_cz/2331/
Řádek 173: Řádek 170:
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref>
}}</ref>
⚫
** double-tie – dvojitě vázaný, po obou stranách vzorovaný

⚫
** double-action – s reliéfovým vzorováním
⚫
:double-tie - dvojitě vázaný, po obou stranách vzorovaný
⚫
** florentský – jemný tyl s vyšívanými vzory

⚫
** švýcarský – s různými jemnými útkovými nitěmi<ref>{{Citace elektronické monografie
⚫
:double-action - s reliéfovým vzorováním

⚫
:florentský - jemný tyl s vyšívanými vzory

⚫
:švýcarský - s různými jemnými [[útek|útkovými]] [[nit]]ěmi<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Bobinet Gardinen
| titul = Bobinet Gardinen
| url = https://www.dekowiki.de/begriff/0148/Bobinet+Gardinen.html
| url = https://www.dekowiki.de/begriff/0148/Bobinet+Gardinen.html
Řádek 188: Řádek 181:
| jazyk = německy
| jazyk = německy
}}</ref>
}}</ref>
⚫
** filetový – z útkových nití probíhajících kolmo k osnově a z dalšího systému s tzv. filetovou vzorovací nití
⚫
** anglický – zvaný také puntíkový, ve kterém vždy dvě nitě z bobinů několikrát ovinují dvě osnovní nitě


⚫
Vyšívaný tyl<ref>{{Citace elektronické monografie
⚫
:filetový - z útkových nití probíhajících kolmo k [[osnova (textil)|osnově]] a z dalšího systému s tzv. filetovou vzorovací nití

⚫
:anglický - zvaný také ''puntíkový'', ve kterém vždy dvě nitě z ''bobinů'' několikrát ovinují dvě osnovní nitě
⚫
* Vyšívaný tyl<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Vyšívaná tylová krajka
| titul = Vyšívaná tylová krajka
| url = https://www.fler.cz/zbozi/vysivana-tylova-krajka-308436
| url = https://www.fler.cz/zbozi/vysivana-tylova-krajka-308436
Řádek 199: Řádek 191:
| vydavatel =  fler
| vydavatel =  fler
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref> se vyrábí na síťovém podkladu (z osnovní pleteniny nebo z bobinetu) strojově <ref >{{Citace elektronické monografie
}}</ref> se vyrábí na síťovém podkladu (z osnovní pleteniny nebo z bobinetu) strojově <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výšivka strojová
| titul = Výšivka strojová
| url = http://cz.texsite.info/V%C3%BD%C5%A1ivka_strojov%C3%A1
| url = http://cz.texsite.info/V%C3%BD%C5%A1ivka_strojov%C3%A1
Řádek 207: Řádek 199:
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref> nebo ručně.<ref>Schöner: ''Spitzen'', VEB Fachbuchverlag, Leipzig 1984, Lizenznummer 114-210/89/ 84 LSV 3913, str. 165-169</ref>
}}</ref> nebo ručně.<ref>Schöner: ''Spitzen'', VEB Fachbuchverlag, Leipzig 1984, Lizenznummer 114-210/89/ 84 LSV 3913, str. 165-169</ref>

⚫
== Reference ==
⚫
<references />


== Literatura ==
== Literatura ==
Řádek 215: Řádek 210:
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=tyl}}
* {{Wikislovník|heslo=tyl}}

⚫
== Reference ==
⚫
<references />


[[Kategorie:Plošné textilie]]
[[Kategorie:Plošné textilie]]

Verze z 3. 2. 2023, 15:58

Tyl je souhrnné označení pro síťovité plošné textilie.[1]

Historie

Struktura bobinetového tylu

Síťové závoje byly podle některých historiků známé už v antickém Řecku[2] a v Benátkách se měly vyrábět bobinetové (paličkované) síťoviny už začátkem 16. století.[3]

V Tulle a v dalších místech ve Francii bylo v 60. letech 17. století založeno 8 manufaktur na paličkované krajky, čímž se značně zvýšil význam francouzského krajkářství. Ruční výroba podkladu krajky (půdice) byla však po vynálezu "síťovacího" stroje Angličanem Heathcoatem v roce 1808 (napodobujícím ruční paličkování)[4] brzy nahrazena stroji. Pro strojně vyrobenou síťovinu se hledalo zvláštní označení. To se našlo po instalaci prvních strojů ve Francii v roce 1818, kdy se pro síťové výrobky tam i ve všech ostatních zemích prosadilo označení tyl odvozené od názvu města Tulle.[5]

Výšivka na černém bobinetovém tylu (40. léta 20. století)

Konstrukce stroje na výrobu síťovin se v 19. století několikrát zlepšila, takže se na jeho poslední variantě tzv. bobinetovém stroji dají zhotovit krajky sotva rozeznatelné i od nejjemnějších ručních výrobků a velikost vzorů (motivů krajky) je zde prakticky neomezená. Přestože bobinet byl z velké části nahrazen dokonalejší technikou, ve 2. dekádě 21. století má být ve světě stále ještě v provozu 1200 exemplářů.[6]

Na bobinetu se dá vyrobit za hodinu asi 3,5 m² nejjemnějšího tylu.[7] V 50. letech 20. století přišel na trh osnovní pletací stroj, který dosáhl u srovnatelných výrobků nejméně stonásobného výkonu.[8] [9]

Pletené tyly pro oděvní a bytové účely jsou od té doby z velké části relativně levné výrobky a tyly našly také široké uplatnění v sektoru technických textilií.[10]

Údaje o rozsahu a členění výroby a prodeje tylů nejsou veřejně známé. Informace se dají získat jen z nákladných publikací, např. za 4000 USD.[11]

Způsob výroby a použití

V 21. století se naprostá většina tylových textilií vyrábí jako osnovní pletenina na rašlech (krajky[12] a technické síťoviny[13]) a na osnovních stávcích (podklad na vyšívání).[14]

Tylová osnovní pletenina v metráži (začátek 21. století)

Je to jednolícní pletenina v tylové vazbě tvořené z třířádkových přesazovaných řetízků.[15] Vyrábí se hlavně ze syntetických materiálů s použitím na závoje, dámské spodní prádlo a svrchní oděvy, záclony, dekorace a jako podklad na výšivky[16] V menším rozsahu se tyly vyrábějí na bobinetech (někteří odborníci používají pro tyto paličkované výrobky označení tkanina).[17]

Bobinetový tyl se vyrábí z přírodního hedvábí (např. s hmotností 6 g/m2), z bavlny i ze syntetických vláken. Vazba bobinetu je mimořádně stabilní (odolná proti posunu nití), výroba je poměrně nákladná. Tyl se používá na exkluzivní dámské spodní a svrchní oděvy, paruky a speciální technické textilie (např. části padáků).[18]

Druhy bobinetových tylů:[19]

  • Podle jemnosti otvorů se rozlišuje tyl:
    • hráškový (hrubší)
    • střední
    • jemný, tj. krajkový
  • Podle struktury sítě se rozeznává například tyl:
    • plástvový – se šestiúhlými, někdy okrouhlými otvory
    • tvistový – s kosočtverečnými otvory
    • architektonický – s obzvlášť velkými mřížovitými otvory[20]
    • double-tie – dvojitě vázaný, po obou stranách vzorovaný
    • double-action – s reliéfovým vzorováním
    • florentský – jemný tyl s vyšívanými vzory
    • švýcarský – s různými jemnými útkovými nitěmi[21]
    • filetový – z útkových nití probíhajících kolmo k osnově a z dalšího systému s tzv. filetovou vzorovací nití
    • anglický – zvaný také puntíkový, ve kterém vždy dvě nitě z bobinů několikrát ovinují dvě osnovní nitě

Vyšívaný tyl[22] se vyrábí na síťovém podkladu (z osnovní pleteniny nebo z bobinetu) strojově [23] nebo ručně.[24]

Reference

  1. ↑ Tyl [online].  Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ History of tulle [online].  T.F.T. [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Old Lace [online].  Openlibrary [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ John Heathcoat and the Bobbin-net Machine [online].  Jane Austen, 2012-11-09 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Historique du Poinct de Tulle [online].  pepoinctde tulle, 2012-2017 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. ↑ Leavers Lace [online]. American Lace Manufacturers, 1949 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Earnshaw: Lace Machines and Machine Laces, Batsford 1986, ISBN 0713446846
  8. ↑ Historie [online].  Karl Mayer, 2020 [cit. 2020-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-10. (německy) 
  9. ↑ The double needle bar raschel [online].  knittingmagic, 2020 [cit. 2020-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-10. (anglicky) 
  10. ↑ Wedding Wholesale Tulle Fabric [online].  Tulle Shop, 2020 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Global Tulle Fabric Sales Market Report 2017 [online].  Market Research Nest, 2017-08-16 [cit. 2020-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-10. (anglicky) 
  12. ↑ Fancy tulle [online].  TFI [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Netzmaschinen [online].  Karl Mayer, 2020 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ Trikotmaschinen mit 2 Legebarren [online].  Karl Mayer, 2020 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 720
  16. ↑ Tulle [online].  Stoff&Stil [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ swisstulle [online].  swisstulle, 2003-2020 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ Bobinet [online].  swisstulle, 2008 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ Tüll [online].  stofflexikon, 2003-2020 [cit. 2020-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-29. (německy) 
  20. ↑ Tyly, sítoviny, gázy [online]. Tüchler , 2020 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ Bobinet Gardinen [online]. dekowiki, 2020 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ Vyšívaná tylová krajka [online].  fler, 2020 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ Výšivka strojová [online].  Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ Schöner: Spitzen, VEB Fachbuchverlag, Leipzig 1984, Lizenznummer 114-210/89/ 84 LSV 3913, str. 165-169

Literatura

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 720
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 730

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tyl_(textil)&oldid=22407432“