Wikipedie:Přechylování ženských příjmení

pravidla:

     závazná

     doporučení

     v hlasování

     navrhovaná

     neschválená

Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.

---

Ženská příjmení se v češtině obvykle přechylují, existují však i výjimky z tohoto pravidla. Kdy a jak se přechýlená příjmení tvoří, popisuje například Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český v kapitole Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci a v textech z ní odkazovaných.

Doporučený postup

Doporučený postup při používání cizích ženských příjmení na Wikipedii:

1. Přechylovat ženská příjmení by se obecně mělo, pokud to nejde proti zřetelně nejrozšířenějšímu použití nebo vyslovenému přání nositelky (měla by ale být sama obeznámena s problematikou přechylování).
2. Článek o cizince by měl být dostupný pod oběma verzemi (tedy Wang i Wangová) pomocí přesměrování.
3. Článek musí v úvodu obsahovat i původní příjmení, které nositelka sama používá, ať už doma, nebo ve světě (vizte příslušnou ŽoK).
4. Přechylovat by se mělo z původního mužského příjmení. Tedy pokud je ženské příjmení v originálu již přechýlené, je vhodné vyhledat mužské příjmení a to přechýlit. Jinak je lepší nepřechylovat, a to zejména pokud jde o islandská patronymická a matronymická příjmení (vizte příslušnou ŽoK).
5. Přechylujte podle zavedených pravidel (např. při přechylování ruských příjmení).
6. Nepřechylujte tam, kde to stanovuje matriční zákon.
7. Při přechylování se řiďte rozumem.

Dopis z ÚJČ AV ČR

Od ÚJČ AV ČR jsme 28. listopadu 2006 obdrželi následující dopis, který problematiku jak stručně vysvětluje, tak podává doporučení, jak k přechylování příjmení přistupovat. (Zde patří díky wikipedistovi Josefcovi.)

Vážení a milí wikipedisté,

přechylování v běžné komunikaci není povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Je pro češtinu zcela přirozené, vychází z jejích strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. V každé mluvnici a jazykové příručce se s ním počítá jako s přirozenou a nezbytnou součástí gramatického systému. Účelem přechylování je smysluplné dorozumění, snaha vyhnout se nepřirozeným větám typu "Seleš porazila Suk 3:1". Přechylováním předcházíme nedorozumění a významovým nejasnostem (např. "Smith se dívá do dáli" - muž?, žena?; "pro Smith je toto řešení nepřijatelné" - muž?, žena?, Smith - jméno osoby? jméno firmy?; Stone navštívila Roberts – kdo koho navštívil?). Věta Susan Sontag navštívila Shirley Temple" může znamenat "Sontagová navštívila Templovou", ale i "Sontagovou navštívila Templová". Nepoznáme, co je podmět a co předmět, tedy kdo koho navštívil. Jistě není třeba zdůrazňovat, že kulturní úroveň takového vyjádření výrazně klesá. Český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy. Jak je z příkladů evidentní, nepřechýlené příjmení nelze skloňovat a nepoznáme z něj rod pojmenované osoby.

Existují ovšem v češtině příjmení, která dle tradice obvykle nepřechylujeme (např. Edith Piaf), ale u takových je obvykle nedorozuměním zabráněno jedinečností a známostí nositelky. V případě herečky Katharine Hepburnové jméno tradičně přechylujeme a není důvod to měnit. Stejně bychom doporučovali postupovat i u jiných ženských jmen. Tam, kde je to možné, dáváme rozhodně přednost přechýlené podobě.

Konkrétních případů, které vyžadují specifické zacházení, je samozřejmě víc. Jednak jsou to i další případy tradičního řešení konkrétního jména v češtině (např. Gina Lollobrigida, nikoli Lollobrigidová), původ jména (nepřechýlená zůstávají např. některá orientální jména a v některých specifických případech i jména, která mají přechýlenou podobu už ve výchozím jazyce) a chápání jména jako obchodní značky (např. jména některých spisovatelek na obálkách knih; ale například zcela se vžilo přechýlené příjmení spisovatelky Rowlingové). V neposlední řadě je třeba respektovat i rodinnou tradici (paní Šerých, nebo paní Šerýchová), a osobní přání nositelky jména, zejména pokud jde o osobu veřejně známou.

Kromě uvedených tradičních a racionálních hledisek hraje roli ještě heslovitý charakter textu. Proto najde-li uživatel v nějaké encyklopedii např. heslo "Tena Elefteriadu", tedy tradičně nepřechýlené jméno, navíc bez začlenění do větného kontextu a s výkladem dejme tomu "česká zpěvačka řeckého původu", odpadají důvody pro přechýlení uvedené výše. V encyklopediích je namístě, aby se uživatelům dostalo informace o původní podobě nositelova (resp. nositelčina) jména.

Dotazy na odvozování ženských příjmení patří v jazykové poradně k častým. Proto jsme na naši webovou stránku umístili stručné heslo "přechylování". V tomto hesle zdůrazňujeme rozdíl mezi přechylováním v běžné komunikaci a v oficiálních dokumentech právní povahy; důležitý je zákon o matrikách, jménu a příjmení, nově upravující přechylování příjmení v určitých speciálních případech.

Pro řešení konkrétních případů můžeme doporučit velmi podrobnou knihu M. Knappové Naše a cizí příjmení v současné češtině, TAX AZ KORT, Liberec 2002, pro stručnou informaci též článek téže autorky K jazykovým a právním aspektům přechylování příjmení v češtině, NŘ 86, 2003, s. 113–119, příp. poučení v mluvnicích, např. v Příruční mluvnici češtiny, Nakl. Lidové noviny, Praha 1995.

S pozdravem

Ludmila Uhlířová
Ústav pro jazyk český AV ČR
oddělení jazykové kultury – jazyková poradna

Historie doporučení

Přechylování ženských příjmení bylo na české Wikipedii častým tématem sporů a komunita wikipedistů není v této otázce zajedno. Rozsáhlá diskuse proběhla v roce 2006 na stránce Wikipedie:Průzkum názorů na přechylování jmen. Kromě toho wikipedisté Zirland, Wikimol a Li-sung provedli samostatné rešerše denního tisku a výsledky zveřejnili na stránkách Wikipedista:Zirland/Přechylování, Wikipedista:Wikimol/Přechylování a Wikipedista:Li-sung/Průzkum. Jejich výsledkem ve zkratce je, že až na výjimky se cizí ženská příjmení v češtině přechylují. Aby se zajistil jednotnější přístup k otázkám přechylování na Wikipedii, vzniklo doporučení uvedené výše.

Externí odkazy

• »Mary Pickford«, Naše řeč, 1/1929, s. 8-13, autor: E.
• Miloslava Knappová: Přechylování příjmení jako problém kodifikační a legislativní (návrh doplňkové kodifikační úpravy), Naše řeč, 1/1992, s. 12-21
• Miloslava Knappová: K jazykovým a právním aspektům přechylování příjmení v češtině, Naše řeč, 3/2003, s. 113-119
• Z dopisů jazykové poradně, Naše řeč 3/2003, s. 167-168, stanovisko ÚJČ k dotazu ministerstva vnitra, zda ponechat na vůli nositelky příjmení nebo jejích zákonných zástupců, aby zvolili formu příjmení, kterou bude užívat, bez ohledu na její státní občanství, příslušnost k národnostní menšině, jde-li o státní občanku České republiky, či skutečnost, zda se bude zdržovat na území České republiky či v cizině. ÚJČ doporučil matriční zápis přechýlené/nepřechýlené podoby příjmení (tj. typ Schmidtová/Schmidt) do osobních dokladů všeho druhu.
• Přechylování příjmení (Stone – Stoneová) (obecné zdůvodnění a zásady), Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR, 2008–2016, provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka FI MU
  • Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)
  • Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku (typ Svoboda – Svobodová)
  • Přechylování příjmení, která mají formu přídavného jména (typ Zelený – Zelená), zahrnuje též příjmení ve formě přídavného jména přivlastňovacího
  • Přechylování víceslovných příjmení
  • Přechylování ženských příjmení pocházejících z jazyků, které mají vlastní přechylovací prostředky