Wikipedie:Průzkum názorů na přechylování jmen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vzhledem k dlouhodobému a stále opakovanému sporu o přechylování ženských jmen považuji za vhodné provést malý průzkum názorů na tuto oblast. O redirektech a uvádění všech v tomto ohledu používaných forem se nemá cenu bavit (to je automatiš) a proto se zeptejme, co upřednostňujeme:

Proběhlou diskuzi vizte na Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2006/03#Přípona -ová (prosím přečtěte si, aby se neopakovaly argumenty). Tento průzkum nikoho k ničemu nezavazuje.

Přechylovat vše, co jde[editovat | editovat zdroj]

  1. --Li-sung 16:25, 14. 2. 2006 (UTC) Kdo neskloňuje není Čech.
    A co slova jako finále, angažmá, aranžmá, ragú, interview, taxi, zebu, derby, alibi, penále, skóre...'? Ty taky kdo neskloňuje, není Čech? Wikipedista:Zanatic 16:41, 14. 2. 2006 (UTC)
    ano jsou slova nesklonná, ale ta jsou nesklonná stále (ne jen podle toho jak se to hodí)
    Já nepřechýlená jména nechci někdy skloňovat, někdy ne. Ale tak jako tak argument je nesmyslný, ostrá hranice mezi skloňovanými a nesklonnými není. (Je-li to třeba, dodám příklady.) Wikipedista:Zanatic ʡ 16:41, 14. 2. 2006 (UTC)
  2. Jirka O. 16:28, 14. 2. 2006 (UTC)
  3. Zirland Abych doplnil, co si představuji pod "co jde": nepřechylovat orientální (čínská, japonská, korejská) jména, nepřechylovat již přechýlená (*dóttir).
  4. Mormegil Ano, existují jména, jejichž přechylování rozumné není (proto "vše, co jde", nikoli prostě "vše"), stejně jako existují i nesklonná slova (a spousta dalších zajímavých okrajových jazykových jevů). Normou však musí být přechylování, stejně jako jí je skloňování, nemůžeme u poloviny osobních jmen skloňování zrušit. --Mormegil 17:15, 14. 2. 2006 (UTC)
  5. Přechylovat vše s omezením jako uvádí Zirland^. --Tlusťa 18:33, 14. 2. 2006 (UTC)
  6. Přechylovat podle úzu, který se v češtině používá už desítky let. Wikipedie nemá dělat žádnou revoluci. A bylo by také zajímavé, kdyby každý, kdo se vyjadřuje k pravopisu či češtině vůbec, napsal, kolik přečetl klasických papírových knížek za poslední půlrok (já cca 6-7 v češtině). --Luděk 21:13, 14. 2. 2006 (UTC)
    (Já jenom 10 :((, teda nevim, jak to souvisí s přechylováním Zanatic ʡ 21:23, 14. 2. 2006 (UTC))
    já tak 20-25, ale taky nevidím souvislost :-) --Chmee2 21:49, 14. 2. 2006 (UTC)
  7. Přechylovat. Je to české, a je to standard, který dodržují i naše média --Aktron 21:32, 14. 2. 2006 (UTC)
  8. Přechylovat. Úzus, tradice i u jiných Slovanů --pak 21:41, 14. 2. 2006 (UTC)
    Např.? Zanatic ʡ 21:42, 14. 2. 2006 (UTC)
  9. --Pastorius 22:39, 14. 2. 2006 (UTC) Domnívám se, že wikipedie především nemá nárok na tento vlastní výzkum. Průzkum by měl vypadat tak, že bychom měli zhodnotit relevantní zdroje (PČP, televizní a rozhlasové vysílání, hlavní deníky, časopisy, současnou literaturu apod.) a podle toho se přizpůsobit. Zároveň prosím Zirlanda, aby se nepokoušel na místě určeném k hlasování s ostatními diskutovat. Na to necht si založí diskusní stránku.
    Co zas jsem provedl?! :o(( --Zirland 22:45, 14. 2. 2006 (UTC)
    Přijměte mojí omluvu. Chtěl jsem napsat Zanatic ʡ ---Pastorius 20:40, 15. 2. 2006 (UTC)
  10. Rozhodně dodržovat standard současné české mluvnice, Wikipedie by neměla podléhat aktuálním módním vlnám, kterým se dosud nepodařilo viditelně prosadit. Neměli bychom si hrát na křišťálovou kouli a předvídat, že si čeština neudrží svůj úzus, ale podlehne globalizaci. Když se běžné užití změní, přizpůsobíme se. Rozhodně nám to ale nedá tolik práce, jako kdybychom se neustále přizpůsobovali aktuálnímu poměru názorů v komunitě wikipedistů. --Beren 17:15, 15. 2. 2006 (UTC)
    Ach jo, tak si říkám, kdy potkám na cs.wikipedii Alici Nelisovou... :-) Cinik 17:02, 16. 2. 2006 (UTC)
    Doufám, že nikdy, když se někdo jednou na matrice nechá zapsat bez -ová, tak je to nutno respektovat a podle matričního zákona musíme říkat Alice Nellis bez ohledu na gramatická pravidla. --Beren 18:09, 16. 2. 2006 (UTC)
    Já nemám právo (a nejmenší zájem) předepisovat slečně Rychetníkové, co bude mít po svatbě v dokladech (a titulcích), ona zase mně, jakým jazykem mám mluvit. Že používá mužskou podobu, je newsworthy uvedení v hesle, ale to je tak všechno. --Malýčtenář 14:17, 17. 2. 2006 (UTC)
  11. Myslím, že nejpřirozenější pro češtinu bude následující postup:
    1. Článek by měl být dostupný pod oběma verzemi (tedy Wang i Wangová).
    2. Přechylovat by se obecně mělo, pokud to nejde proti naprosto nejrozšířenějšímu použití.
    3. Přechylovat by se mělo jen mužské jméno. Tedy pokud je ženské v originálu již přechýlené, je nutné vyhledat mužské jméno a to přechýlit. Jinak je lepší nepřechylovat.
    4. Přechylovat podle zaběhnutých pravidel (např. z ruštiny).
    5. Nepřechylovat tam, kde to za nás řeší matriční zákon.
    6. Používat při přechylování mozek. A hlavně nevyvolávat zbytečné hádky. Je lepší se domluvit na kompromisu. --Miraceti 20:36, 16. 2. 2006 (UTC)
  12. Potažmo 4. --Malýčtenář 14:17, 17. 2. 2006 (UTC)
  13. Jinak tato možnost a poslední nabízená varianta jsou v důsledku prakticky totožné. Pavel Vozenilek 11:52, 18. 2. 2006 (UTC)
  14. Jestli to není už passé, tak přechylovat. Odpovídá to českým zvyklostem, které si sice možná mění, ale rozhodně to ještě nezašlo tak daleko. --Jilm 22:31, 24. 3. 2006 (UTC)
  15. Kili 17:25, 26. 8. 2006 (UTC) Rozhodně přechylovat, píšeme českou wikipedii pro Čechy - proto používat český způsob psaní.
  16. Glivi 14:27, 20. 2. 2007 (UTC) - v češtině se prostě přechyluje, vše ostatní už tu bylo řečeno.
  17. Česká Wikipedie musí mít český rozměr, jehož součástí je i přechylování (tam, kde to jde). Česká Wikipedie jako co technicky nejpraktičtější překlad anglické Wikipedie nemá smysl. To bychom tu všichni tak trochu ztráceli čas, řekl bych.--Dr. Králík 18:22, 7. 8. 2007 (UTC)
  18. Pajast 14:53, 9. 11. 2007 (UTC) – důvody už napsali jiní přede mnou.
  19. kdo nepřechyluje, nemluví a nepíše česky --MiroslavJosef 3. 6. 2009, 16:19 (UTC)
  20. --Hrhr2 3. 6. 2009, 16:22 (UTC)
  21. ABC2 12. 7. 2009, 21:17 (UTC)
  22. Souhlasím, důvodů zaznělo dost. Pro mne je nejpodstatnější, že se bez toho špatně skloňuje. --Tchoř 12. 7. 2009, 22:47 (UTC)
  23. Mám stejný názor jako Zirland. --G3ron1mo 10. 2. 2010, 22:23 (UTC)
  24. Já bych přechyloval všechno, co se přechýlit dá. Nejsme Američani. Kromě toho přechylování jmen má v češtině i ten význam, že snáze určíme, o jaké pohlaví se jedná. --Cimrmanolog 4. 3. 2012, 16:31 (UTC)
  25. Přechylovat, protože editujeme Českou Wikipedii.
  26. Přechylovat, protože jsem Češi.--Chalupa (diskuse) 6. 1. 2013, 15:15 (UTC)
  27. Přechylovat. Skloňování příjmení pomocí přechýleného tvaru je velice důležité už i proto, že cizí ženská křestní jména jde jen minimálně skloňovat. Přechýlení je standard, který dodržují hlavní média, kvůli těm pár fanouškům z csfd a ujetým redaktorkám z novinek.cz, kteří jsou líní i skloňovat, bych se tohoto českého jazykového prostředku nezříkal. --Beregund (diskuse) 6. 1. 2013, 15:27 (UTC)
  28. Jsme Češi, přechylujme. Awewewe (diskuse) 30. 12. 2017, 22:09 (CET)

Přechylovat výběrově[editovat | editovat zdroj]

co je zažité ano (Margaret Thatcherová), co není /a znělo by moc blbě/ (Keira Knightley), nepřechýlit

  1. Cinik 16:15, 14. 2. 2006 (UTC)
  2. --Lubek Zrovna Knightleyová ("najtlijová") mi docela jde
  3. --Bodlina 16:23, 14. 2. 2006 (UTC) přechylovat zažité (viz Margaret), jinak nepřechylovat, maximálně vytvořit redirect přechýlené formy na nepřechýlenou
    jako ^, kde se vyskytují přechýlené udělat redirecty --che 16:31, 14. 2. 2006 (UTC) zděšen diskusí, kde se místo zažitosti posuzují informační kvality obou variant, přesouvám se k Wikimolistům --che 14:24, 17. 2. 2006 (UTC)
  4. Wikipedista:Reo On Asi výběrově, ale s rovnováhou silně posunutou ve prospěch přechylování (u Knigthley si přech nepředstavím (a nebo .. nechci?)). Viz také Mormegil - kritériem je očekávání čtenáře. Ideální podoba článku zmiňuje vždy obě formy. Viz já 16:46, 14. 2. 2006 (UTC)(se vynikem nové kategorie, se přesouvám do ní, aneb, v reálu bych byl proti přechylování, ze stejn. pohnutek jako Nolanus, ale nejsme tady od toho, abych zabezpečovali společenský posun.. Jde o standardy, těmi je většinou přechylování - ne u všech)00:11, 15. 2. 2006 (UTC)
  5. Kotec 21:16, 14. 2. 2006 (UTC) Jsme v Čechách, mluvme česky. Navíc argument s -dóttir podle mne není argumentem, proč být striktně proti přechylování - to je právě ten případ, kam to přechylování nepatří.
  6. Hkmaly 21:36, 14. 2. 2006 (UTC) Předpokládám, že mě toho bude znít blbě víc než ostatním, ale asi jsem pro výběrově a rozhodně proti první možnosti. Samozřejmě redirecty a uvést druhou verzi v závorce. Pro Luďka: nejméně 20.
  7. MartinKozak 11:29, 28. 2. 2006 (UTC) Hmm, 'Keira Knightleyová' by mi sice špatně nezní, ale třeba 'Alice Nelisová' je opravdu strašné...
  8. Dezidor 17:00, 21. 3. 2006 (UTC)Dyanne Thorn(e)ová je třeba příšerné, u zažitých výrazů s -ová (Eleanor Rooseveltová) je divný zase tvar bez -ová.
  9. Ragimiri 15:23, 10. 11. 2006 (UTC) Rozhodně nechci zažít Agatha Christieová. :)
  10. Koles 19:01, 9. 1. 2007 (UTC)
  11. UP3 10:38, neděle 25. února 2007 (UTC) - Záleží na konkrétní situaci, ale přesměrování by mohlo být téměř vždy.
  12. Josefec 09:54, 21. 7. 2007 (UTC)
  13. Melebius 23. 2. 2009, 16:42 (UTC) Já jsem pro přechylování v závislosti na kontextu. Pokud v televizi sleduji například biatlon žen, vím celkem bezpečně, že závodí ženy, a nepotřebuji ke každému jménu zvlášť ujištění v podobě -ová. Naopak pokud se jméno vyskytuje samotné, třeba dokonce bez křestního jména (které obvykle zvládneme vyskloňovat), stojí použití přípony -ová za úvahu jednak kvůli ozřejmění, že se jedná o ženu, jednak pro lepší skloňování (viz vyjádření ÚJČ níže). U jmen zažitých v té či oné formě tuto formu ponechat, i když potom pro skloňování pravděpodobně budeme potřebovat přidat další slovo (nahrávka zpěvačky Edith Piaf). V případě častějšího výskytu obou variant si lépe uvědomíme jejich existenci a nebude nám činit problém komunikovat o nich v cizím jazyce (zpravidla nutnost -ová odřezat, ale například u Rusek potom musíme vrátit originální -a).
  14.  David.Mirth 10. 8. 2015, 01:16 (CEST) Ačkoliv s tím vlastně sám moc nesouhlasím a nerad přechyluji při mluvení, při psaném projevu jsem asi ztotožněn s níže psaným vyjádřením ÚJČ. Ale je mi silně proti srsti přechylování například ruských jmen a jiných již přechýlených - Maria Sharapova je přeci jednoznačně ženské jméno, proč za něj ještě přidat -ová?
    Kolego, pokud někdo při mluvení přechyluje a někdo ne, je to jeho věc. Pokud jde však o encyklopedie, oficiální projevy atp., tam je přechylování až na ustálené výjimky (Edith Piaf atp.) žádoucí. A co se týče ruských ženských jmen, čeština je jako již přechýlená nechápe, proto je znovu přechyluje podle českých pravidel. Mně osobně připadá celá tato diskuze k ničemu. Jak jsem již navrhl, je nutno se rozhodovat podle očekávaného jména v češtině - proto by mně například nikdy nenapadlo přechylovat Anna Netrebko, ale Šarapovová ano. --Chalupa (diskuse) 10. 8. 2015, 10:02 (CEST)
  15. Dvorapa (diskuse) 22. 3. 2016, 03:59 (CET) Nepřechylovat v umění a byznyse (kde je jméno často i jako umělecké jméno nebo obchodní značka), ale ve sportu, v politice a víceméně všude jinde ano. Již přechýlená jména v určitých jazycích (typicky islandština) upravit nahrazením cizojazyčné přípony českou -ová.

Přechylovat jen výjimečně[editovat | editovat zdroj]

  1. Je to zastarala a hloupy nesmysl z doby narodniho obrozeni. Samotna Margaret Thacher by tu ten clanek o sobe ani nenasla! Navic jsem se setkal s tim, ze zeny v zahranici to urazi, kdyz jim pridavame ke jmenu -ova. Oni se tak proste nejmenuji! Navic napr. na Islandu maji zeny u jmena koncovku -dóttir, ktere znamena dcera. PROC K JEJICH JMENU PRIDAVAT DALSI KONCOVKU, KTERA VYJADRUJE TOTEZ? Navic u Cinanu se jmena vubec nerozlisuji na muzska/zenska... atd atd. Ne, je mi jasne, ze tu s timto nazorem neprojdu, ani o to tak radikalne nestojim. Jenom jsem chtel vyjadrit sve absolutni opovrzeni :) Macronyx 17:08, 14. 2. 2006 (UTC)
  2. Asi nepřechylovat nic, i když třeba Thacher je už zažitá s -ová. V článku podle mne přechýlení tak nevadí, když se ho někdo dopustí, i když to není pěkné, ale určitě bych jména článků dával nepřechýlená, aby bylo jasné, jak je hledat a s -ová (tam kde je to časté) udělat redirecty na ty bez něho.--Chmee2 17:15, 14. 2. 2006 (UTC)
  3. Jiří Žemlička - Ve výsledkových listinách a seznamech nepřechylovat. V článcích to zase tak nevadí. Pořád se připomíná skloňování, ale už v prvním pádě ta jména zkomolíme. Kateřina Holubcová se prezentuje na sportovních akcích pod svým českým jménem a nikdo ji nepíš Holubec, protože zrovna startuje v Itálii nebo Německu, tak aby to zapadlo do jejich gramatiky. Má přítelkyně se jmenuje Martina Domingo a přál bych Vám zažít ten cirkus po té co jí někdo osloví s ová.
  4. PaD 18:26, 14. 2. 2006 (UTC) - rozhodně nepřechylovat. Nejsem polyglot, abych si udělal u každého jména rozbor, zda se smí použít -ová. Přechylovat pokud se použije počeštěná verze jména. Alžběta II. Windsor je podle mě špatně. Stejně tak je špatně Kurnikovaová, které jsem kolikrát viděl a vůbec se mi to nelíbilo. Ale toto jméno je přepsané do češtiny a tak by jsme se k němu měli chovat jako k českému... dle zastánců přechylování. Za chvíli se u cizích jmen přestane přechylovat úplně pak to budeme všechno zase předělávat nazpět. Na druhou stranu když vidím nějaké jméno v angličtině, tak kolikrát nevím, jestli je to mužské či ženské. Pokud se ale přijme politika, že se bude přechylovat vše, tak budu první který bude ová přidávat všude, protože když to není česky, tak češtinu nezajímá, že to je již přechýlené, protože dle pravidel přechylování v češtině to jednoduše přechýlené není (ať již v polštině, ruštině, či v islandštině).
  5. Nolanus 20:56, 14. 2. 2006 (UTC) Ackoliv sem jeste nedavno patril k duslednym zastancum prechylovani, vyvoj cim dal tim vic ukazuje, ze jde o postoj neudrzitelny. Je to neprakticke pro uredni jednani (nechapou, ze jaroslava Vlcek a Vlckova je ta sama osoba), pro pocitace (vyhledavani), mate to cizince, u nekterych i ceskych jmen vznikaji problemy (Krejci, je muz od Krenkove Krenk, Krenek nebo krenka?) rovnez postupujice emancipace casem prechylene formy zlikviduje a pak by byl problem menit na zpatek, proto rozhodne jmena neprechylovat. Ovsem samozrejme uvest obe formy, redirecty etc. --Nolanus 20:56, 14. 2. 2006 (UTC)
  6. Nepřechylovat, hlavně ve sportovních výsledcích. U Tchatcherové přimhouřit oči, i když to jde i bez -ová. Už i noviny to začínají zavádět (deník 24hodin), tak si lidi časem zvyknou. JAn 22:21, 14. 2. 2006 (UTC)
  7. Nepřechylovat (přechýlené jméno ztrácí část cenných informací), maximálně v textu, redirekty přechýlené. Sharon Stone si nevzala žádného Čecha. Petra Janů je z České republiky a taky její příjmení nikdo nepotřebuje ohýbat. Je hned jasné, že jde o cizinku nebo feministku. Je to majetnické. Pro někoho to může být i urážející. Jak to mají v Polsku? -xfi- 01:42, 15. 2. 2006 (UTC)
    U Petry Janů nejde o feminismus, ale o to, že česká příjmení končící na -ů se nepřechylují. Znám to ze své rodiny. :-) Mirek Matějů alias Melebius 23. 2. 2009, 16:42 (UTC)
    Mám dojem, že Poláci zčásti přechylují (Kowalski - Kowalska; to je něco jako u nás Novák) a zčásti ne. ABC2 12. 7. 2009, 21:30 (UTC)
  8. Nepřechylovat - ty ženy se tak nejmenují. A opravdu je to uráží. --Madla 16:07, 15. 2. 2006 (UTC)
    To uráží maximálně tak Dánky! :o) --slady 10:03, 18. 2. 2006 (UTC)
    Mě zase uráží, že Američani říkají Praze Prague, zatímco my jejich New York nepřekládáme. Přitom dříve (ale myslím už hodně dávno) se říkalo Nový York. Stejnětak mě uráží, že v Německu mají na směrových tabulích na silnici Prag, zatímco u nás (jsme holt světoví!) píšeme všude Nürnberg apod. ABC2 12. 7. 2009, 21:30 (UTC)
  9. Nepřechylovat - často to trhá uši (jako když mi tu naposledy někdo přejmenoval Audrey Tatou na patvar Audrey Tatouová). Redirect by měl ve většině případů stačit. --Jklamo 00:54, 16. 2. 2006 (UTC)
  10. Přechylovat co nejméně. K přechylování někdy svádí skloňování, ale souhlasím s Madlou - ty ženy se tak nejmenují. --Kf 13:53, 16. 2. 2006 (UTC)
    George Bush se nejmenuje tak jak je v Česku označován [džordž buš] ale [džódž bəš] --Li-sung 14:13, 16. 2. 2006 (UTC)
  11. Jen vyjimecne, nebo radeji vubec, u nazvu clanku udelat redirect z onoho -ova na normalni jmeno Vrba 16:52, 16. 2. 2006 (UTC)
  12. U názvu článku výjimečně (pouze tehdy, je-li nepřechýlená podoba v CS prakticky neznámá), ale kdykoliv je přechýlená varianta běžně používaná, přidat ji jako redirect. UrsusArctos 16:59, 16. 2. 2006 (UTC)
  13. -df- 13:18, 22. 2. 2006 (UTC)
  14. Základní podoba jména vždy bez přechýlení (jen s případnou transkripcí), do závorky podle možnosti s přechýlením, v textu používat spíše s přechýlením, v ostatních článcích trvale tolerovat i odkazy na redirect s přechýleným jménem. (pozn. 1: jestlipak Lužičtí Srbové, kteří pro slečny mají koncovku -ic a pro vdané -ova, také přechylují naše jména podle stavu?) (pozn. 2: U vlastních jmen oficiálního charakteru, jako jsou názvy firem, názvy ulic atd., bývá zvykem respektovat oficiální podobu i v případě, když neodpovídá pravidlům pravopisu nebo spisovného jazyka. Oficiální jména osob mají podobný charakter.) --ŠJů 23:37, 27. 2. 2006 (UTC)
  15. Jak už tu několikrát padlo. Nepřechylovat pokud možno vůbec. Tolerovat opravdu zažité spojení jako Tacherová. A z přechýlených jmen dělat maximálně redirecty. --AL3X 22:22, 6. 3. 2006 (UTC)
  16. Prechylovat jen vyjimecne. Pokud uz je zavedeno nove individualne. ppm #
  17. Přechylování je česká specialita, která se v mnoha jazyích nevyskytuje. Je to věc užitečná a zažitá, články by však neměly mít název přechýlený do češtiny - to by měl řešit redirect. Jinak pozor na přechylování čínských ženských jmen typu "Wang Man-liová", paskvil tolik oblíbený u mnoha českých novinářů (přechýlení křestního jména typu Terezová Novák; správně Wangová Man-li nebo Man-li Wangová). Petr C. 16:44, 21. 3. 2006 (UTC)
    A já myslel, že takové problémy mají jen bajoranky Kira Neris a Ro Laren ... -- Hkmaly 20:47, 21. 3. 2006 (UTC)
  18. Jsem pro přechylovaní jen ve výjímečně zažitých případech (už zmíněná Thacherová). Z pohledu té ženy by se mi asi zdálo urážlivé, když si k mému jménu někdo samovolně přidává nějaké koncovky. --Timichal 17:24, 22. 3. 2006 (UTC)
  19. Přechylovat výjimečně. O něco přijatelnější je pro mě přechylování v jiném než prvním pádě (mužská jména také musíme skloňovat a přilepovat k nim koncovky). Rozhodně se vyvarovat přechylování tam, kde druhé jméno ve skutečnosti nevyjadřuje vztah k rodině podobným způsobem jako u nás (např. islandské Eiríkdóttir znamená dcera Eiríkova, takže *Eiríkdóttirová nedává smysl; čínská jména se zase běžně (i u nás) uvádějí v pořadí příjmení-rodné jméno atd.) --Dan Zeman 18:40, 23. 3. 2006 (UTC)
  20. --Karel Hudera 10:46, 30. 4. 2006 (UTC) Drásá mě to u zpěvaček ap. Navíc jak chcete dělat s přechýleným tvarem regulérní interwiki? Cizinci nás ctí a všude uvádí Martinu Navrátilovou jako Martina Navrátilová a ne jí znásilňují jako my do "jejich" tvaru Martina Navrátil. A nakonec: jak se Vám líbí Agatha Christieová, Samantha Foxová, Geri Halliwellová, Laura Braniganová či Victoria Adamsová (Beckhamová) ?
    Líbí. až na tu Christie ,která se tradičně nepřechyluje (to není můj výmysl, jen holá skutečnost). --Li-sung 10:49, 30. 4. 2006 (UTC)
    Inu proti gustu... :-) Lidé jsou různí. Jen ještě k věci: Češku Kateřinu Jacques přechylovat nebudeme (viz dnešní (2.5.) noviny a zpravodajství) a cizinky ano? Proč se nikde nepíše o Kateřině Jacquesové??? ;-) --Karel Hudera 12:01, 2. 5. 2006 (UTC)
    Předznamenám, že jsem zastáncem spisovné češtiny a když jsem nucen napsat cca 2 SMS za měsíc, používám diakritiku. Přechylování jmen mi však principiálně vadí. Jméno, obvykle má přívlastek VLASTNÍ, nemá nikdo jiný právo upravovat, ať mu to zní v jeho jazyce či vlastní představě jakkoli nepatřičně. Negativním příkladem komolení jmen je právě aktuální Lotyšsko (hokej) - jak se vám líbí Josefs Nováks? Zcela odstrašujícím případem používání přechýlených ženských jmen jsou sportovní přenosy v televizi, zejména české. Pokud komentátor ve spěchu - např. těsně před startem nějakého lehkoatletického běhu - rychle vyjmenovává účastnice, jejichž jména i bez přechýlení je v rychlosti mnohdy problematické pouze přečíst, slyšíte pouze blebleOVÁ, blablaOVÁ ... rozumíte akorát x krát to -OVÁ a nedej bože, když některá ze závodnic používá dvě příjmení, potom je těch -OVÁ neúnosně. Informační obsah takového komentáře je prakticky nulový. Zrovna tak si myslím, že jméno nemusí nést informaci o pohlaví. Není tomu tak ani ve vlastní češtině - takový Dagmar Krejčí je chlap jak poleno. A copak ti chudáci Angličané, Němci, Francouzi...., jak to mají poznat?Konva
  21. --Rp 20:47, 4. 12. 2006 (UTC) V názvech článků nepřechylovat vůbec, přechylovat pouze v REDIRECTech, v tučném názvu hesla na začátku, nebo poté, kdy je v článku naznačeno, zda-li se jedná o ženu (spisovatelka, malířka, řidička tramvaje...) což je v souladu s textem Vyjádření Ústavu pro jazyk český AV ČR. Pokud jde o encyklopedii, mělo by být IMO heslo (název článku) přesné dle svého původu, což přechýlené ženské jméno není.
  22. Přechylovat pouze výjimečně, a to v již zažitých a velmi často používaných případech... Gertas 09:44, 10. 11. 2007 (UTC)
  23. Pouze ve výjimečných případech. --Faigl.ladislav 09:50, 7. 5. 2008 (UTC)
  24. Souhlasím s Gertasem. Viki2007 3. 6. 2009, 16:06 (UTC)
  25. Pouze ve výjimečných případech. Originální jména jsou originální jména a jejich počeštění není ospravedlnitelné, také máme Jean Jaurès a ne Jean Jaures, přestože čeština nezná è, proč sakra prznit nějakým pitomým jazykem zvaným čeština nečeská jména? Ať se češtináři budou sebevíc stavět na hlavu, nezmění nic na tom, že žádná osoba se nejmenuje Kate Mossová! --Elm 17. 2. 2011, 09:22 (UTC)
  26. Pouze ve velmi výjimečných případech. A v některých jazycích důsledně nepřechylovat nikdy. Mezi takové bych zařadil idlandštinu, lotyštinu, litevštinu, korejštinu vietnamštinu, čínštinu... seznam neukončen. V některých jazycích ve snaze o přechýlení může dojít k velmi trapným omylům a zkreslení informace. --Kusurija 26. 2. 2011, 13:25 (UTC)
  27. Předpoklad by měl být nepřechylovat. Pokud přechýlit v nominativu, pak jen pokud jde o jednoznačně používanější variantu. Pro již „přechýlená“ jména (ruská, řecká, islandská, ...) nepoužívat přechýlení vůbec; skloňovat lze z původní podoby. Pro asijská jména (japonská, čínská, vietnamská, ... ), kde je zvykem psát na prvním místě příjmení, raději též nepřechylovat vůbec (lepší než psát něco ve smyslu „Novák Karolínaová“); „neskloňovat“. Pro cizí jména, jež nepřechylují (britská, francouzská, německá, ...) se řídit jak navrhuje Wikimol v odstavci „O přechylování nerozhodovat ...“; pokud není jméno dostatečně známé, aby bylo vůbec používáno vně Wikipedie, či lze takovou skutečnost obtížně dokázat, použít precedens nepřechylovat; přechýlenou variantu jména použít jen jako pomůcku pro skloňování. V prvním odstavci biografií vždy uvést i původní podobu (i bez transkripce), pokud není jediná používaná --YjM | dp 25. 8. 2012, 22:57 (UTC)
  28. Ponechat přechylování podle podle pravidel původního jazyka a nepřidávat další přípony k již přechyleným tvarům. Tedy například Michailidis->Michailidu. U slovanských příjmení též nepřidávat další přípony s tím, že je možné již existující příponu počeštit, např. Zubov->Zubova či Zubová, ale nikoliv Zubovová (ženu českého Zápotočného taky nepřechýlíme na Zápotočnovovou). ΜΜΝ (diskuse) 2. 9. 2017, 16:11 (CEST)

Nepřechylovat vůbec[editovat | editovat zdroj]

Psát jména lidí všech národností a kultur tak, jak je pojmenovali rodiče. Přechylování je komolení jména; stejně jako jeho přeložení - Christopher -> Kryštof. Nevidím důvod proč lidem měnit jejich jména. --W.0q 20:48, 31. 5. 2006 (UTC)
komolení skloňováním taktně jakoby nic... --Li-sung 20:50, 31. 5. 2006 (UTC)
Skloňování to pravda celé nabourává, to mi nedošlo. Nečetl jsem minulou diskusi, omlouvám se. Musím tedy znovu přemýšlet a přijít na obecné a globální řešení. Já meditovat o tom budu. --W.0q 15:09, 2. 6. 2006 (UTC)
  1. Zanatic ʡ 20:55, 31. 5. 2006 (UTC)
  2. Krom toho, že je to praktické a jednoduché, tak tomuto patří budoucnost. Anglická i ostatní jména zkrátka s naším jazykem kompatibilní nejsou a snažit se to lámat přes koleno je proti přírodě. --Bubla 17:25, 10. 8. 2006 (UTC)
  3. --Pavel Q 21:37, 24. 8. 2007 (UTC)
  4. --Zik 20:05, 8. 5. 2008 (UTC) Ne, šroubovat české koncovky na cizí jména se mi zdá poněkud nepatřičné.
  5. --Xycz 30. 12. 2009, 20:00 (UTC) Přechylování je úchylnost. Kdo je pro, nikdy nežil v cizině. Přidávám se k výše škrtnutému názoru, že jde o komolení jména. Další nepatřičností je vokativ: moji známí se vždy podiví, proč mě v ČR nazývají Petro, když se tak nejmenuji.

O přechylování nerozhodovat průzkumem vkusu wikipedistů, ale dle běžného užití vně Wikipedie[editovat | editovat zdroj]

  1. Wikimol 22:26, 14. 2. 2006 (UTC) Prostý, funkční a správný princip. Nejsem ani "zastánce" ani "odpůrce" přechylování na Wikipedii. Provádět o tom průzkum z hlediska "já, wikipedista, upřednostňuji tohle a zavrhuji tamto" mi přijde nepatřičné. @PaD U ruštiny se jména běžně jen přepisují, Anna Kurniková je už dokonale česky, čili další úpravy nepotřebuje - porovnáním běžného užití zjistíte, že verze s jedním ová výrazně vede. @Macronyx - předpokládám, že také prosazujete důsledné používání čínských jmen v čínském originále. Nějaké "-ová" je oproti přepisu do latinky naprostá prkotina. (Argumenty "ani své jméno nepoznám" a "může někoho urážet" platí i pro transkripci.) @Nolanus - Wikipedie není prostředkem modernisace jazyka. Nemáme křišťálovou kouli, proto je rozhodující současný úzus, nikoli stav za 15 let. --Wikimol 22:26, 14. 2. 2006 (UTC)
    Jisteze v originale. Ale nebudu nutit kazdeho, aby se kvuli par cinskym jmenum, co v zivote bude potrebovat precist, ucil poznavat dane znaky. Cili transkripce. Ale byl bych i pro redirect nazvu s originalem! --Macronyx 09:40, 15. 2. 2006 (UTC)
    Ale ne, "Anna Kurniková" není česky ani velmi nedokonale. --Malýčtenář 14:17, 17. 2. 2006 (UTC)
    Je zažité psát a říkat Anna Kurnikovová. V originále je Anna Kurnikova, protože ruština přechyluje pomocí -a. Češi odmažou -a a přidají -ová, nedbaje toho, že původní mužské jméno končí -ov a zní to blbě. --Melebius 23. 2. 2009, 16:42 (UTC)
  2. --Pastorius 22:40, 14. 2. 2006 (UTC) Souhlas s Wikimolem. Zcela.
  3. Pod tohle se můžu s klidem podepsat. Co se týká aktuální otázky jmen sportovců na Olympijských hrách, není nic jednoduššího, než investovat 9 Kč do novin a podívat se do sportovní rubriky, jak to tam píší. Předpokládám argumentaci ve smyslu "XY není seriózní deník, já věřím jedině XZ" (prosím, doplňte si za XY název deníku sami, aplikovat se to dá na jakýkoliv, zejména pak nejlépe na ten, který zvolí váš oponent; za XZ pak doplňte název jakéhokoliv deníku, který vy můžete považovat za směrodatný, nejlépe pak ten, který je v opozici k XY). Nicméně pro posouzení užívání jmen mimo wikipedii to je postačující metoda. --Zirland 22:45, 14. 2. 2006 (UTC)
  4. Reo + | . Toto odpovídá filozofii Wikipedie tak jak ji chápu já, viz příspěvek pod lípou. Řešit, jestli je frekventovanější ta či ona forma, to má jen pro tu "drobnou" formalitu, jaký bude název, jinak by čtenář měl onu slečnu či paní najít pod oběmi formami (jsou-li utvořitelné - redir) a obě formy pak stejně patří mezi první a zákl. info v článku samém. Frekventovanost se dá jak je zde všeob. známo, testovat např. googlesearchem (, s vědomím určitého omezení validity ovšem) . 00:25, 15. 2. 2006 (UTC)
    • poznámka: To je IMHO víceméně podle přechylovat výberově. Je logické, že nemůže rozhodovat preference jednoho jednotlivce. 01:52, 15. 2. 2006 Cinik
  5. Takový je i princip Wikipedie (jak ho chápu). Jen v tomhle hlasování tato možnost stojí poněkud stranou, stejně jako se prolínají možnosti "co jde" a "co nezní blbě". --Pasky 02:42, 15. 2. 2006 (UTC)
    • Rešerše přechylování jmen v deníku Mladá Fronta Dnes 15. 2. 2006 je k dispozici zde. Zirland 07:44, 15. 2. 2006
      • Inspirován, totéž jsem provedl v Metru - výsledek zde. Stálo by za to provést ještě s nějakou vážnější literaturou --Wikimol 08:09, 15. 2. 2006 (UTC)
      jako TV Nova, která na jaře minulého roku v Televizních novinách přestala přechylovat, ale po nějaké době zase začala?--Li-sung 08:44, 15. 2. 2006 (UTC)
    Výběr možná vážnější literatury--Li-sung 14:25, 17. 2. 2006 (UTC)
  6. Petr K 17:43, 15. 2. 2006 (UTC)
  7. Karel 22:06, 16. 2. 2006 (UTC)
  8. che 14:24, 17. 2. 2006 (UTC) (zběh)
  9. --Petr Adámek 11:34, 7. 4. 2006 (UTC)
  10. --Kavalír Kaviár 16:06, 10. 4. 2006 (UTC)
  11. Lubos 12:03, 2. 5. 2006 (UTC)
  12. Torm 09:37, 30. 5. 2006 (UTC)]]
  13. --Mkoubik 16:54, 7. 11. 2006 (UTC)
  14. --Jan.Kamenicek 01:07, 21. 1. 2007 (UTC)
  15. -- Okino 02:55, 26. 2. 2007 (UTC) Snad jen že by možná stálo za to najít nějaký referenční zdroj - ČTK, nevím co...
  16. --Krvesaj 13:50, 22. 7. 2007 (UTC)
  17. Přechylovat tak, jak je to běžné a správné v české řeči mimo Wikipedii. Čínská jména se v běžné řeči zpravidla nepřechylují, tak je nebudeme přechylovat taky. Oproti tomu jména anglická, francouzská, italská, ruská, španělská... se většinou přechylují, tak je přechylovat budeme taky. Pokud je nějaké jméno výjimkou a nepřechyluje se, tak ho nebudeme přechylovat taky. To je logické. Tak co řešíte? --Váš Mostly Harmless 12:34, 25. 10. 2007 (UTC)
  18. --Postrach 3. 6. 2009, 16:17 (UTC)
  19. --Marzalpac 8. 7. 2009, 06:06 (UTC)

Návrh[editovat | editovat zdroj]

Možná to píšu někam na nesprávné místo a taky se mi moc nechce číst to nade mnou, ale mám pro vás inspiraci a možná by to mohl být i krásný kompromis. Všiml jsem si toho teď ve Slovníku severských spisovatelů.

Jména žen jsou sice "přechýlená", zároveň v závorce, takže to vypadá jako např. Karen Blixen(ová).

Výhody:

  • český jazyk se nažere (přechýlení)
  • ale koza zůstane celá (původní forma je dobře čitelná)

Jistě chce doladit detaily atd. atd., nabízím tento návrh k diskuzi a pevně doufám, že zde ještě nezazněl :)--Edison 19:35, 31. 3. 2006 (UTC)

Ty detaily jsou podstatné... Například není jasné, jak se vypořádat se jmény, kterým se přechýlením mění kořen.
Jelinek -> Jelinková – vzniklo by nám Jelinek(ová). --Zirland 06:08, 3. 4. 2006 (UTC)
Jelínek je české jméno. Horší je, pokud se stejně bude chovat některé cizí ... muselo by se to prozkoušet, je možné že třeba u těch severských jmen to půjde, ale osobně tomu moc nevěřím. -- Hkmaly 06:19, 3. 4. 2006 (UTC)
Je to české jméno původem, ale může se jednat o emigrantskou větev. --Zirland 08:34, 3. 4. 2006 (UTC)

To nevím. Jelinek ->Jelinek(ová) bych navrhoval, ale okamžitě se tu někdo ozve, jak to trhá uši. Tedy by bylo vhodnější Jelinek (Jelinková), ale definitivně se pro tuto možnost vyslovovat nechci. Další věc jsou jmena, ktera sice cesky zneji, ale uz jen zdanlive. Waclawek -> Waclawková? To mi upřímně řečeno také trhá uši...

Tedy radsi Waclawek->Waclawek(ová), ale spise se mi zda dulezitejsi v teto faze bojovat o navrh závorek v přechýlení vůbec než skutečně o tyto detaily. --Edison 15:18, 4. 4. 2006 (UTC)

Pokud jde o emigrantskou větev se jménem užívaným ve formě Jelinek, pak správná forma přechylování je jistě Jelineková, jde o stejně umělou konstrukci jako u přechylování jmen jakéhooliv jiného původu a užívá se. Kdybych nebyl na Wiki, kde se hodlám prostě řídit tím, co je jak užíváno v reálném životě, byl bych jednoznačně proti přechylování, je nelogické a mrzačí jména, která pro mnoho umělců mají v podstatě hodnotu umělecké značky (a vidím, že si to nemyslím sám), ale přechylování se dosud užívá běžně. Zde navržený kompromis se mi principielně líbí. Reo + | 13:54, 5. 5. 2006 (UTC)
Jelineková se normálně používá např. zde --Ben Skála 22:01, 10. 5. 2006 (UTC)

Co takhle ponechávat hesla původní např. Eva Braun, ale ve větách už přechylovat? Eva Braunová byla.... ?? --Lasy 05:44, 12. 7. 2007 (UTC)

Ten návrh se mi líbí. -xfi- 13:59, 19. 7. 2007 (UTC)
To se mi líbí s tím, že by se nepřechylovalo ani v definující větě. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 13:46, 22. 7. 2007 (UTC)

Pořád mám takový pocit, že něco je příliš násilné – například Eva Braun místo velmi zažitého Eva Braunová. Řídil bych se spíš tím, jak je to jméno vešlé ve známost. Tedy individuálně. Pokud to příliš známé jméno není, tak bych preferoval přechýlení. – Josefec 14:28, 20. 7. 2007 (UTC)

Vyjádření Ústavu pro jazyk český AV ČR[editovat | editovat zdroj]

(Viz také rešerše současného užívání v médiích:

  1. Wikipedista:Zirland/Přechylování - MF DNES 15. 2. 2006
  2. Wikipedista:Wikimol/Přechylování - Metro 15. 2. 2006
  3. Wikipedista:Li-sung/Průzkum - různé encyklopedické publikace

--Malýčtenář 14:26, 5. 12. 2006 (UTC) )


Pokoušel jsem si udělat vlastní názor na tento problém, ale zkrátka jsem toho nebyl schopen vzhledem k tomu, jak složitá je to problematika. Neváhal jsem tedy a požádal e-mailem o vyjádření ÚJČ AV ČR. Vyjádření mi poslali a požádali mě, abych citoval nebo odkázal na stránky jazykové poradny heslo přechylování, které bude v nejbližší době o toto vyjádření rozšířeno. – Josefec 17:08, 28. 11. 2006 (UTC) – upraveno 12:19, 30. 11. 2006 (UTC)

Odpověď (28. 11. 2006):

Vážení a milí wikipedisté,

přechylování v běžné komunikaci není povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Je pro češtinu zcela přirozené, vychází z jejích strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. V každé mluvnici a jazykové příručce se s ním počítá jako s přirozenou a nezbytnou součástí gramatického systému. Účelem přechylování je smysluplné dorozumění, snaha vyhnout se nepřirozeným větám typu "Seleš porazila Suk 3:1". Přechylováním předcházíme nedorozumění a významovým nejasnostem (např. "Smith se dívá do dáli" - muž?, žena?; "pro Smith je toto řešení nepřijatelné" - muž?, žena?, Smith - jméno osoby? jméno firmy?; Stone navštívila Roberts – kdo koho navštívil?). Věta Susan Sontag navštívila Shirley Temple" může znamenat "Sontagová navštívila Templovou", ale i "Sontagovou navštívila Templová". Nepoznáme, co je podmět a co předmět, tedy kdo koho navštívil. Jistě není třeba zdůrazňovat, že kulturní úroveň takového vyjádření výrazně klesá. Český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy. Jak je z příkladů evidentní, nepřechýlené příjmení nelze skloňovat a nepoznáme z něj rod pojmenované osoby.

Existují ovšem v češtině příjmení, která dle tradice obvykle nepřechylujeme (např. Edith Piaf), ale u takových je obvykle nedorozuměním zabráněno jedinečností a známostí nositelky. V případě herečky Katerine Hepburnové jméno tradičně přechylujeme a není důvod to měnit. Stejně bychom doporučovali postupovat i u jiných ženských jmen. Tam, kde je to možné, dáváme rozhodně přednost přechýlené podobě.

Konkrétních případů, které vyžadují specifické zacházení, je samozřejmě víc. Jednak jsou to i další případy tradičního řešení konkrétního jména v češtině (např. Gina Lollobrigida, nikoli Lollobrigidová), původ jména (nepřechýlená zůstávají např. některá orientální jména a v některých specifických případech i jména, která mají přechýlenou podobu už ve výchozím jazyce) a chápání jména jako obchodní značky (např. jména některých spisovatelek na obálkách knih; ale například zcela se vžilo přechýlené příjmení spisovatelky Rowlingové). V neposlední řadě je třeba respektovat i rodinnou tradici (paní Šerých, nebo paní Šerýchová), a osobní přání nositelky jména, zejména pokud jde o osobu veřejně známou.

Kromě uvedených tradičních a racionálních hledisek hraje roli ještě heslovitý charakter textu. Proto najde-li uživatel v nějaké encyklopedii např. heslo "Tena Elefteriadu", tedy tradičně nepřechýlené jméno, navíc bez začlenění do větného kontextu a s výkladem dejme tomu "česká zpěvačka řeckého původu", odpadají důvody pro přechýlení uvedené výše. V encyklopediích je namístě, aby se uživatelům dostalo informace o původní podobě nositelova (resp. nositelčina) jména.

Dotazy na odvozování ženských příjmení patří v jazykové poradně k častým. Proto jsme na naši webovou stránku umístili stručné heslo "přechylování". V tomto hesle zdůrazňujeme rozdíl mezi přechylováním v běžné komunikaci a v oficiálních dokumentech právní povahy; důležitý je zákon o matrikách, jménu a příjmení, nově upravující přechylování příjmení v určitých speciálních případech.

Pro řešení konkrétních případů můžeme doporučit velmi podrobnou knihu M. Knappové Naše a cizí příjmení v současné češtině, TAX AZ KORT, Liberec 2002, pro stručnou informaci též článek téže autorky K jazykovým a právním aspektům přechylování příjmení v češtině, NŘ 86, 2003, s. 113–119, příp. poučení v mluvnicích, např. v Příruční mluvnici češtiny, Nakl. Lidové noviny, Praha 1995.

S pozdravem

Ludmila Uhlířová
Ústav pro jazyk český AV ČR
oddělení jazykové kultury – jazyková poradna