Škola otců
| Škola otců | |
|---|---|
| Země původu |  Československo |
| Délka | 103 min |
| Žánr | filmové drama |
| Scénář | Ivan Kříž |
| Režie | Ladislav Helge |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Karel Höger Vlasta Chramostová Blažena Holišová Josef Mixa Ladislav Pešek … více na Wikidatech |
| Kamera | Ferdinand Pečenka |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1957 |
| Škola otců na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Škola otců je český film z roku 1957, jde o režijní debut režiséra a scenáristy Ladislava Helgeho ve spolupráci se scenáristou a autorem literární předlohy Ivanem Křížem. Jde o psychologické drama poctivého, upřímného a nebojácného učitele základní školy Pelikána, který je nucen čelit lidské zlobě, pokrytectví a nepochopení. Hlavní roli ztvárnil Karel Höger.
Tvůrčí tým
[editovat | editovat zdroj]- Režie: Ladislav Helge
- Námět: Ivan Kříž
- Scénář: Ivan Kříž, Ladislav Helge
- Kamera: Ferdinand Pečenka
- Hudba: Gustav Křivinka
Postavy a obsazení
[editovat | editovat zdroj]- Pelikán - Karel Höger
- Jeho žena - Vlasta Chramostová
- Andulka Novotná - Blažena Holišová
- Ředitel Pohanka - Josef Mixa
- Bajtek - Ladislav Pešek
- Janouchová - Marie Vášová
- Předseda ONV Janouch - Vladimír Hlavatý
- Mlčoch - Rudolf Hrušínský
- Školník - Stanislav Neumann
- Kotačková - Helena Kružíková
- Burian - Josef Beyvl
- Bláha - Arnošt Faltýnek
- Bedrnová - Stella Zázvorková
- Lojzík - Petr Adámek
- Vašík Janouch - Aleš Košnar
- Věruška - Jana Chlumská
- Blaženka - Hana Kazdová
Uvedení a přijetí
[editovat | editovat zdroj]Film měl premiéru 8. listopadu 1957.[1] Úspěch slavil u kritiky, čelných politických představitelů i publika, jeho 8 863 představení v kinech tehdy zhlédlo 1 467 000 diváků.[2]
Koncem února 1959 se však v Banské Bystrici uskutečnil 1. festival československého filmu, kde byly mimo jiné zhodnoceny výsledky domácí kinematografie. Např. ministr školství a kultury František Kahuda ostře kritizoval pochyby a morální otazníky nahrazující ve filmech optimistické perspektivy. Terčem stranických i filmařských připomínek se stala také Škola otců. Následující dílo tvůrčí dvojice Helge–Kříž Velká samota postihl cenzorský zásah, když se musel přetočit závěr filmu.[3]
Od roku 1969 nebylo z politických důvodů povoleno veřejné promítání filmu, snímek se stal tzv. trezorovým filmem.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Škola otců [online]. Filmový přehled [cit. 2020-12-23]. Dostupné online.
- ↑ ŠÍR, Ondřej. Velká samota – rána, která dlouho krvácela. 25fps [online]. 2009-07-25 [cit. 2020-12-23]. Dostupné online.
- ↑ PTÁČEK, Luboš. Panorama českého filmu. Vyd. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2000. 514 s. ISBN 80-85839-54-7, ISBN 978-80-85839-54-8. OCLC 48383761 S. 112. Dále jen Panorama (2000).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Škola otců ve Filmovém přehledu
- Škola otců v Česko-Slovenské filmové databázi
- Škola otců na Kinoboxu
