Zobrazení zdroje stránky Řád německých rytířů

{{Neověřeno}}
{{Infobox - řád
  | název = Řád bratří německého domu Panny Marie v&nbsp;Jeruzalémě
  | původní název = {{Jazyk|la|Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum}} ([[Latina|la]])<br />{{Jazyk|de|Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem}} ([[Němčina|de]])
  | obrázek znaku = Insignia Germany Order Teutonic.svg
  | velikost znaku = 110px
  | popisek znaku = Znak řádu (černý [[heroldský kříž]] na stříbrném poli), styl [[štít]]u [[14. století]]
  | obrázek = Deutscher Orden in Europa 1300.png
  | velikost obrázku = 292px
  | popisek = Mapa řádových sídel v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] včetně řádové země v&nbsp;Prusku roku [[1300]]
  | země = {{vlajka|Jeruzalémské království}} [[Svatá země]] ([[Palestina]]), [[Jeruzalémské království]]
  | datum založení-zániku = {{plainlist|asi [[1190]] – současnost:
* [[1190]] – založení hospitálního bratrstva a polního [[Nemocnice|lazaretu]] v [[Palestina|Palestině]] se sídlem v [[Akko]]nu
* [[1194]] – uznání řádu [[papež]]em
* [[1199]] – [[Rytířský řád|rytířsko-vojenský řád]] v [[Uhersko|Uhrách]], [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] a [[Baltské státy|Pobaltí]] bojující proti „pohanům“
* [[1834]] – řád [[Řeholní kanovník|řeholních kanovníků]] s péčí o potřebné}}
  | kategorie řádu = – [[Rytířský řád|rytířsko-vojenský církevní řád]] podřízený [[Svatý stolec|Sv. stolci]] (do roku&nbsp;[[1834]])<br />– řád [[Řeholní kanovník|řeholních kanovníků]] (od roku&nbsp;[[1834]])
  | úloha řádu = péče o potřebné a boj proti nepřátelům křesťanstva
  | početní stav = 
  | zakladatel = 
  | schválil = 
  | datum zániku = [[1834]] – ztráta vojenského i rytířského charakteru, transformace v&nbsp;řád řeholních kanovníků
  | poslední představený = 
  | nástupce = 
  | sídlo = {{plainlist|'''hlavní sídlo:'''
* {{vlajka|Jeruzalémské království}} [[Akko]] ([[1192]]–[[1227]])
* {{vlajka|Jeruzalémské království}} [[Montfort (Izrael)|Montfort]] ([[1227]]–[[1271]])
* {{vlajka|Jeruzalémské království}} [[Akko]] ([[1271]]–[[1291]])
* {{vlajka|Benátská republika (14. století)}} [[Benátky]] ([[1291]]–[[1309]])
* {{vlajka|Stát Řádu německých rytířů}} [[Malbork (hrad)|Marienburg]] ([[1309]]–[[1466]])
* {{vlajka|Stát Řádu německých rytířů}} [[Kaliningrad|Königsberg]] ([[1466]]–[[1525]])
* {{vlajka|Württemberské vévodství}} [[Mergentheim]] ([[1525]]–[[1809]])
* {{vlajka|Rakouské císařství}} [[Vídeň]] ([[1809]]–[[1918]]/[[1923]])
* {{vlajka|Československo}} [[Bruntál]] ([[1923]]–[[1938]], [[1945]]–[[1948]])
* {{vlajka|Rakousko}} [[Vídeň]] ([[1948]]–dnes)}}
  | působnost = {{plainlist|[[Baltské státy|Pobaltí]], [[Blízký východ]]&nbsp;(původně), [[Střední Evropa|střední]] a [[jižní Evropa]]
* {{vlajka a název|Svatý stolec}} {{nowrap|(od roku [[1190]])}}
* {{vlajka|Jeruzalémské království}} [[Jeruzalémské království|Akko, Jeruzalém]] {{nowrap|([[1190]]–[[1291]])}}
* {{vlajka|Svatá říše římská}} [[Svatá říše římská]] {{nowrap|([[1190]]–[[1806]])}}
* {{vlajka|Sicilské království}} [[Sicilské království|Sicílie]] {{nowrap|([[1191]]–[[1350]])}}
* {{vlajka|Kyperské království (14. století)}} [[Kyperské království|Kypr]] {{nowrap|([[1197]]–[[1350]])}}
* {{vlajka|České království (středověk)}} [[České království|Čechy]] {{nowrap|([[1198]]–[[1918]])}}
* {{vlajka|Benátská republika (14. stol.–1797)}} [[Benátská republika]] {{nowrap|([[1209]]–[[1500]])}}
* {{vlajka|Uherské království (13. století)}} [[Uherské království (1000–1301)|Uhersko]] {{nowrap|([[1211]]–[[1225]],}}<br /> {{nowrap|[[1429]]–[[1432]],}} {{nowrap|[[1702]]–[[1731]])}}
* {{vlajka|Stát Řádu německých rytířů}} [[Stát Řádu německých rytířů|Stát německých rytířů]] {{nowrap|([[1226]]–[[1525]])}}
* {{vlajka|Terra Mariana}} [[Terra Mariana]] {{nowrap|([[1237]]–[[1561]])}}
* {{vlajka|Polské království (14. století)}} [[Koruna polského království|Polsko]] {{nowrap|([[1466]]–[[1525]])}}
* {{vlajka|Litevské velkoknížectví}} [[Litevské velkoknížectví|Litva]] {{nowrap|([[1559]]–[[1561]])}}
* {{vlajka|Rakouské císařství}} [[Rakouské císařství|Rakousko]], [[Rakousko-Uhersko]] {{nowrap|([[1804]]–[[1918]])}}
* {{vlajka a název|Rýnský spolek}} {{nowrap|([[1806]]–[[1913]])}}
* {{vlajka a název|Německý spolek}} {{nowrap|([[1815]]–[[1866]])}}
* {{vlajka|Pruské království}} [[Pruské království|Prusko]] {{nowrap|([[1701]]–[[1918]])}}
* {{vlajka|Bavorské království}} [[Bavorské království|Bavorsko]] {{nowrap|([[1705]]–[[1918]])}}
* {{vlajka|Württemberské království}} [[Württemberské království|Württembersko]] {{nowrap|([[1805]]–[[1918]])}}
* {{vlajka|Bádenské velkovévodství}} [[Bádenské velkovévodství|Bádensko]] {{nowrap|([[1806]]–[[1918]])}}
* {{vlajka|Hesenské velkovévodství}} [[Hesenské velkovévodství|Hesensko]] {{nowrap|([[1806]]–[[1918]])}}
* {{vlajka|Severoněmecký spolek}} [[Severoněmecký spolek]], [[Německé císařství]] {{nowrap|([[1867]]–[[1918]])}}}}
  | počet tříd = 
  | heslo = {{nowrap|''„Heilen, hindern und helfen“''}} {{nowrap|(„Léčit, bránit a pomáhat“)}}
  | odznak = [[Soubor:Teutonic Knights Arms.svg|vpravo|40px]][[Soubor:Teuton COA.svg|vpravo|40px]] černý [[heroldský kříž]] (rovný, sahající ke krajům) na stříbrném (bílém) poli, tvar černého kříže byl často měněn, častým byl také [[Tlapatý kříž|kříž tlapatý]], velmistrovský znak je heroldský kříž doplněný o položený zlatý liliový kříž se zlatým srdečním štítkem 
  | oděv = [[Soubor:Coa Illustration Cross Teutonic Order.svg|vpravo|40px]] bílé pláště s černými kříži u rytířů, šedá s černým antonínským křížem u členů prostého původu (bratři, seržanti), černé oděvy s bílými plášti u duchovních (řádoví kaplani)
  | patroni = [[Maria (matka Ježíšova)|Panna Maria]]<br />svatá [[Alžběta Durynská]]<br />[[svatý Jiří]]
  | hvězda = 
  | stuha = 
  | obrázek stuhy = 
}}
'''Řád německých rytířů''', celým názvem '''Řád bratří německého domu Panny Marie v&nbsp;Jeruzalémě''' ([[Latina|latinsky]] ''Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum'' nebo ''Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum'', [[Němčina|německy]] ''Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem'') je jeden z&nbsp;nejstarších duchovních rytířských řádů [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]].

Řád vznikl ve [[12. století]] v&nbsp;[[Jeruzalémské království|Jeruzalémském království]] na území pozdější [[Palestina|Palestiny]]. Byl jedním z&nbsp;největších a&nbsp;nejmocnějších křesťanských rytířských řádů [[středověk]]u. Jeho moc a územní rozšíření je srovnatelná jen s&nbsp;[[Maltézský řád|maltézskými rytíři&nbsp;(johanity)]] nebo se zaniklými [[Řád templářů|templáři]]. Řád německých rytířů se podílel na [[Křížové výpravy|křížových taženích]] do [[Svatá země|Svaté země]], ale svou význačnou roli sehrál teprve až v&nbsp;severovýchodní Evropě, obzvláště na území zaniklého [[Východní Prusko|Východního Pruska]] a v oblasti [[Baltské státy|Pobaltí]], kde vytvořil [[stát Řádu německých rytířů]].

[[Velmistři Řádu německých rytířů|Velmistr řádu]] dnes sídlí ve [[Vídeň|Vídni]], stejně jako generální rada a archiv. V&nbsp;[[Řím]]ě sídlí tzv. generální prokurátor, který zastupuje řád před [[Svatý stolec|Svatým stolcem]]. Řád má mužskou i ženskou větev a oficiálně působí v&nbsp;[[Rakousko|Rakousku]], [[Itálie|Itálii]], [[Česko|Česku]], [[Slovensko|Slovensku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Německo|Německu]] a [[Belgie|Belgii]]. V [[Nizozemsko|Nizozemsku]] [[Německý rytířský řád Utrechtské bailivy|němečtí rytíři Utrechtské bailivy]] přijaly v [[17. století]] [[Reformace|reformaci]] a stali se samostatným [[Protestantismus|protestantským]] řádem, který je nejstarší charitativní organizací v [[Nizozemsko|Nizozemsku]].

Úřední název současného řádu je v&nbsp;[[Čeština|češtině]] '''Řád bratří a sester německého Domu panny Marie v&nbsp;Jeruzalémě''', zkráceně '''Německý řád'''. V&nbsp;[[Němčina|němčině]] se řád oficiálně nazývá ''Haus der Ritter des Hospitals Sankt Marien der Deutschen zu Jerusalem''. Používá se však celá řada zkrácených názvů: ''Deutscher Orden'', ''Deutschherrenorden'', ''Deutscher Ritterorden'' či ''Deutschritterorden''. [[Latina|Latinský]] krátký název zní ''Ordo Theutonicus''. Za zmínku stojí také [[Polština|polská]] pojmenování ''Zakon krzyżacki'' či ''Zakon niemiecki''.

== Historie rytířského řádu do roku 1525 ==
=== Vznik ===
{{viz také|Křížové výpravy|Křižácké státy|Fridrich I. Barbarossa|Třetí křížová výprava|Pátá křížová výprava|Šestá křížová výprava|Devátá křížová výprava}}
[[Soubor:Ordensbruder15jh.jpg|náhled|upright=0.6|vlevo|Německý rytíř]]
[[Soubor:Acre - Akko Tower.jpg|náhled|upright=0.8|vlevo|Věž pevnosti řádu v&nbsp;Akkonu]]
[[Soubor:Map of Acre in 1291.svg|náhled|upright=0.7|vlevo|Umístění německých rytířů v&nbsp;Akkonu s&nbsp;[[Řád templářů|templáři]] a [[Maltézský řád|johanity]]]]
Řád německých rytířů byl původně [[špitál]]ním bratrstvem pečujícím o nemocné. Jeho historie začala roku [[1190]] v [[Levanta|Levantě]] známé jako [[Outremer|Zámoří&nbsp;(''Outremer'')]]. Během obléhání [[Akko]]nu (Acre) za [[Třetí křížová výprava|třetí křížové výpravy]] založili [[Brémy|brémští]] a [[Lübeck|lübečtí]] kupci působící v&nbsp;rámci [[Maltézský řád|řádu johanitů]], polní [[Nemocnice|lazaret]] pro poutníky do [[Svatá země|Svaté země]]. Roku [[1199]] pověřil papež [[Inocenc III.]] bratry, kteří se o&nbsp;nemocnici starali, bojem proti [[Pohanství|pohanům]]. Lazaretní bratrstvo se postupně přeměnilo na samostatný [[rytířský řád]], jenž začal sdružovat rytíře z německých zemí, kteří dosud působili v&nbsp;řadách frankofonních [[Maltézský řád|johanitů]]. Podíl německých křižáků se rozrůstal v souvislosti s účastí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] na [[Křížové výpravy|kruciátách]] a s nimi se rozrůstala také členská základna německých rytířů a řád bohatl. Prvním sídlem řádu se stalo Akko.

=== Řád v Sedmihradsku ===
{{viz také|Burzenland}}
Počátkem [[13. století]] byla [[Křižácké státy|křižácká panství]] v&nbsp;[[Palestina|Palestině]] již velmi omezena a poměr sil zde byl již značně vychýlen ve prospěch starších rytířských řádů, zejména konkurenčních [[Řád templářů|templářů]] a [[Maltézský řád|johanitů]], proto se řád snažil najít nové působiště v&nbsp;[[Evropa|Evropě]]. Krátkou dobu působil v&nbsp;[[Benátky|Benátkách]] a roku [[1211]] je [[Uhersko|uherský]] král [[Ondřej II. Uherský]] pozval do [[Sedmihradsko|Sedmihradska]]. Úkolem rytířů tu bylo bránit východní hranice uherského království před vpády kočovníků a šířit v&nbsp;zakarpatských oblastech [[křesťanství]] a uherskou svrchovanost před pohanskými [[Kumáni|Kumány]]. Řád ve snaze zajistit si postavení v&nbsp;Evropě usiloval s&nbsp;pomocí [[Papežská kurie|papežské kurie]] o&nbsp;vynětí svěřeného mu území z&nbsp;moci krále. Ondřej II. ho proto roku [[1225]] vyhnal ze země.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Bogdan
| jméno = Henry
| titul = Řád německých rytířů
| vydání = 1
| vydavatel = Garamond
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| počet stran = 256
| isbn = 978-80-7407-063-1
}}</ref>

=== Řád v Pobaltí ===
[[Soubor:HermannvonSalzaIV.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|[[Heřman ze Salzy]], čtvrtý [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistr řádu]] od neznámého umělce]]
Na přelomu let [[1225]]/[[1226]] pozval [[Mazovské knížectví|mazovský]] kníže [[Konrád I. Mazovský|Konrád I.]] řádové rytíře do [[Polské království|Polska]] a nabídl jim odměnou za ochranu prusko-mazovského pohraničí državu [[chełmiňsk]]é země, ale s podmínkou zachování knížecí svrchovanosti nad tímto územím. Vzhledem k&nbsp;předchozím zkušenostem s&nbsp;německými rytíři v&nbsp;Sedmihradsku to byl neprozřetelný čin, avšak Konrád byl rozhodnut získat pomoc řádu na obranu území, které se mu nedařilo ochránit před nájezdy pobaltských kmenů, zejména [[Prusové|Prusů]]. Konrádovi hrála do karet skutečnost, že [[Prusové|baltští Prusové]] dosud nepřijali křesťanství a při svých agresivních nájezdech nebrali ohledy ani na kostely a kláštery. Konrád se dříve snažil tento problém vyřešit podporou formování zbrusu nové rytířské organizace s tímto úkolem – [[Řád dobřínských rytířů|dobřínských rytířů]], ale úspěšnost tohoto řádu byla zanedbatelná. Oproti tomu němečtí rytíři, již zavedení, početní a zkušení z&nbsp;válek ve Svaté zemi a Sedmihradsku, byli pro tento nelehký úkol připraveni. Následně Konrád stvrdil řádu držbu pohraničních území včetně těch, která měla být dobyta na Prusích jako válečná kořist. Římský císař [[Fridrich II. Štaufský|Fridrich II.]] v&nbsp;tzv. [[Zlatá bula z Rimini|Zlaté bule z&nbsp;Rimini]] ([[1226]]) udělil německým rytířům právo si pro sebe uzurpovat východní země (mimo jiné udělil velmistrům řádu používat i zlatě zdobený kříž s&nbsp;erbem říšského orla uprostřed, který řád používá dodnes). Roku [[1234]] papež [[Řehoř IX.]] přiznal řádu svrchovanost na územích Konráda Mazovského, pravost rukopisu však polští historici od roku [[1918]] zpochybňují (tzv. krušvický falsifikát).<ref name=":0" /> Roku [[1235]] přešla do řádu většina dobřínských rytířů. 

[[Soubor:Codex Manesse Tannhäuser.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|Německý rytíř a [[Minnesang|minnesänger]] [[Tannhäuser]] v&nbsp;řádovém oděvu, ''[[Codex Manesse]]'']]
Prusko té doby byla převážně zalesněná a bažinatá země, obývaná roztroušenými a politicky nejednotnými [[Baltové|baltskými]] kmeny, ale nacházející se v&nbsp;přínosné blízkosti [[Baltské moře|Baltského moře]] a jeho obchodních tras. Nikdo netušil, že se z&nbsp;nevýrazné vojenské organizace stane v&nbsp;průběhu několika let významná a vlivná vojenská a politická síla, která bude soupeřit i s&nbsp;okolními královstvími. Po sloučení německých rytířů s&nbsp;[[Řád mečových bratří|Řádem mečových rytířů]], který působil ve východním [[Baltské státy|Pobaltí]], se [[Prusové]] ocitli v&nbsp;kleštích a byli do roku [[1283]] podmaněni, třebaže kladli silný odpor (ještě roku 1283 se Prusové vzmohli na mohutné povstání, které bylo tvrdě potlačeno), též částečně podporovaný a iniciovaný sousedním [[Pomořansko|Pomořanskem]] s&nbsp;úmyslem ochromit vzmáhající se řád.<ref name=":0" />

=== Stát Řádu německých rytířů ===
{{Viz též|Stát Řádu německých rytířů}}
{{Různé významy|druhý=livonském řádovém státu|stránka=Terra Mariana}}
Na území Pruska vznikl mocný, dobře organizovaný a hospodářsky prosperující [[Stát Řádu německých rytířů|stát Německého řádu]] ([[Němčina|německy]] ''Staat des Deutschen Ordens''), někdy nepřesně „Pruský řádový stát“ (dle jména země, kde vznikl). Druhý řádový státní útvar („[[Terra Mariana|Mariina země]]“) vybudovali na území dnešního [[Lotyšsko|Lotyšska]] a [[Estonsko|Estonska]] [[Řád mečových bratří|livonští mečoví rytíři]], kteří se od roku [[1237]] sloučili s rytíři německými a stali se [[Livonský řád|autonomní větví řádu]]. Němečtí rytíři a jejich livonská větev počali budovat na dobytém území rozvinutou infrastrukturu s&nbsp;dominantní sítí vojenských sídel a hradů, které byly netradičně budovány z&nbsp;pálených cihel. Ve snaze donutit místní porobené obyvatelstvo [[Christianizace|přijmout křest]] a nový způsob života (což se dařilo jen stěží), přivedl řád na své území mnoho německých osadníků a Pobaltí bylo postupně [[Germanizace|germanizováno]] (tím rovněž byly položeny i základy pro zrod budoucího [[Pruské království|německého státu v&nbsp;Prusku]]), původní pobaltské obyvatelstvo bylo takto kompletně [[Asimilace (sociologie)|asimilováno]] a jeho kultura i jazyk zanikly. Jak naznačují štědré výnosy i podpora evropských panovníků, řád se těšil z&nbsp;podpory Západu a tedy i neustálého přísunu dobrovolníků. Do jeho řad nepřicházeli pouze Němci a rytíři-šlechtici, ale prakticky kdokoli, kdo pocházel z&nbsp;německých zemí nebo zvládal německý jazyk. V&nbsp;řádu bylo možné sloužit také jen dočasně (jako „host“ řádu), což bylo pro mnohé západní šlechtice vítanou příležitostí, kterak získat bojové zkušenosti a třeba i majetek v&nbsp;podobě válečné kořisti.<ref name=":0" />

[[Soubor:Teutonic Order 1260.png|náhled|upright=1.0|vpravo|Křižácké řádové státy v&nbsp;roce [[1260]] s vojenskými taženími obou rytířských řádů]]
Po dobytí pruského a pomořanského území se agrese řádu obrátila proti pohanské Litvě a [[pravoslaví|pravoslavným]] ruským knížectvím, jejichž obyvatelé byli považováni z&nbsp;katolického hlediska za [[hereze|heretiky]] či [[schizma]]tiky, později také proti katolickému [[Polské království|Polsku]], které udržovalo blízké spojenectví s&nbsp;Litvou. Roku [[1240]] zaútočili livonští řádoví rytíři v&nbsp;koordinaci se [[Švédsko|švédskými]] vojsky, která se vylodila v&nbsp;ústí [[Něva|Něvy]], na severovýchodní Rus. Poté, co se zmocnili [[Pevnost (stavba)|pevnosti]] [[Izborsk]], jim otevřelo svoje brány důležité obchodní středisko [[Pskov]], neboť vládnoucí [[bojar|bojaři]] byli ochotni uznat svrchovanost řádu (Pskov byl součástí [[Novgorodská republika|novgorodské země]]). Rytíři odsud podnikali další výpravy, na nichž se nebezpečně blížili k&nbsp;[[Veliký Novgorod|Novgorodu]]. Novgorodský kníže [[Alexandr Něvský]], který [[Bitva na Něvě|porazil ještě roku 1240 Švédy na Něvě]], vyrazil urychleně na sever, dobyl tu křižáckou pevnost [[Koporje]], nechal ji rozbořit ([[1241]]) a poté vyhnal řádovou posádku z&nbsp;Pskova. Křižácké vojsko, které mělo vtrhnout na novgorodskou půdu severně od [[Čudské jezero|Čudského jezera]], zastavil Alexandr na jaře roku [[1242]] v&nbsp;tzv. [[Bitva na Čudském jezeře|„ledové“ bitvě]], která se odehrála na zamrzlé jezerní ploše. Tato bitva ukončila s&nbsp;definitivní platností pokusy livonských rytířů proniknout na východ a německou východní expanzi ve středověku vůbec.<ref name=":0" />

Český král [[Přemysl Otakar II.]] se v&nbsp;letech 1254–55 vydal poprvé na výpravu na Litvu (spolu s&nbsp;ním se vydalo i mnoho členů české vysoké šlechty). Tato výprava sice nebyla příliš úspěšná, ale v jejím důsledku byl křižáky založen hrad, pojmenovaný na Přemyslovu počest [[Kaliningrad|Königsberg]] (Královec) – město okolo něj později vyrostlé se nakonec stalo největším městem celého řádového Pruska.<ref name=":0" />

[[Soubor:Malbork Teutonic Castle - UNESCO World Heritage Site.jpg|náhled|vlevo|upright=0.9|[[Malbork (hrad)|Hrad Malbork]] (německy ''Marienburg'')]]
Působiště německých rytířů se ve [[13. století]] plně přesunulo do východního [[Baltské státy|Pobaltí]], kde řád postupně založil větší počet hradů a měst. Kolem roku [[1274]] byl vybudován hrad Marienburg (dnes [[Malbork (hrad)|Malbork]] v&nbsp;Polsku), v&nbsp;jehož podhradí vznikla osada, která brzy získala městská práva. Roku [[1309]] se Marienburg stal sídlem velmistra řádu. V&nbsp;témže roce řád obsadil [[Východní Pomoří]], čímž se dostal do konfliktu s&nbsp;Polskem. Spor se v&nbsp;roce 1321 dostal až k&nbsp;papežskému soudu, který řád prohrál, ale území Polsku nevrátil. Úplatkem řád přesvědčil francouzského krále, aby vymohl na papeži zrušení rozsudku. S&nbsp;ohledem na to, že v&nbsp;té době papež byl v&nbsp;tzv. [[Avignonské papežství|avignonském zajetí]], tak ustoupil a rozsudek zrušil. V&nbsp;roce [[1330]] řád (ve spojenectví s českým králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]]) zaútočil na Polsko, kde pustošil [[Kujavsko|Kujavy]] a [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsko]]. Na podzim 1331 byla řádová vojska zastavena starým králem [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavem Lokýtkem]] v&nbsp;[[Bitva u Płowců|bitvě u Płowců]]. Ačkoliv bitva sama dopadla v podstatě nerozhodně, přesto z delšího hlediska znamenala první polské vítězství nad řádem a přispěla k růstu jeho sebevědomí – od těchto událostí se jedním z&nbsp;hlavních politických cílů Polska stalo zničení řádu v&nbsp;Prusku.<ref name=":0" />

Velký zájem projevoval Řád německých rytířů o [[Žmuď]] (Žemaitsko), území litevských Žemaitů, které bylo vklíněno mezi území obou řádových států. V&nbsp;polovině [[13.&nbsp;století]] ovládl část Žmudi první známější představitel litevského státu, kníže [[Mindaugas]] (Mendoveg). Když se však proti němu začala formovat koalice řádu německých rytířů, podmaněných žemaitských knížat a [[Jotvingové|Jatvingů]], souhlasil Mindaugas s&nbsp;přijetím křesťanství a odstoupením Žmudi řádu německých rytířů. Jakmile se však řád pokusil převzít Žmuď do své moci, utrpěl roku [[1260]] těžkou [[Bitva u Durbeského jezera|porážku u&nbsp;Durbeského jezera]]. Mindaugas svoje kontakty s&nbsp;německými rytíři přerušil, vrátil se k&nbsp;pohanským [[kult]]ům, ale o ovládnutí Žmudi se již nepokoušel. Ta se později stala objektem soustředěné křižácké expanze. Z&nbsp;jedné strany na ni útočili řádoví rytíři z&nbsp;Prus, z&nbsp;druhé strany livonská větev řádu, která právě opanovala území [[Zemgalové|Zemgalů]] a [[Sélové|Sélů]].<ref name=":0" />

=== Rozmach řádu ===
[[Soubor:Balt2_prusy.jpg|náhled|upright=1.0|vpravo|Tzv. „[[Stát Řádu německých rytířů|„Řádová země Prusy]]“ kolem roku [[1350]] na mapě z publikace ''Historicko-zeměpisný atlas školní starého, středního a nového věku'' (asi&nbsp;[[1923]])]]

Největšího rozmachu se řád dočkal za velmistra [[Winrich von Kniprode|Winricha von Kniprode]] v&nbsp;letech [[1351]]–[[1382]], poté však začaly jeho pozice slábnout. Roku [[1386]] došlo v&nbsp;důsledku uzavření [[Dějiny Polska|smlouvy v&nbsp;Krevě]] k&nbsp;vytvoření personální unie Polska a Litvy a k&nbsp;[[christianizace|christianizaci]] Litevců. Jedním z&nbsp;důvodů bylo spojenectví proti řádu, kromě toho němečtí rytíři nyní ztratili [[ideologie|ideologický]] důvod k&nbsp;agresi na litevské území. Situace zneužil bratranec polského krále a litevského velkoknížete [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagella]] [[Vytautas]] a uzavřel roku [[1398]] na ostrově [[Salin]]u tajnou smlouvu s&nbsp;řádem. Jejím cílem bylo osamostatnění Litvy. Za to se musel vzdát Žmudi ve prospěch řádu. Paktování se s&nbsp;řádem proti příbuzným nebylo v&nbsp;litevské vládnoucí dynastii Jagellonců během bojů o&nbsp;moc ničím neobvyklým. Krátce nato zahájili křižáci dobývání Žmudi. V&nbsp;zemi však vypuklo roku [[1401]] proti dobyvatelům povstání, které podpořil a možná i inspiroval [[Vytautas]]. Na podzim se rozhořela válka mezi řádem a Litvou, v&nbsp;níž nebyla litevská strana navzdory polské pomoci úspěšná. Do konfliktu se vmísil římský papež [[Bonifác IX.]] a zprostředkoval roku [[1404]] uzavření míru, jímž byla Žmuď přiřčena řádu.<ref name=":0" />

=== Porážka a úpadek ===
[[Soubor:Teutonic Order 1410.png|náhled|upright=0.9|vlevo|Řádový stát v&nbsp;roce 1410 a jeho expanze]]
[[Soubor:Jan_Matejko,_Bitwa_pod_Grunwaldem.jpg|náhled|vpravo|upright=1.1|Obraz ''Grinswald'' od [[Jan Matejko|Jana Matejky]] ]]
 
Roku [[1409]] vypuklo na Žmudi další rozsáhlé povstání proti řádu, které se [[Vytautas]] opět rozhodl podpořit. Řád doufal, že v&nbsp;konfliktu, který byl nevyhnutelný, zachová [[Polské království|Polsko]] neutralitu, ale Jagiello vstoupil do tzv. velké války po boku [[Litevské velkoknížectví|Litvy]]. Boje probíhaly na polském a pruském území a vyvrcholily [[15. červenec|15. července]] [[1410]] katastrofální porážkou řádu [[Bitva u Grunwaldu|u&nbsp;Grunwaldu]] (Tannenbergu, litevsky Žalgiris). Bitvy se zúčastnily obrovské vojenské kontingenty nejen z&nbsp;účastnických zemí, ale také [[žoldnéř]]i z&nbsp;[[Německo|Německa]], [[Švýcarsko|Švýcarska]], [[Slezsko|Slezska]] a [[Lužice]], kteří pomáhali řádu, zatímco v&nbsp;polsko-litevském vojsku, vedeném Jagellem osobně, bojovali [[Tataři]] a pomocný oddíl z&nbsp;moldavského knížectví, [[vazal]]sky závislého na Polsku. Češi a Moravané se bitvy zúčastnili na obou stranách. Valná většina řádových rytířů včetně [[Velmistr (rytířské, domácí a záslužné řády)|velmistra]] [[Ulrich von Jungingen|Ulricha von Jungingen]] našla v&nbsp;bitvě smrt. Poté vstoupili do války také livonští rytíři. Příznivou okolností pro řád německých rytířů byly značné rozpory, které existovaly mezi jeho protivníky. Počátkem roku [[1411]] byl uzavřen [[první toruňský mír]]. Řád se musel vzdát Žmudi, která se tak stala součástí litevského velkoknížectví, a Dobřínska, jež získalo Polsko. Kromě toho musel polské straně zaplatit vysoké kontribuce jako výkupné za zajaté členy řádu.<ref name=":0" />

Další porážka čekala slábnoucí řád v&nbsp;[[Třináctiletá válka|třináctileté válce]] s&nbsp;pruskými městy a Polskem, která probíhala v&nbsp;letech [[1454]]–[[1466]]. Poté byl uzavřen tzv. [[druhý toruňský mír]], podle jehož ustanovení Polsku připadly tzv. Prusy královské (Východní Pomoří nebo pozdější Západní Prusko) s&nbsp;Marienburgem, který byl dosud sídelním městem velmistra řádu, [[Gdaňsk]]em, [[Toruň|Toruní]] a [[Elbląg|Elblagem]]. Hlavním městem zbývajícího řádového území, tzv. Prus křižáckých, a sídlem velmistra se poté stal [[Kaliningrad|Königsberg]] (česky Královec), město založené českým králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] Samotný řádový stát se stal formálně polským lénem. Na počátku 16. století došlo k&nbsp;další roztržce mezi řádem a Polskem. Nový velmistr řádu Fridrich von Wettin odmítl složit vazalskou přísahu polskému králi. Nová válka nevypukla jedině díky změnám na polském trůně a následné smrti velmistra. Poslední velmistr řádu [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrecht Braniborský]] přijal roku [[1525]] [[Luteránství|luteránskou]] reformaci a prohlásil se za světského vládce dosud řádového území. Albrecht jako vládce tzv. Prus knížecích složil v&nbsp;roce 1525 vazalskou přísahu polskému králi.<ref name=":0" />

=== Řád po roce 1525 ===
Po [[sekularizace|sekularizaci]] území pruského státu bylo sídlo řádu přeloženo do [[Bad Mergentheim|Mergentheimu]] v&nbsp;německém [[Württembersko|Württembersku]]. Velmistr Albrecht Braniborský byl pokládán za zrádce a byl zvolen nový velmistr Walter von Cronberg, který byl roku [[1527]] potvrzen císařem [[Karel V.|Karlem V]]. Během probíhající reformace ztratil řád majetky i v&nbsp;dalších protestantských zemích. V&nbsp;roce [[1585]] byl do řádu přijat rakouský arcivévoda [[Maxmilián III. Habsburský|Maxmilián]] a stal se jeho hlavou. Tím se stal řád nástrojem politiky Habsburků. Mezi velmistry řádu patřilo až do první světové války mnoho příslušníků [[Habsburkové|habsburské]] dynastie. Velké škody na majetku řádu způsobila [[třicetiletá válka]].

V Nizozemsku se [[Německý rytířský řád Utrechtské bailivy|Utrechtská bailiva]] vydala vlastní cestou, když v roce [[1637]] přijala [[Reformace|reformaci]] a přerušila spojení s katolickým řádem. Většina nizozemských řádových rytířů přestoupila na [[Protestantismus|protestantství]], po čemž záhy následoval výrazný proces zesvětšťování, například zrušení zákazu svazků manželství. Tato organizace vystupuje do dnešních dnů jako samostatný protestantský řád věnující se charitativní činnosti. Řád je nejdéle působící charitativní organizací v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. Nejvyšším představitelem bailivy je [[zemský komtur]].

Na konci [[17. století]] se katoličtí rytíři řádu účastnili osvobozování [[Uhersko|Uher]] od turecké nadvlády. V&nbsp;[[18. století]] úpadek katolického řádu dále pokračoval a nábor nových bratří se snižoval.<ref name=":0" />

=== Řád řeholních kanovníků ===
{{Infobox - řád
| název = Řád bratří a sester německého Domu&nbsp;Panny&nbsp;Marie v Jeruzalémě
| původní název = {{Jazyk|de|Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem}} ([[Němčina|de]])
| obrázek znaku = Coat of arms of Teutonic Order.svg
| velikost znaku = 230px
| popisek znaku = Velký znak Německého řádu
| obrázek = Ordenstrachten Bohmann Tafel 146.jpg
| velikost obrázku = 220px
| popisek =
| země =
| datum založení-zániku = [[1834]] – řád [[Řeholní kanovník|řeholních kanovníků]] s péčí o potřebné
| kategorie řádu = řád [[Řeholní kanovník|řeholních kanovníků]] (od roku [[1834]])
| úloha řádu = péče o potřebné
| početní stav =
| zakladatel =
| schválil =
| datum zániku = [[1834]] – ztráta vojenského a rytířského charakteru, transformace v řeholní kanovníky
| poslední představený = P. [[Frank Bayard]] OT, [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistr]] (od&nbsp;[[2018]])
| nástupce =
| sídlo = {{vlajka|Československo}} [[Bruntál]] ([[1923]]–[[1938]], [[1945]]–[[1948]])<br />{{vlajka|Rakousko}} [[Vídeň]] ([[1948]]–současnost)
| působnost = [[Rakousko]], [[Střední Evropa]]
| počet tříd =
| heslo = ''„Heilen und helfen“'' {{nowrap|(„Léčit a pomáhat“)}}
| odznak = [[Soubor:Teutonic Knights Arms.svg|vpravo|40px]][[Soubor:Teutonic GM Arms.svg|vpravo|40px]] černý [[heroldský kříž]] na stříbrném (bílém) poli, velmistrovský černý kříž je doplněn o zlatý liliový kříž se srdečním štítem téže barvy
| oděv = [[Soubor:Coa Illustration Cross Teutonic Order.svg|40px|vpravo|Kříž řádu]] bílé pláště s černými kříži s rozšířenými konci ozdobenými stříbrnými okraji
| patroni =
| hvězda =
| stuha = řádová stuha
| obrázek stuhy = Teutonic Order BAR.svg
| další odkazy = http://www.nemeckyrad.cz/
}}

Koncem [[18. století|18.]] a začátkem [[19. století]] ztratil řád velkou část majetku a pozemků, [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] v&nbsp;roce [[1809]] přikázal dokonce řád rozpustit. Roku [[1834]] dostal řád nová pravidla. Dále existoval výlučně jako špitální řád se sídlem ve [[Vídeň|Vídni]]. Vídeňský dům a kostel řádu se nachází nedaleko [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánského dómu]] v&nbsp;Singerstrasse a jsou přístupné návštěvníkům. Přístupná je také řádová klenotnice.

=== Na českém území ===
{{Viz též|Český balivát Řádu německých rytířů}}

Na moravské a slezské majetky Řádu německých rytířů uvalilo ministerstvo zemědělství v&nbsp;březnu roku 1919 [[Nucená správa|nucenou správu]]. Jednalo se o panství:

* Panství [[Bruntál|Freudenthal]]-[[Hubertov|Hubertskirch]]-[[Karlova Studánka|Karlsbrunn]] sestávající z&nbsp;hospodářských správ: [[Bruntál (zámek)|Freudenthal (Bruntál)]], [[Staré Město (okres Bruntál)|Altstadt]] (Staré Město), [[Moravský Kočov|Kotzendorf]] (Moravský Kočov) a lesních správ: Freudenthal (Bruntál), Tiergarten (Obora), [[Hubertov|Hubertskirch]] (Hubertov), [[Malá Morávka|Kleinmohrau]] (Malá Morávka), [[Suchá Rudná|Dürrseifen]] (Suchá Rudná), [[Podlesí (Světlá Hora)|Wiedergrün]] (Podlesí), [[Vrbno pod Pradědem|Würbenthal]] (Vrbno pod Pradědem), [[Karlovice (okres Bruntál)|Karlsthal]] (Karlovice). K&nbsp;velkostatku patřila průmyslová výroba s&nbsp;pivovarem, lihovarem, pilou, hutí a také lázně. Celková rozloha činila 12&nbsp;052&nbsp;ha.<ref name="#1">''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10. </ref>

* Panství [[Štítina (zámek)|Štítina (Stettin)]], [[Hrabyně (zámek)|Hrabyně (Hrabin)]], [[Dvořisko (Kravaře)|Dvořisko]] (Oppahof), [[Smolkov]] (Smolkau), [[Suché Lazce|Sucholazec]] a [[Kravařov]] (Hadrunek) ve Slezsku. Sestávalo z&nbsp;hospodářských správ: Štítina, Hadruněk, Smolkov, Hrabyně a z&nbsp;lesní správy: Hrabyně. K&nbsp;panství patřil pivovar a mlýn. Celková výměra činila 1&nbsp;816&nbsp;ha.<ref name="#1"/>

* Panství [[Opava]] ve Slezsku s&nbsp;hospodářskou správou&nbsp;Opavě o celkové výměře 236&nbsp;ha.<ref name="#1"/>

* Panství [[Bouzov (hrad)|Bouzov (Busau)]] na Moravě, sestávající z&nbsp;hospodářských správ: Bouzov, [[Podolí (Bouzov)|Podolí]], [[Bílá Lhota (zámek)|Červená Lhota]] a lesní správy v&nbsp;Bouzově a cihelny s&nbsp;pilou. Celková výměra činila 2&nbsp;808&nbsp;ha.<ref name="#1"/>

* Panství [[Dlouhá Loučka (okres Olomouc)|Dlouhá Loučka (Ober Langendorf)]] na Moravě, sestávající z&nbsp;hospodářských správ: Oberhof (Horní dvůr) a Mittelhof (Prostřední dvůr), [[Horní Sukolom|Aichen]] a Niederhof (Dolní dvůr) a z&nbsp;lesních správ: Dlouhá Loučka, [[Stránské|Zechitz]], [[Lomnice (okres Bruntál)|Lobnig]], [[Paseka (okres Olomouc)|Paseky]], [[Břidličná|Friedland]] a jedné pily o celkové výměře 72,98&nbsp;ha.<ref name="#1"/>

Zničující dopad na řád měl nástup [[nacismus|nacismu]]. Řád patřil mezi jeho skalní odpůrce a trpěl rozsáhlým pronásledováním.{{zdroj?}} V&nbsp;[[Československo|Československu]] na konci třicátých let poskytli němečtí rytíři zdarma některé své pozemky a objekty ve slezském pohraničí (v&nbsp;okolí [[Hrabyně]]) k&nbsp;obranným účelům a také půjčili státu peníze na výstavbu [[Československé opevnění|československého pohraničního opevnění]].<ref>[http://www.bruntal.net/2011100001-nekdejsi-pusobeni-radu-nemeckych-rytiru-na-bruntalsku BRUNTÁL.net: Někdejší působení Řádu německých rytířů na Bruntálsku]{{Nedostupný zdroj}}</ref> {{zdroj?}} Německé okupační orgány ihned po převzetí moci nad [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátem]] (v&nbsp;pohraničí již dříve) nejdříve uvalily nucenou správu na majetek řádu a poté jej [[konfiskace|zkonfiskovaly]]. Po propuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl řád krutě pronásledován, řada jeho členů (zejména mužské větve) byla nacisty vězněna, popravena nebo zavražděna a řádový majetek byl nacisty konfiskován všude, kde pro ně byl k&nbsp;dosažení.{{zdroj?}}
[[Soubor:Bouzov, vstupní část.JPG|vlevo|náhled|upright|[[Bouzov (hrad)|Hrad Bouzov]]]]
V zemích, které se po druhé světové válce ocitly pod nadvládou [[komunismus|komunismu]], pak následovalo po nacistickém pronásledování i pronásledování ze strany komunistů. Ačkoliv nešlo o německou, ale nadnárodní, protinacisticky zaměřenou a nacisty pronásledovanou organizaci{{zdroj?}}, československé ministerstvo zemědělství v&nbsp;roce [[1946]] vyhlásilo konfiskaci majetku řádu podle [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] a provedlo ji, ačkoliv mu to zakazovalo hned několik nařízení vlády.{{zdroj?}} V&nbsp;roce [[1948]] [[Nejvyšší správní soud Československa|Nejvyšší správní soud]] v&nbsp;Praze konfiskace prohlásil za neodůvodněné a nezákonné a vydal rozhodnutí, podle kterého náleží konfiskovaný majetek stále řádu. [[Únor 1948|Komunistický převrat]] ale znemožnil převzetí majetku řádem a komunistické úřady poté vyhnaly všechny rytíře německého původu ze země. Po pádu komunismu od roku 1990 podal řád množství žalob o navrácení v Česku zabaveného majetku, k českým a nakonec i mezinárodním soudům. Žádný soud ani mezinárodní, ale nároky na vrácení majetků řádu neuznal,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tauberová
| jméno = Daniela
| titul = Hrad Bouzov zůstane státu, řád Německých rytířů neuspěl ani ve Štrasburku
| periodikum = Pražský deník
| datum vydání = 2021-01-28
| url = https://prazsky.denik.cz/denik-v-regionech/hrad-bouzov-rade-nemeckych-rytiru-soud-2021.html
| datum přístupu = 2022-10-07
}}</ref> [[Znárodnění|vyvlastnění]] majetků řádu v Česku tedy proběhlo podle práva, byť s jednou výjimkou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Soud uznal nárok ženské větve řádu německých rytířů na dům a pozemek
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/domaci-soud-uznal-narok-zenske-vetve-radu-nemeckych-rytiru-na-dum-a-pozemek-40329424
| datum vydání = 2020-07-02
| datum přístupu = 2022-10-07
}}</ref>

Po dokončení odsunu v&nbsp;roce [[1949]] působili v&nbsp;Československu jen dva rytíři-řeholníci. Řád byl v&nbsp;průběhu [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] krutě pronásledován, řeholníci a někteří [[familiář]]i řádu, jakož i sestry, byli nezákonně [[internace|internováni]], v&nbsp;některých případech pak odsouzeni ve [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] a vězněni.{{zdroj?}} Sestra [[Marie Helena Knajblová]] na následky věznění zemřela.{{zdroj?}} Činnost řádu byla zcela znemožněna.

=== Obnovená činnost řádu v&nbsp;Česku ===
Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] řád v&nbsp;Československu obnovil svoji činnost, jeho zdejší vedení, tedy [[provinciál]] i [[představená provincie]], sídlí v&nbsp;[[Opava|Opavě]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nemeckyrad.cz/struktura.asp?id=bratr |datum přístupu=2009-12-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080408212239/http://www.nemeckyrad.cz/struktura.asp?id=bratr |datum archivace=2008-04-08 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nemeckyrad.cz/struktura.asp?id=sestra |datum přístupu=2009-12-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080408212415/http://www.nemeckyrad.cz/struktura.asp?id=sestra |datum archivace=2008-04-08 |nedostupné=ano }}</ref> Obě větve řádu, jak mužská, tak ženská, existují v&nbsp;[[Česko|České republice]] jako české [[církevní provincie|provincie]]. Ženská větev má název '''[[Kongregace Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské|Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské]]'''.

V&nbsp;českém prostředí řád užívá oficiální názvy „Německý řád“ (od roku 1929). Obecně je znám pod názvy ''Řád německých rytířů'', ''Německý řád'', ''Bratři německého řádu Panny Marie Jeruzalémské''.

Ve své činnosti v&nbsp;Česku se Německý řád zaměřuje na provoz a podporu zdravotnických a sociálních zařízení a na charitativní oblast. Vypomáhá také v&nbsp;duchovní správě. Velká pozornost je věnována rozsáhlým majetkoprávním sporům s&nbsp;Českou republikou o&nbsp;majetek řádu zkonfiskovaný v&nbsp;roce 1946 [[Československo|Československem]], z&nbsp;nichž největší vášně vzbuzuje spor o&nbsp;[[Bouzov (hrad)|hrad Bouzov]]. V&nbsp;listopadu 2007 řád převzal ''Moravské reálné gymnázium'', z&nbsp;něhož hodlá pod jménem ''[[Církevní gymnázium Německého řádu]]'' vybudovat prestižní vzdělávací instituci s&nbsp;vazbami na německé, rakouské a italské univerzity.<ref>http://www.christnet.eu/magazin/zprava.asp?zprava=14458</ref>

== Kontroverze ==
Jak německá, tak i polská [[historiografie]] měla v&nbsp;minulosti značné potíže zhodnotit působení tohoto řádu z&nbsp;neutrálního stanoviska. Zatímco polská historiografie tíhla k&nbsp;výrokům, že vláda Řádu znamenala útisk a [[Kolonizace|kolonizaci]] polských území, německá historiografie často mínila, že odstoupením řádových zemí Polsku došlo ke zradě a vydání německých území a obyvatel pod cizí nadvládu. Z&nbsp;dnešního hlediska lze však říci, že se nejednalo o&nbsp;národní či národnostní střetnutí mezi Němci a Slovany,{{zdroj?}} ale o&nbsp;konflikty mezi konkurujícími lokálními mocnostmi své doby, které chtěly expandovat a udržet si moc.

== Heraldika ==
[[Soubor:Teuton COA.svg|náhled|upright=0.5|Znak velmistra Řádu německých rytířů]]
Znakem řádu je na stříbrném poli černý [[heroldský kříž]]. Obdobně jako i u jiných řádů byl tvar černého kříže často měněn. Černý heroldský kříž, přes nějž je položen zlatý liliový kříž se zlatým srdečním štítkem, na němž je černá orlice s&nbsp;červeným perizoniem a zbrojí, byl výhradně znakem [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistra řádu]].

Později byl používán jako [[železný kříž]], vojenské vyznamenání&nbsp;Prusku. Nakonec ho převzala i německá armáda za první a druhé světové války a nacistické letecké síly ''[[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]].''<ref name="Nungesser 1987 29">Michael Nungesser. ''Das Denkmal auf dem Kreuzberg von Karl Friedrich Schinkel'', ed. on behalf of the Bezirksamt Kreuzberg von Berlin as catalogue of the exhibition „Das Denkmal auf dem Kreuzberg von Karl Friedrich Schinkel“ in the Kunstamt Kreuzberg / Künstlerhaus Bethanien Berlin, between 25 April and 7 June 1987, Berlin: Arenhövel, 1987, p.&nbsp;29. {{ISBN|3-922912-19-2}}.</ref><ref name="RGBl. I S. 1573">@ALEX Österreichische Nationalbibliothek [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=dra&datum=1939&size=45&page=1804 Reichsgesetzblatt Teil I S. 1573; 1 September 1939]</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Adam | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Němečtí rytíři : malý úvod do historie Německého řádu : se zvláštním přihlédnutím k dějinám Českomoravské komorní bailivy | vydavatel = Trinitas | místo = Svitavy | rok = 1998 | počet stran = 159 | isbn = 	80-86036-08-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Adam | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Řád německých rytířů a jeho působení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 254 | isbn = 80-7277-283-X}}
* {{Citace monografie
| příjmení = BOGDAN
| jméno = Henry
| titul = Řád německých rytířů
| vydání = 1
| vydavatel = Garamond
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| počet stran = 256
| isbn = 978-80-7407-063-1
}}
* [[Josef Hemmerle|HEMMERLE Josef]] (editor a spoluautor), ''Die Deutschordens-Ballei Böhmen in ihren Rechnungsbüchern 1382–1411.'' Vydal:Wissenschaftliches Archiv, Bonn 1967 (3 svazky).
* {{Citace monografie | příjmení = Irgang | jméno = Winfried | odkaz na autora = | titul = Freudenthal als Herrschaft des Deutschen Ordens 1621-1725 | vydavatel = Verl. Wissenschaftl. Archiv | místo = Bonn ; Bad Godesberg | rok = 1971 | počet stran = 276 | isbn = | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Jan | jméno = Libor | odkaz na autora = Libor Jan | příjmení2 = Skřivánek | jméno2 = František | odkaz na autora2 = |titul = Němečtí rytíři v&nbsp;českých zemích | vydavatel = Synergon ; Klub pro českou heraldiku a genealogii| místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 127 | isbn = 80-902448-2-3}}
* {{Citace monografie | příjmení = Nicolle | jméno = David | odkaz na autora = David Nicolle | titul = Řád německých rytířů : 1190-1561 | vydavatel = Computer Press | místo = Brno | rok = 2009 | počet stran = 62 | isbn = 978-80-251-2581-6}}
* {{Citace monografie | příjmení = Turnbull | jméno = Stephen Richard | odkaz na autora = | titul = Hrady Řádu německých rytířů : cihlové hrady v&nbsp;Prusku 1230-1466 | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 64 | isbn = 978-80-247-2369-3}}
* {{Citace monografie | příjmení = Ziegler | jméno = Uwe | odkaz na autora = | titul = Kreuz und Schwert : die Geschichte des Deutschen Ordens | vydavatel = Böhlau | místo = Köln | rok = 2003 | počet stran = 282 | isbn = 3-412-13402-3 | jazyk = německy}}

=== Související články ===
* [[Velmistři Řádu německých rytířů]]
* [[Rytířský řád|Rytířské řády]]
* [[Řád mečových bratří]]
* [[Řád dobřínských rytířů]]
* [[Prusko]]
* [[Německý rytířský řád Utrechtské bailivy]] – samostatný protestantský řád vzniklý z řádové provincie

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Teutonic Order}}
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Německý řád rytířský}}
* [http://www.nemeckyrad.cz Oficiální stránky řádu&nbsp;Česku]
* [http://www.deutscher-orden.at Oficiální stránky řádu v Rakousku]
* [http://www.deutscher-orden.de Oficiální stránky řádu v Německu]
* [https://web.archive.org/web/20141129052237/http://www.deutscher-orden.cz/insignie_radove_dekorace.php Řádové insignie]
* [http://www.eknihovna.maxzone.eu/nemecti_rytiri-dobre_zdani.html Miloslav Stieber: '''''Němečtí rytíři – dobré zdání''''']

{{Papežská vyznamenání}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Křížové výpravy|Středověk|Křesťanství}}

[[Kategorie:Řád německých rytířů| ]]
[[Kategorie:Rytířské řády|N]]
[[Kategorie:Křížové výpravy]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Německa]]
[[Kategorie:Řeholní kanovníci]]