Čuhujiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čuhujiv
Чугуїв
Chrám Panny Marie (2014)
Chrám Panny Marie (2014)
Čuhujiv – znak
znak
Čuhujiv – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška96 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastCharkovská
RajónČuhujivský
Čuhujiv
Čuhujiv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha12,77 km²
Počet obyvatel31 018 (2022)
Hustota zalidnění2 429 obyv./km²
Správa
StarostaHalyna Mykolajivna Minajeva (od 2002)
Vznik1533
Oficiální webchuguev-rada.gov.ua
Adresa obecního úřaduвул. Старонікольська 35а
63503 м. Чугуїв
Telefonní předvolba5746
PSČ63509
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čuhujiv (ukrajinsky Чугуїв, rusky Чугуев / Čugujev) je město na severovýchodní, „SlobodskéUkrajině. Leží na řece Severní DoněcCharkovské oblasti, asi 35 km východně od Charkova, na trati Charkov – Kupjansk (– Voroněž). Město je správním centrem Čuhujivského rajónu. S přibližně 33 tisíci[1] obyvateli je čtvrtým největším městem oblasti. V roce 2022 zde žilo 31 018 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budova bývalého vojenského velitelství

Archeologickými nálezy je zdejší osídlení doloženo z období Chazarského kaganátu. Také později zde žili slovanští obyvatelé v drobných osadách. Názory historiků na založení Čuhujivu se různí, vznikl mezi lety 1540-1627, podle některých město založil car Ivan Hrozný. Kozáci v čele s atamanem Jakivem Ostrjaninem (ukrajinsky Яків Острянин) zde roku 1638 zbudovali pevnost s kamenným valem. Jejich emblém (zkřížené šavle) je ve znaku města. Význam jejich sídla byl především vojensko-strategický, na místní poměry bylo sídlo dosti velké. Vojáci Ruského impéria zde v 1. polovině 19. století vystavěli budovy mariánského chrámu, velitelství, důstojnického domu a kasáren. Na konci 19. století město mělo 12 000 obyvatel. Statut města byl potvrzen až 10. srpna 1938.

Po 2. světové válce zde byla zřízena sovětská vojenská letecká základna s učilištěm, kde studoval mj. kosmonaut Anatolij Filipčenko. Základna nyní slouží ukrajinskému letectvu.

V září 2020 se u města zřítilo ukrajinské vojenské letadlo Antonov AN-26 a zahynulo 25 lidí.[2]

Ruská invaze 2022[editovat | editovat zdroj]

Při ruském leteckém útoku ze 24. července 2022 bylo zasaženo několik budov, mj. Kulturní centrum. [3]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

  • Čuhujivský závod na montáž a opravu letadel
  • EkoInvest" LLC - podnik skupiny "Ekoton", výrobce zařízení na čištění odpadních vod
  • LLC Čuhujivský závod palivového zařízení
  • potravinářský průmyslː mlékárna, masokombinát, výroba slunečnicového oleje

Kultura a památky[editovat | editovat zdroj]

Chrám Smrti Panny Marie (2017)
Rjepinův pomník (1956)
  • Pravoslavný chrám Smrti Panny Marie (Svjatopokrovskij sobor) izjumské eparchie ukrajinské pravoslavné církve; významná klasicistní architektura, na půdorysu řeckého kříže se třemi sloupovými portiky, postaven v letech 1829-1834; původně hlavní kostel vojenských jednotek charkovské oblasti Ruského impéria; roku 1872 byla přistavěna věž (zvonice), pobořená za druhé světové války, ve 30. letech 20. století byl kostel zrušen, po roce 1942 jej obsadili němečtí nacisté a zřídili zde zajatecký táboor. V letech 1945-1947 v něm bydleli Němci. Po roce 1990 byl obnoven a vysvěcen; roku 2013 byla znovu postavena věž.
  • Pravoslavný chrám Panny Marie Utěšitelky truchlících - hřbitovní, z přelomu 19. a 20. století
  • Bývalé vojenské velitelství - klasicistní budova s věží z roku 1831
  • Důstojnický dům z 2. čtvrtiny 19. století
  • Kulturní centrum - zbořeno při raketovém útoku roku 2022
  • Rodný dům Ilji Repina (adaptován na vojenskou rezidenci)
  • Dva Repinovy pomníky - busta na sloupu v městském parku (19̈56); polofigura na pilíři nedaleko jeho rodného domu (po roce 1990)
  • Památník a galerie Ilji Repina, otevřen roku 1996

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jakiv Ostrjanin (ukrajinsky Яків Острянин) († 1641) – kozácký ataman, budovatel a velitel Čuhujivské pevnosti
  • Ilja Repin (1844–1930) – významný ukrajinsko-ruský realistický malíř, narodil se zde; hrob jeho matky Tatjany Stěpanovny († 1880) se dochoval na zdejším hřbitově.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. Na Ukrajině se zřítilo vojenské letadlo. O život přišlo 25 lidí. E15.cz [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  3. Zprávy Aktuálně.cz z 25.7.2022

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]