Kostel Nalezení svatého Kříže (Moravská Třebová)
| Nalezení svatého Kříže | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Moravská Třebová |
| Souřadnice | 49°45′31,07″ s. š., 16°40′23,53″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Současný majitel | Město Moravská Třebová |
| Zasvěcení | svatý Kříž |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Andreas Balzer z Nisy |
| Stavební sloh | renesance |
| Výstavba | 1603–1605 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Moravská Třebová, Česko |
| Ulice | Křížový vrch |
| Kód památky | 33533/6-3224 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nalezení svatého Kříže (známý také jako kostel Povýšení svatého kříže[1]) se nachází na hřbitově v Moravské Třebové. Byl vybudován v období renesance na místě původního, pravděpodobně dřevěného kostela.
Historie
Stavba
Na místě dnešního kostela stával pravděpodobně dříve již dřevěný kostelík. Do jeho blízkosti pak roku 1499 nechal Ladislav Černohorský z Boskovic přemístit městský hřbitov, který byl do té doby uvnitř městských hradeb u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původní stavba byla dokončena někdy před rokem 1505, jelikož tímto letopočtem jsou datovány zvony v sanktusníku.
O výstavbě nového kostela bylo rozhodnuto městskou radou roku 1602. Výstavbu mezi lety 1603 - 1605 vedl stavitel Andreas Balzer z Nisy. Výsledkem je renesanční trojlodní stavba. Presbytář je napojen na střední loď. V západní stěně s trojúhelným štítem se nachází dvě hrotitá okénka, pod nimi římsa a další tři hrotitá okénka. Zvenčí nalezneme také opěrné pilíře. Ve vstupu kostela v jižní části je osazen renesanční portál, nad kterým se nachází alianční erbovní deska tehdejšího majitele města Ladislava Velena ze Žerotína a jeho ženy Bohunky z Kunovic.
Interiér
Interiér kostela byl v době baroka vyzdoben freskami od významného malíře Judy Tadeáše Suppera. Dokončeny byly v roce 1755 a námětem byla legenda o Nalezení svatého Kříže.
Velkou cenu mají i manýristické lavice z roku 1630. Právě při jejich opravě na konci 19. století bylo zjištěno, že podlaha kostela je vydlážděna kamennými náhrobníky. Ty byly ničeny a takto použity v době protireformace. Postupně tak byly vyzvednuty a umístěny do vnější stěny kostela a do lapidária, vzniklého v kapli sv. Markéty.
V presbytáři jsou umístěny tři dřevěné kříže, které dříve stály na vrcholu Křížového vrchu. Roku 1510 je nechal sejmout a do kostela umístit Ladislav Černohorský z Boskovic a nahradil je kamenným sousoším.
Okolí kostela
Okolo kostela se nachází městský hřbitov ohraničený kamennou zdí. Přímo u kostela byl roku 1753 vybudován rokokový kříž.[2] Jeho autorem je František Josef Seitl. Ve východní zdi nalezneme empírovou kapli sv. Markéry, využívanou od roku 1912 jako lapidárium pro náhrobníky z interiéru kostela.[3]
Kostel v současnosti
Stavba byla v současnosti nepříliš využívána. Bohoslužby se zde konaly jen sporadicky, ve Svátek Povýšení svatého Kříže (14. 9.) a na ,,Dušičky" (2. 11.).[4] Církev neměla na údržbu interiéra dostatek financí.[5] Město Moravská Třebová se tak dohodlo s římskokatolickou farností na bezplatném převodu památky do vlastnictví města s platností od 1. 1. 2024. Stavba by tak měla projít rekonstrukcí interiéru a mobiliáře a měla by být častěji otevřena veřejnosti.[6]
Reference
- ↑ kostel Povýšení svatého Kříže - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ krucifix - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ márnice - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže - Římskokatolická farnost Moravská Třebová [online]. 2018-08-03 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, Radek Latislav. Moravská Třebová chce od církve převzít kostel, hodnotný interiér roky chátrá. iDNES.cz [online]. 2023-10-29 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Moravská Třebová. Kostel Nalezení sv. Kříže přejde do vlastnictví města. Moravská Třebová [online]. 2023-10-31 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
Použitá literatura
CHRISTIÁNOVÁ, Dana; KRYL, Ladislav; MARTÍNKOVÁ, Jana a PANOCH, Pavel, SEDLÁK, Jan (ed.) et al, 2012. Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové. FOIBOS BOOKS. ISBN 978-80-87073-48-3
ŠMERAL, Jiří, 2021. Zmizelá Moravská Třebová. Vlastním nákladem. ISBN 978-80-270-8498-2
